Smolaři

(CINEMA MUNDI 2010) NEŠŤASTNÍCI, nebýt tak chytře odvyprávěni, mohou být příkladem toho, že se sociální dramata přibližují divákovi prostřednictvím podbízivého a vulgárního humoru, zatímco komedie jsou uměle povyšovány špínou sociálních dramat. Jenže oni naštěstí chytře odvyprávěni jsou, protože se střídají dvě roviny vyprávění (minulost a tady a teď), které jsou propojeny osobou vypravěče, zároveň hlavního "hrdiny" filmu, jehož vstřícnost k divákovi je nesmírná, protože mu dává dopředu víc informací, než by jinak bylo v případě konvenčního snímku přijatelné, a tak si pohrává s náladou a neuspokuje diváka klasickým způsobem, protože ho nutí mít od dění odstup. Belgický snímek o (ne)schopnosti vymanit se z rodových "předpokladů" má tak svou žánrovou neukázněností a náladou blízko severským tragikomediím. (01.03.2010)

i tohle je život , pokud nejste zrovna pintlich a vydržíte se dívat do konce,zjistíte že to až taková hrůza není a ti lidé zkrátka takhle chtějí žít a nenechají si do ničeho kecat.Místy je film drsné psycho pro silnější nátury. Ale konec je dobrý.Na tu hrůzu (místy) co mu předcházela. I ten Turek z toho bylo dost mimo když si u něj Strobbeovci uspořádali mejdan poté když jim exekutor zabavil televizi a oni se přišli podívat JEN na nějaký pořad. (09.06.2015)

A já si k tomu v domnění, že jde spíše o lehčí komedii otevřel pivo... nechutnalo, jak by také mohlo. Několik solidních, velmi černo humorných vtípků tu je (například takové přemítání o tom, co se narodí a jaká z toho bude radost), ale hlavním žánrem těchto smolařů, co si za své smolařství můžou sami, je sociální drama. Mnoho scén jde na dřeň alkoholického bytí, ale nejvíce zasáhnou ty, ve kterých trpí babička, tedy matka celého tohoto klanu. A potom je tu nejmladší Strobbe, jemuž nešlo v jeho odchodu, či útěku nefandit. Stylem vyprávění mi ale Smolaři příliš nesedli, rozdělení na jednotlivé události, nebo příběhy, je až příliš patrné. On to byl tedy pravděpodobně záměr, ale z mého pohledu "tečky" mezi epizodami docela ruší. Naopak obsazení je velmi dobré a to jak herecky, tak i typově... to vlastně obzvlášť. Stejně tak perfektní je často až dokumentární kamera, která navíc použitím filtrů depresivní atmosféru ještě umocní. 75% (25.07.2020)

45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - FOCUS ON BELGIAN FILM - Zaostřeno na belgickou kinematografii (De helaasheid der dingen / THE MISFORTUNATES / Psanci osudu) - Sice těch nechutností bylo i na mě dosti, ale jednou za čas se to přežít dá, tedy pokud se u toho člověk dobře baví... 6. 7. 2010 - kino Thermal - Kongresový sál - Karlovy Vary - 85% (24.08.2011)

Nie každá sociálna dráma musí byť depresívna. A to bez toho, aby poľavila vo svojej naliehavosti. Smoliari sú vystavaní celkom zložitým puzzle systémom, ktorý však vôbec nemetie a je jedno, že občas skáčeme z prítomnosti do minulosti len tak z ničoho nič. V tomto mestečku by sa stratil možno aj Borat, on by sa tu akurát tak ešte naučil poriadne piť. (16.01.2016)