Stalingrad

Němci se vyrovnali se svou minulostí a je dobře, že tenhle film natočili právě oni. Díky nim se nám naskytl také pohled z druhé strany na peklo, které se otevřelo nad Staligradem a pohltilo milion lidských životů. Vojáci bojovali v šílených podmínkách, které nám film tak sugestivně zprostředkovával. Bojovali v krutých mrazech, byli vyhladovělí a podvyživění. Někteří se z toho všeho, co se kolem nich dělo, zbláznili, ale není čemu se divit. Na ty, kteří se dostali do zajetí nebyl hezký pohled. Museli bojovat o své životy znovu. Možná, že by se celá ta válečná vřava odehrála jinak, kdyby nepřišla tvrdá zima a Němci nepoužívali taktiku spálené země, na kterou dojel už Napoleon. Ovšem, to jsou samozřejmě jenom spekulace. Ale člověk nad tím musí přemýšlet. (07.09.2011)

Nechápu, jak je možný, že mi tenhle neprávem opomíjenej válečnej film unikal 30 let. Samozřejmě se natočily válečný filmy, který jsou na tom líp po technický stránce, jsou v nich pompéznější bojový scény, hrajou v nich lepší herci, atd... Ale Stalingrad má v sobě takovou syrovost, kterou třeba v americkejch válečnejch filmech jaksi postrádám. Vadilo mi, že jsem se dost ztrácel v postavách. Postav je tam poměrně dost a tak od půlky jsou všichni vesměs zahalený v čepicích a šálách, takže je těžký je od sebe rozeznat. Takže bezpečně jsem poznal snad akorát Karla Heřmánka a Leontýnku Danu Vávrovou. Ale zrovna tohle je film, na kterej se určitě podívám někdy časem znovu, takže třeba na druhej pokus už se v postavách zorientuju líp. Silný 4 hvězdy. (14.12.2023)

Z mého hlediska je to nejlepší válečné drama jaké jsem kdy viděl. Už jen proto, že to není pohled ze strany spojenců ale ze strany Německa. Trpěli i něměčtí vojáci, kteří museli bohužel poslouchat rozkazy svých nadřízených. Jejich činy pro mě nebudou nikdy zapomenuty. Odvaha jim nescházela, když vpochodovali do rudého ledového pekla. Nesmírně mě film zaujal. Ve filmu se objevila i známá česká tvář, Karel Heřmánek. To mě velmi potěšilo. 90% (06.09.2011)

Joseph Vilsmaier: Na východní frontě sníh.. Ať už máte na opaskové přezce Got Mit Uns, nebo nemáte - když se člověk ocitne uprostřed pekla, je absolutně jedno, z které strany do něj vstoupil, protože jen a pouze lidské charaktery napříč spektrem vojenských uniforem mohou udělat věci hrozné alespoň trochu lepšími. Režisérsky i herecky nepříliš zvládnutý snímek, který však určitě zaslouží uznání za zdůraznění obyčejné lidskosti potlačením pro válečné snímky typické glorifikace hrdinství a pohrdání zbabělostí. Ono totiž většinou, když historikové tvrdí, že se nějaký voják vrhl na zamrzlé cestě sebevražedně pod pás jedoucího tanku a s odjištěným granátem zařval: „Za stranu! Za lidi!“, vyjde nakonec najevo, že volal: „Zasrané náledí!“ Ty dvakrát dvě bedny vody měli aktéři předem prohrané sázky zrovna poslat Adolfovi do berlínského bunkru.. (07.09.2011)

Na německý válečný snímek je Stalingrad velmi odvážným počinem. První část ve vnitru Stalingradu to překypuje akcí, za to druhá část ukazuje touhu přežít (velmi podobná Bílému peklu).Parádní hudba a někteří čeští herci, což se vyplatí ;-) Některé pasáže jsou sice zdlouhavé, ale pokaždé se v pravou chvíli stane něco, co překvapí a nutí sledovat dál. (19.09.2008)