Bláznivá, zatracená láska

Bylo to vtipné, ale jen když tam byl Steve Carell a Ryan Gosling mu dělal hitchovskou instruktáž v balení ženskejch. A ta rvačka na zahradě byla fajn Jinak mi bylo často velice trapně a toho třináctiletýho kluka jsem fakt nenáviděl. Nepřál jsem si ho zabít, ale třeba alespoň šikanovat. Fakt už mě dlouho dětská postava takhle nesrala. Chyba je, že se to snažilo být komedií i jakýmsi filmem o životních pravdách a to dnes umí jen lidi kolem Judda Apatowa. (13.12.2011)

Přítomnost Štefana Carella predikovala Šílenou, stupidní kokotinu, avšak k mému překvapení se jednalo pouze o kokotinu prostou. I taková se však pyšní dvěma opravdu nechutnými primáty, a to v podobě párečku snad těch nejhnusnějších hereček, co kdy brázdily mou padesátipalcovou Sonku! Opravdu se mi místy stávalo, že jsem odporem až odvracel zrak a nestrávená večeře mi zoufale klepala na hltan! Naštěstí jsou ty dvě obludy alespoň trochu vyváženy přesladkým panem Goslingem, jemuž konečně někdo povolil rozbalit naprudko jeho metrosexuální charm. No, nemít prázdnou nádrž s estrogenem, asi bych při pohledu na něj taky zamířil za hlasitého mlaskání rukou na jih jako některé místní kikiny (viď Mařenko!) a brutálně to nadhodnotil. Průměrné vztahové sci-fi s prvky kokomedie, jehož odsouzení jsem nucen zaokrouhlit směrem dolů kvůli toho kýble páchnoucích zvratků, jenž mi byl v posledních patnácti minutách zcela nekompromisně a bez skrupulí vychrstnut do xichtu! (13.11.2011)

,,Mám štěstí! Jen si dojedu pro nábytek!'' --- ČSFD je skvělé místo.  Nedávno jsem si kvůli něčemu četl svůj starý koment u  Seeking a Friend for the End of the World  a u jednoho komentu našel srovnání s tímto.  A jelikož se mi tam smutný osamělý Carrel moc líbil, rozhodl jsem se tomuhle filmu věnovat včerejší večer. Ty jo jak já se nachechtal. Opravdu nahlas a docela by mne zajímalo být na tom v kině! .-). Už straaaaaašně dlouho jsem si neužil žádnou komedii jako tuhle. Film je nadupaný samými skvělými herci sekajícími jeden úžasný dialog za druhým. Tohle není vážně film u kterého by jste mohli jíst chipsy či srkat cokoliv tekutého. Hrozí, že vám zaskočí nebo se zlijete...  Začátek filmu je na plné hodnocení, pak se to trochu zabředává do typické americké filmové vztahové romantiky, na mne místy až moc. Konec ve školní tělocvičně si tedy mohli tvůrci odpustit, to byla fakt trága. Nicméně i tak jsem byl nadmíru spokojen. Škoda že to nevygradovalo někam jinam, život je totiž mnohdy drsnější než americké romantické scénáře. A výrazně drsnější jsou i bývalé manželky z nichž ne každá pochopí, že ten nový pojišťovák co je jen odveze na balet fakt není lepší než muž s nímž žily  25 let a jenž je tátou jejích dětí. No ale zase se pak na to ti se kterými se ta jejich láska ze střední ještě nerozvedla mohou dívat společně držíc se za ruce jako tenkrát... Dávám za 4 drinky s brčkem ! * * * * (08.05.2022)

Romantická komedie, která má podle mě téměř nakročeno k dokonalosti (osobně bych kupříkladu přeobsadil tu ošklivku Analeigh Tipton nebo zcela vypustil to trapné finále ve školní tělocvičně, s těmi stupidními projevy o lásce, na tohle americké klišé jsem už strašně alergický). Nejvíc mě na tom asi baví ta první část, kdy Cal prochází proměnou a objevuje své ztracené mužství - naopak dějová linie s jeho zamilovaným 13 letým synem mě tam spíš jen otravovala (není to navíc vlastně vykrádačka Lásky nebeské?), a některé dějové zvraty na mě působí dost nevěrohodně (např. když se ukáže, že Hannah je Calova dcera, nebo když se Jacob v závěru Calovi svěří, že by vlastně chtěl být jako on - ostatně celá ta jeho proměna z děvkaře na monogamistu je sama o sobě dost těžko uvěřitelná). Celkově je podle mě ten film hodně vtipný a bavil mě i na podruhé, a ačkoli je to v některých momentech slabší, tak ho stejně řadím k tomu nejlepšímu v rámci žánru za poslední dobu. (27.02.2013)

"Pomůžu ti znovu objevit tvé mužství. Nemáš tušení, kde jsi ho mohl ztratit?" Ukončit poklidnej vztah, trvající celý jedno čtvrtstoletí, žádostí o rozvod, považuju za poněkud unáhlenej krok. Zvlášť, když žena nemá v kalhotkách ukrytou adekvátní náhradu za otce svých dětí a muž po žádný svobodě netouží. Tuto hru rozehrála dvojice Carell - Moore a není to špatná hra, ale oproti jejich unavenýmu vztahu je divoká chemie dua Gosling - Stone úplně jiná liga. Oni jsou pro mne tím neodolatelně zábavným, zatímco vztah rodičů je příliš reálnej a první dětská láska ve mně spíše vyvolává matný vzpomínky na první mokrej sen. Takže díky Davide Lindhagene za to, že jsi svým koitem zadělal na tuhle story, protože já jsem se bavil velmi dobře a tys to schytal dle svých zásluh. (24.09.2012)