Jedna kočka za druhou

Asi bych tady čekal označení (TV film). Přišlo mi to spíš jako televizní inscenace, než jako "plnohodnotnej" film. Ale to nemusí bejt nutně na škodu. Pustil jsem si to spíš jako kulisu a začal u toho rozebírat karburátor. Po pár minutách jsem karburátor odložil, protože dění ve filmu mi začalo připadat docela zábavný. Bavil mě hlavně Postránecký v roli vesnickýho fachmana. Myslim, že ten naprosto vystihnul takovej ten prototyp přehnaně žoviálního (otravně vlezlýho) řemeslníka. Takovejch týpků já už zažil dost. Nutno dodat, že ve filmu se najdou i různý hysterický, uječený a totálně nevěrohodný scény. Zejména přehrávající Postlerová byla na granát. Celkově vzato je to průměr. Nenadchne, neurazí a za pár dní si na film nejspíš nevzpomenu. (07.07.2013)

Technicky je adaptace div.hry na film téměř dokonalá, pokud režisér nechtěl natočit vlastní verzi ve stylu na motivy div.hry, tak to asi nešlo udělat lépe, i za cenu, že divadelnost je cítit z každého záběru. Režisér je tradičně citlivý, herci mají prostor k hraní a využívají ho uměřeně. Ale asi mám problém s Hubačovými tématy a trochu i se stylem, jakým předvádí charaktery postav, Já se s takovými lidmi nesetkal, asi se jim instinktivně vyhýbám. Lidi, kteří mají dlouhé a razantní projevy, značící jasný postoj, a následně (a někdy i vzápětí) udělají akci k tomu postoji opačnou, bez mrknutí oka, mne deptají a děsí. Vím, že změna má vnitřní logiku, vím, že ten opačný vnější projev je způsob vyrovnávání se se stresem, ale mně ti příliš připomíná Orwellovský "doublethink" a ten do mého světa napatří. Dokážu ocenit, že herečka takovou rozpolcenost úžasně předvede, ale podruhé bych už Kláru nedokázal vydržet. (16.05.2021)

Přestože od Jiřího Hubače jsem viděl kvalitnější kousky. Jiřina Bohdalová, Josef Somr, Jiřina Jirásková a dokonce i Petr Nárožný povyšují toto dílo na lepší. Právě výkon Petra Nárožného překvapí, neboť byl znám především z bláznivých komedií a zábavných pořadů.  U Jiřiny Bohdalové je tato roce docela specifická. O to zvláštnější, že ve stejném roce si zahrála Nesmrtelnou tetu. Přitom o pouhé tři roky je Josef Somr mladší a hraje J. Bohdalové otce. To ať se režisér nezlobí, ale je to úlet. Hned při prvním setkání těch dvou jsem si myslel, že se jedná o manžela s manželkou. A věřit jim úplně jiný vztah lze jen těžko. Dobrý výkon pak předvedla Simona Postlerová jako hysterka. Jedna kočka za druhou není špatný film, ale divadelní představení, které jsem mimochodem viděl, bylo lepší. (11.05.2021)

V dnešní době je už moc přebohdalkováno, že už mě to pomale leze krkem. Tohle je ovšem pro Jiřinu Bohdalovou mega mega sólo a celej film s přehledem utáhne jen ona sama. Výborná je i Simona Postlerová v roli afektované Eriky. Film byl distribuován do kin a pamatuju si, že v 93. na něj vyšla recenze v Cinemě a tam to pěkně zplivali. Já jsem po delší době snímek shlédnul znovu a musím říct, že vůbec není špatný, právě naopak! Divadelní představení Jiřího Hubače "Dům na nebesích" jsem sice neviděl, ale tohle rozhodně žádný průser není. Koneckonců František Filip byl vždy zdatný filmový i televizní režisér a svoje kvality potvrzuje i zde. Tohle je vyloženě příběh ze života a vypravuje o všem, co život obnáší. Radost, starost, hořkost i smutek. Krásné motto, které zazní téměř v závěru je k zamyšlení... "Čím víc se známe, tím míň toho o sobě víme"....Jiří Hubač - znalec lidských srdcí. (10.05.2021)

40% — Kdysi jsem v televizi viděl záznam divadelní hry Dům na nebesích (naživo se mi to bohužel nepoštěstilo), která byla hereckým koncertem Jiřiny Bohdalové. Když jsem zjistil, že film Jedna kočka za druhou je filmové ztvárnění stejného námětu, měl jsem velká očekávání. O to větší bylo zklamání z výsledku. Film je slabý, příběh se nějak rozpliznul, místo strhujícího představení takový odvar čtvrté cenové skupiny, podobný jako prostředí, ve kterém se hlavní hrdinka pohybovala. (25.04.2016)