Špičák

Nedávno jsem se tu rozepsal o tom, jak rekordně divný film byl dánský Mænd og høns, ale to jsem ještě netušil, že pár dnů nato uvidím řecký Kynodontas, který mě svou divností udiví ještě o něco víc. Oproti téhle helénské rodince jsou totiž bráchové ze severu vcelku normální chlapíci. Než se narodit tak těžce pošahaným rodičům, to už je snad lepší narodit se jehovistům nebo muslimům. Špičákův schizoidní filmový jazyk působí anachronicky a pasoval by spíš někam do nové vlny šedesátých let, ale k příběhu tahle strohá a odosobněná forma výborně sedne. Děj filmu je pak myslím dobrý příklad rčení o tom, že "cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly", protože on to ten otec s matkou vlastně mysleli dobře... brrr! Některé absurdní scény a dialogy asi z hlavy ještě dlouho nevyženu... (Případným zájemcům doporučuju stáhnout si z titulky.com určitě verzi titulků z ČT, v tom druhém (amatérském) překladu některé věty nevyznívají tak krásně šíleně). (19.01.2016)

Štúdia správania sa jedinca v obmedzenom priestore a bez akéhokoľvek kontaktu s okolitým svetom. Z môjho pohľadu ide o zásadný film, pretože ak si miesto detí dosadíme do rovnice napríklad občanov štátu, dostaneme rovnaký výsledok. Ako veľmi sme klamaní našimi vládami a držaní v strachu, aby sme nebodaj neprišli na niečo, čo je lepšie? (28.11.2012)

Kdybych řekl, že jsem doposud něco podobného neviděl, tak bych lhal. Dogtooth je taková směsice filmů Antichrist (Lars von Trier) a The Village (M. Night Shyamalan). Spousta rodičů se snaží dětem vštípit své hodnoty a chránit je před nebezpečím a pokušením vnějšího světa. Rodiče v tomto filmu to dotáhli ještě dál. Až na krajní meze (pokud už je tedy dávno nepřekročili). Tři děti - dvě dcery (Aggeliki Papoulia jako starší, Marie Tsoni jako mladší) a syn (Hristos Passalis) - se učí, že "moře" je druh křesla, že song Franka Sinatry "Fly Me to the Moon" je záznam jejich dědečka, který vysílá poselství v podobě otcovské lásky. Celý film se tak odehrává v jednom domě s bazénem a čerstvě posekaným trávníkem, který je obklopen vysokým dřevěným plotem. To se tak stává útočištěm a zároveň vězením pro vysněné potomky. Ti tu bloudí ve spodnm prádle, mluví monotónně a jsou na pokraji incestu, bratrovraždy nebo obojího zároveň. Vizuálně je Dogtooth hodně podobný bazénovým obrazům Davida Hockneye. Převážně statické snímky, které jen zřídka ukazují charaktery v plném rozsahu a napomáhá tak zobrazení zkresleného světa. Rozhodně bych netipoval, že se to dostane na nominační Oscarovou listinu. (05.02.2011)

Ještě jsem neviděl film z Bakánského poloostrova, který by byl normální :-D ... O Kynodontas jsem si před projekcí na doporučení nic nezjišťoval (thx Rob Roy) a pak jsem se nestačil divit, na co to koukám. Tohle v jistým smyslu skoro překonává i ten nechvalně proslulej Srpskej film. Fakt hodně znepokojivý a hodně sick. Současné žánrové označení je docela dobrým vtípkem. "Mami, co je to kunda?" - "Kunda je velké světlo. Například: Kunda se vypne a Země zůstane bez světla." (23.01.2011)

Alegória na totálne ovládanie jedinca. Risk, ktorý sa Lanthimosovi myslím celkom vyplatil. Ako celok síce toho snímok nemá veľa čo povedať - až moc povrchné a myšlienkovo nedotiahnuté, no jednotlivé postavičky a ich jednanie sú dostatočné bizarné a čudné, aby film zaujal a nenudil. Ide vlastne o takú jednoduchú hru na efekt s priamym ťahom na bránu bez nejakej hlbšej pointy. Avšak v tomto smere aspoň záver mohol byť premyslenejší. Slabší nadpriemer. 70/100 (04.04.2017)