Smolaři

Pije ako Slovák? Alebo ako Dán, či Angličan? V tomto filme Strobbeovci pijú ako všetky národy dohromady. Ich domácnosť sa domovom ani nedá nazvať, a predsa dlhé roky fungujú. Ako by to bolo možné, mi je záhadou, ale asi vďaka babičke. Škoda, že je film viac ako uceleným príbehom, iba zbierkov absurdných historiek. Ale prišiel som tomu na chuť napriek všetkým nechutnostiam, ktoré vyplývajú zo spôsobu života s alkoholom. Učiť sa žiť život je ako učiť sa jazdiť na bicykli, niekto nás pustí, padáme a skúšame. Za tento pekný záver pridám aj štvrtú hviezdu, ktorú som neplánoval. –––– Poď si zabehať. Pravý chlap behá. –––– Je ťažké prestať byť synom a začať byť otcom. (15.01.2016)

Nie každá sociálna dráma musí byť depresívna. A to bez toho, aby poľavila vo svojej naliehavosti. Smoliari sú vystavaní celkom zložitým puzzle systémom, ktorý však vôbec nemetie a je jedno, že občas skáčeme z prítomnosti do minulosti len tak z ničoho nič. V tomto mestečku by sa stratil možno aj Borat, on by sa tu akurát tak ešte naučil poriadne piť. (16.01.2016)

Nevím, proč se takové filmy vůbec točí... Sledovat každodenní život bandy primitivů, kteří bez milosti stáhnou zpět každého, kdo se snaží v záchvěvu pudu sebezáchovy alespoň trochu odpoutat z toho zničujícího prostředí, je čiré utrpení. Nevím, asi jsem se díval na jiný film, když se tady v komentářích dočítám, že se jednalo o "tragikomedii". Já tam žádné komické prvky neviděl, mně zrovna chlastací tour de france nebo sprosté písničky moc vtipné nepřijdou. A na nic jiného, co by alespoň z velké dálky mělo připomínat humor, si nevzpomínám. A když "oficiální distributor" píše, že se jednalo o "typicků veselů flámsků rodinů", tak to mně tedy podrž voči, do Belgie radši nikdy nepáchnu. (19.01.2013)

Skvělé přechody mezi mimořádně humornými pasážemi a smutnými, nostalgickými, občas až krutými momenty, civilní herecké výkony, a především prakticky brilantní technická stránka filmu. To vše patří mezihlavní klady tohoto belgického snímku, kterému bohužel ukrtně škodí ztráta tempa v druhé polovině a monotónní tendende. Mohlo to být bezchybné, chybělo málo... 8/10 (45. MFF KV) (02.07.2010)

Tragikomedie v tom nejčistším smyslu slova. Naprosto za břicho popadající scény střídají ty úplně deprimující a to v poměru tak akorát. A navíc se spoustou černého humoru. "Existovala malá naděje, že se dítě narodí černé nebo mrtvé. V obou případech bych těžko skrýval radost." Díky perfektní kameře (zcela nenásilně používající černobílý filtr, detaily takřka mimo záběr) se podíváme do jedné alkoholu holdující rodině, která, ve spojení s půl litrem piva, prožívá spoustu neuvěřitelných situací, jako je nudistická jízda nebo alkoTour de France. Nevšední sonda do života lidí, co bydlí u železniční trati. Kdo by to od těch Belgičanů čekal :) (08.04.2011)