Stalingrad

Film s nezapomenutelným Karlem Heřmánkem nastiňující atmosféru jedné z klíčových bitev moderní doby skrze osudy několika lidí. I přes místy až komicky působícími hereckými projevy ve mně Stalingrad zanechal silný dojem a soustředěním se právě na osudy několika postav a neopomíjením důležitých událostí se lze z druhého pohledu věrně vžít do utrpení lidí, kteří rovněž pro své rodiny a blízké umírali v dešti kulek, mrazem, hlady a upadli v zapomnění. (27.04.2011)

Na Stalingradu je vidět, že jeho rozpočet sice smutně pošilhává po kamarádu ve zbrani Ryanovi, což vynikne hlavně v bojových scénách, ale téměř ve všem ostatním stojí nad ním. Ve Stalingradu není místo na sentiment, nejsou tu samí hrdinové, vojáci mají strach, selhávají. Boje v budovách jsou mnohem osobnější, nepřítel je často na dosah ruky a v nepřehledné situaci spácháte i tu nejhorší chybu. A postavy se vyvíjejí. Vojáci prožívají deziluzi, mění se v trosky fyzické i psychické. Rozklad morálky, těl, vojenského tělesa i jedince jde ruku v ruce. Nevím proč, ale z nějakého důvodu je západní filmová fronta jinačí než ta východní. Sice stejně krvavá, ale tak nějak hezčí. Vilsmaier, či spíše scénárista, si však jedno přikrášlení neodpustil. Páchají-li totiž Němci nějaká zvěrstva, nikdy to nejsou hlavní hrdinové. Ukázal nám, jak válka dělá z lidí trosky, ale neukázal nám, jak se rodí monstra. (15.09.2008)

Poměrně slabý film s velmi podivnou dramatickou stavbou. Na to, aby film nesl jméno rozhodující bitvy 2. světové války, a troufám si říct i světových dějin, je to trochu málo o Stalingradu. Stejně dobře by se to mohlo jmenovat "Pochybné zdokumentování osudů jedné německé čety na východní frontě za druhé světové." Nebo prostě Válka a zima. Nevidím opodstatnění pro název, který dle mého nekoresponduje s obsahem, víceméně by se celý film mohl odehrávat kdekoli na východní frontě. O Satlingradu ani o válce jako takový mi to neřeklo nic zásadního, co bych musel vidět a vědět. BTW těch "netradičních" pohledů z druhé strany je poslední dobou víc, než tradičních. (08.11.2006)

Stalingrad, slovo, které ještě dnes nahání nejen v Německu husí kůži. Právě zde začal začátek konce třetí říše. A o to víc je zajímavé sledovat osudy vojáků právě z německé strany. Ono i po více jak 45 lety byla odvaha natočit film právě z tohoto města ze starny utlačovatelů. A já osobně musím říct, že se to celé povedlo náramně. A o to víc jsem byl překvapen, že na folmu spolupracovala i česká strana. Tak zaprvé, co se týče vizuální stánky. Výtečné. Rozbité továrny a všude kolem ty sračky, až mi to nahánělo hrůzu. Nebo třeba ten přepad tanků v zimě. Ono v tom filmu byly zakomponovány všechny prvky točící se okolo bitvy o Stalingrad (městské boje, zimní pochody, chaos na letišti, atd.). A použít tyto prvky do příběhu čtveřice vojáků bylo výborné. Rozhodně po této stánce na německé poměry unikát. Herecké výkony taktéž super. Hlavně Tom Kretschmann a Karel Heřmánek. A vše utvrzovala paradní a zároveň děsivá hudba. 90%. (22.01.2011)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trochu zklamání na rozdíl od vynikajícího filmu Nepřítel před branami http://www.csfd.cz/film/164-nepritel-pred-branami-enemy-at-the-gates/) francouzského režiséra Jean-Jacques Annauda, nebo sovětského filmu Stalingrad (1989) od Jurije Ozerova. Tento Vilsmayerův Stalingrad trpí nedostatečnou výpravou a mizernými dialogy, které mne občas iritovaly. Plusem naopak je, že faktickému ani ideologickému obsahu filmu ani režii není co vytknout. Trailer: http://www.csfd.cz/film/26591-stalingrad/videa/ (11.07.2010)