Konspirátor

1865 - soudní drama, které kromě určitého popisu historie nám může metaforicky říct i něco k dnešnímu politickému systému, neboť jednotlivec nikdy nemůže "vyhrát". James McAvoy zase jednou září, Redford svírá režijní otěže též velmi jistě a k tomu ještě tolik známých herců ve vedlejších rolích. Historie jednou nedostala od Hollywoodu na frak:o). (08.12.2011)

Co je důležitější - spravedlnost pro jednoho, nebo historická nutnost pro všechny? Kdo to rozhodne a jaké k tomu použije prostředky? Aktuální téma se Redfordovi podařilo natočit naprosto nevzrušivě, jako vybledlou fotografii ze starého alba z půdy. Většinu filmu jsem postrádala emoce, přitom příběh samotný jimi musel přímo překypovat. Režisér se příliš soustředil na rozumovou, vysvětlovací dějovou linku, jakoby zapomněl, že city bývají přesvědčivější. /11. 4. 13./ (11.04.2013)

Vedle Scorseseho další schopný režisér, kterému postupující senilizace a narůstající počet dioptrií nenávratně zkorodovaly estetický vkus. Redford kdysi uměl komorní dramata ("Ordinary people") i malebné krajinky ("The Horse Whisperer") - to ještě nebyla klíčovací plátna a celá estetika obrazu stála a padala s řemeslem kameramana a střihače. Scénografii "Konspirátora" asi lepila horda mlaďochů v After Effects - celek totiž vypadá jako plochá, televizní produkce s počítačově dokreslenými budovami a komparzisty. Jo, měl bych říct něco o ději ... Škoda, že si toho moc nepamatuju, protože jsem počítal pixely. (23.02.2014)

Nejsem příliš milovníkem dramat ze soudní síně (samozřejmě kromě Hitchcockova "Případu Paradineová", který je ovšem pojatý úplně jinak). Zvláště přitom myslím na procesy založené na justičních omylech nebo justičních záměrech odsoudit nevinného. USA jich má za svou relativně dlouhou existenci (v porovnání s existencí ČSSR, která v tom vyniká) celou řadu. Ale tenhle film není vůbec špatný, a dle pravidel dramatického umění dokonce skvělý. Robert Redford tu nekompromisně prezentuje, co se naučil za padesát let svého filmového herectví a třicet let svého režírování. Pozn. 1: Zajímavé by bylo, kdyby Booth Lincolna (sveřepého zastánce Ústavy Spojených států - viz Wikipedia) v (Red)Fordově divadle nezabil, ale jen postřelil. Jak by se proces s Mary Surrattovou vyvíjel pod jeho dohledem? Nejspíš by se nic nezměnilo. Pozn. 2: "Inter arma silent leges", a boj nikdy nekončí. Takhle končí jen film; a ten začíná též latinskou frází: "Sic semper tyrannis - Takhle na tyrany!" Z ní lze snadno odvodit, že největšího demokrata Lincolna množí považovali za tyrana. Alespoň katolíci z Jihu - a na jihu byli katolíci v podstatě všichni. Pozn. 3: Čeština na rozdíl od angličtiny často rozlišuje různost tvarů mužského a ženského rodu u většiny substantivů. Kdo je v tomto filmu "konspirátorem"? Nebude to konspirátorka? Pozn. 4: Tak ani Redford si nenechal ujít slast z šibenice (na které visí někdo jiný).. (04.11.2017)

“Pověste ji vejš, ať se houpá, pověste ji vejš, ať má dost…” Napínavé soudní drama o jedné velké justiční nespravedlnosti v dějinách USA. Nejnovější Redfordův režisérský počin oplývá všemi jeho průvodními znaky - dokonalý výběr herců (třeba výborní Kevin Kline a Tom Wilkinson ve vedlejších rolích), chvílemi rozvleklé tempo a zdlouhavé dialogy, vygradované emocionální finále. Já osobně byla spokojená, film si udržel moji pozornost až do konce. Vytkla bych možná trochu nepřehlednou akci na začátku, což se ale s ohledem na počet atentátníků nedalo pravděpodobně udělat jinak. (12.01.2012)