Špičák

Nad podobným tématem jsem už nejednou přemýšlela. Vnímáme svět tak, jak nám je odmalička představován a podáván, teprve od určitého věku stavíme na oněch základech sami. Ale co se dá stavět, když jsou základy prostě špatně? Kdyby nás odmala učili, že solnička je telefon a že kočky jsou nejnebezpečnější zvířata, co vraždí lidi, prostě bychom to brali jako fakt. Kdo zapisoval žánr filmu se teda šeredně utnul. I když jsem si celou dobu opakovala 'Je to jen film, jenom film, nic takovýho se neděje.', stejně mi bylo většinu času na blití a z některých scén nejen psychicky. (20.02.2011)

Film s vyhroceným výchozím konceptem o rodičích, kteří své potomky izolují od zhoubných vlivů vnějšího světa, je na jedné straně podnětný a v mnoha momentech mrazivý, ale současně je příliš okatě strojený a šokantní. Mezi klady filmu patří zpracování bizarního a zvráceného života v inkubátoru rodinného sídla. Bohužel kauzální i logická nekonzistence příběhu a občasná tezovitost při zobrazení diskutabilní moálky rodičů film posouvají více směrem k toužebně skandální podívané pro svět po Fritzlově aféře, které se tvůrci zřejmě snažili vyhnout (alespoň soudě podle nezaujatě strohé formy). (31.10.2009)

„Brzy vaše matka přivede na svět dvě děti a jednoho psa.“ Absurdní už od prvních vteřin (učení nových slovíček). A stejně jako třeba uspokojování syna naprosto sterilní a mechanické po celou svou dobu (myšleno ovšem v kladném slova smyslu). Postavy divné, jako z jiné galaxie (výborně vylíčený svět sám pro sebe). Podivná disciplína, bodový systém, slova, kterým dávají rodiče jiný význam, nutnost maximálně slušného vystupování, hry dětí, výchova a žití v (průběžně aktualizovaných) bludech. Statická kamera, která se kvůli postavě nikdy nepohne, pomalé plynutí příběhu. Scény jako třeba poslouchání hudby u sexu, štěkání, dědeček Sinatra a mnoho dalších jsou až groteskní, na druhé straně pasáže s kočkou, videokazetou, přehrávačem či činkou zase hodně drsné, skoro brutální (celkově se film čím dál víc zvrhává, a to jak v již zmíněné násilnické otázce, tak i té sexuální, která je vskutku také hodně bizardní). Dost otevřený konec (nebo naopak „zavřený“, chcete-li). A pokud vás tahle podívaná zcela nemine, nebo ji otráveně nevypnete, dočkáte se slušného nášupu absurdních, ale ve své podstatě hrozně vtipných hlášek. Divná podívaná, která však člověka něčím zároveň fascinuje a přitahuje. Slušné 4*, panu režisérovi určitě ještě v budoucnu dám šanci mě ohromit. „Zvíře, které nás ohrožuje, je "kočka". Nejnebezpečnější zvíře jaké existuje. Žere maso. Žere hlavně maso malých dětí. Poté tělo svých obětí roztrhá drápy. Ostrými zuby sežere hlavu a tělo své oběti.“ (14.03.2014)

IFFKV- Něco takového jsem vážně ještě neviděla. S řeckým filmem nemám zkušenosti a tohle bylo milé překvapení. Ubránit děti před okolním vlivem, je téma už téměř klišoidní, ale tentokrát je pojato jako velký bizár. V první řadě perfektně vystižena panika z venkovního prostředí, která je na jednu stranu úsměvná, ale také dokáže zamrazit. Tři děti jsou pod dohledem matky a otce, jenž neváhá potrestat každý přestupek. Sourozenci, kteří jsou velmi soutěživý, pobíhají ve spodním prádle, učí se jak přicházejí pejsci na svět (skrz maminčinu klávesnici:), co jsou zač kočky, že Frank Sinatra je vzdálený dědeček a sexuálně uspokojit bratra je věcí denního pořádku. I přes dokonalé vězení se k nim přeci jen škůdce z venkovního světa dostane a to v podobě videokazety obsahující filmy Rocky a Čelisti, jedna z dcer snímky uvidí a začne se ptát...a nakonec přeci jen přijde o svůj špičák:). (03.07.2011)

Nedovedu si představit, kolikrát se každá scénka musela točit. Pronést například s kamenným výrazem větu: "Vaše matka porodí za chvíli dvě děti a psa.", to musel být takřka nadlidský úkol, který by činil problém dokonce i mně. Rozhodně bych nechtěl v tomto filmu figurovat, a to nejen proto, že by se můj falus jen tak snadno nevešel do záběru. Zvolený synátor byl tak z tohoto pohledu vhodnější volba. Veškerá obvyklá tajná místa zde nejsou tajná ani trochu. Podobná hojnost bobrů byla k vidění snad jen tady. Ale dokonce ani v tom Prasoliniho skvostu se nesměňovalo jejich olizování za svítící čelenku, a to už jsem si myslel, že jsem viděl ledacos. Co vám budu povídat? Moje puritánství trpělo! Tvůrci mysleli i na ochránce zvířat, takže i ti nepřijdou zkrátka. K vidění je moc pěkná vycpanina mrtvé kočičky. Asi každých 10 minut dojde na koitus, ze kterého je k vidění více, než by si snad člověk přál. Jinak je to celé prostě tak bizarní, že člověk nemá tušení, zda je vhodnější se smát, cítit se znechucen, či se dát rovnou do pláče. U závěrečného tanečku při oslavě výročí zadrží smích zřejmě jen ti nejodolnější jedinci. Velice pozitivně oceňuji originalitu a hlavně obrovskou odvahu vypustit něco podobného do světa a zanechat u toho své jméno. Se svým hodnocení se zabydlím někde ve středu. Nechci vypadat jako prasátko, ale myslím si, že byl prostor k zajití ještě do větších extrémů. Každopádně Řecko překvapilo. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (24.04.2016)