Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Karel Havlíček Borovský je v osmadvaceti letech na vrcholu slávy i politického vlivu. Vlastní největší české noviny, je široce známý, všemi obdivovaný a materiálně dobře zajištěný. Má krásnou mladou ženu Julii a svoji budoucnost - zdá se - drží pevně v rukou. Pomalu však kolem něj začíná působit nepřátelská, anonymně šedá mašinérie státního aparátu. Jejím ztělesněním je Havlíčkův blízký přítel Wagner, který patří k jeho obdivovatelům - zároveň je však i tajným policistou, loajálním představitelem státní moci. Čím výše stoupá Havlíčkova hvězda, tím je delší i jeho stín, který, vyčerpán osamělým bojem, nakonec už nedokáže překročit. Zakázaný člověk není faktografický životopisný film, ale dramatický příběh, odehrávající se v mantinelech historicky ověřené skutečnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Rozhodně musím pochválit zvolenou dvojici Švehlíka a Taclíka, kteří jako životní oponenti stojí proti sobě v kolbišti šermu, politiky i života. Ovšem celý děj se nějak příliš točí na okraji jejich vztahu a jen málokdy přejde někam, kde by se trochu pokusil ukázat kdo osoba K. Havlíčka vlastně byla, tady ho vidíme jako silného a tvrdohlavého pisálka, který často obětuje štěstí svoje a rodiny pro blaho novin a národa, ale národ a noviny ve filmu prakticky nejsou, je to jen abstraktní pojem se kterým operují nejen čeští vlastenci ale i úřady C. K tajné policii. Škoda, jinak celkově povedené, ale nic nového to světu nepřineslo, možná jen že měl krásnou ženu "Gabriela Marcinková". ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 10/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +jeden oblíbený herec vedle druhého, kvalitní výprava, dobrý hudební doprovod, zajímavý námět na film -škoda že Fixová, Hofmann a Brzobohatý měli menší role, taky mi vadilo, že to je hodně deprimující, přesto že všichni víme jak to dopadne/// Na české poměry nevídané. Jedná se o drama, vlastně skoro historické, dobře zpracované. Tvůrci si dali záležet i na výpravě, soudobé atmosféře a rovněž mi udělali radost i výběrem herců. Je škoda, že je to hodně "vystříhané". Přišlo mi, že látka by vydala na dva filmy. Hlavně v závěru je to hodně urychlené. A konec mi na tváři úsměv nevykouzlil, je to spíš takové smutné./// Celkem 73%/// ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Tady už Kleinovi docházel dech. Celý ten koncept postrádá větší porci odvahy. Nač takové vyfabulované vyprávěnky, když mohl vzniknout velmi slušný životopis? Byl snad život K. H. Borovského málo atraktivní? Vzhledem k časové propasti od posledního Havlíčkova filmu z roku 1931 toho leželo na Kleinových bedrech skutečně mnoho. Zpětně lze snad kladně hodnotit obsazení těch, kteří jsou nám dnes bližší. I v malých rolích tu dostávali šanci tací jako Hofmann, Vagnerová, Plesl nebo Maryška. Taclík a jeho Wagner nezvyzněl moc dobře, Švehlík v titulní roli by naopak snesl i ambicióznější produkci, aniž by musel mnoho měnit. Ale skutečným hercem byl v této malé televizní hře jen Vladimír Dlouhý, bohužel. Není nutné vyčítat slabou výpravu, nijaké masky, když ten hlavní problém leží ve strachu z tématu, který by snad ČT ráda promítala školám. Takže hlavně opatrně. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Chtěl jsem si dnes připomenout režijní umění zesnulého Dušana Kleina, ale skončilo to se značnými rozpaky. Podle názvu filmu by člověk odhadoval, že v centru vyprávění bude zakladatel české žurnalistiky a břitký satirik Karel Havlíček Borovský. Místo toho se pan režisér, jak jsem našel i v jednom jeho vyjádření v tisku, snažil celý příběh natočit tak trochu "po amadeovsku", tedy jako "střet dvou lidí, moci a bezmoci, talentu a netalentu". Tento koncept však ve finále vede k tomu, že se film víc než samotnému Havlíčkovi (o jehož názorech a literárním umění se toho moc z filmu nedozvídáme) věnuje postavě Vlastimila Wagner. Na vině je samozřejmě v první řadě scénárista Martin Šafránek a jeho fiktivní "vyprávěnka" o tom, jak na smrt nemocný Havlíček zápasí s přeludem mrtvého policejního udavače Wagnera, který se v minulosti vetřel do Havlíčkovy přízně. Asi to za mě dlouho bylo na tři hvězdičky, ale ten závěr se šermířským soubojem obou "rivalů" odehrávající se samozřejmě v čiré představě (či snu?) Havlíčka, mi přišel neskonale hloupý a směšný. Herecky byl určitě David Švehlík coby Havlíček hodně dobrý. Naopak Taclíkovi jsem tu jeho chorobnou touhu po kariéře a titulech už věřil méně. Vcelku zaujala mě zcela neznámá herečka Gabriela Marcinková coby Havlíčkova žena Julie a poměrně hodně se mi pak líbila hudba Ondřeje Brzobohatého. Jako celek však považuji tento film za promarněnou šanci. Osobnost formátu Karla Havlíčka si rozhodně zasloužila lepší film. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Tyhle životopisné filmy bývají (alespoň pro mne) často nudné, málokdy se podaří je natočit tak, aby diváka (tedy mne) zaujaly tak, že bych je sledoval zcela koncentrovaně, takříkajíc s otevřenou pusou. Podobný výsledek jsem očekával i od Zakázaného člověka. Možná právě díky tomuto očekávání si nyní mohu dovolit být příjemně překvapen. Bylo to vyprávěno ze zajímavého úhlu, originálně, se dvěma hlavními postavami, bylo to dobře obsazeno a zahráno. To musím ocenit. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (3)

  • Životopisná inscenace věnující se dceři K. H. Borovského, Zdeňce, vznikla pod názvem Dcera národa (1990). (NinadeL)
  • Scény v přírodě jsou natočeny v zámeckém parku ve Vlašimi. (petr.trep)
  • Film se natáčel v pražském paláci Colorado, v exteriérech staré Prahy, v Kutné Hoře, na zámku Kačina a v Doksanech. Do někdejšího rakouského, dnes italského Brixenu, kde Havlíček pobýval čtyři roky ve vyhnanství, se nejelo, protože ve městě zbyla po slavném Čechovi jen pamětní deska. (alonsanfan)

Reklama

Reklama