Soul Kitchen

Jestli chtěl tenhle film předvést, jak je berlínská společnost multietnická, pak mnohem přesvědčivější jsou v tomhle ohledu snímky francouzské či britské výroby - holt nedávná minulost koloniálních říší se v tomhle ohledu nezapře... Zato ale Soul Kitchen myslím věrně ukazuje Berlíňany jako kulturně a sociálně pestré společenství na hony vzdálené představě Prušáků nebo obecně studených cílevědomých Němců. Na druhé straně mě peripetie kolem chodu restaurace v průmyslové čtvrti a životních kotrmelců jejího majitele narozdíl od festivalové poroty v Benátkách nijak zvlášť nenadchly a z mého pohledu mi nepřišly dostatečně nosné pro kultovní status této podle mě jen průměrné komedie. Celkový dojem: 55 %. (05.12.2012)

Po shlédnutí "V červenci" jsem dostal neodbytnou chuť i na další kousky z režisérské dílny Fatiha Akina. Teď už můžu říct, že mě intuice nezklamala, i tentokrát platí stará známá poučka "za vším hledej režiséra". Akin umí a tímto se pro mě po Tykwerovi stává druhou německou sázkou na jistotu. Jeho rukopis je originální, trochu mi snad připomíná jen Emira Kusturicu. Narozdíl od něj má ale Akin ve svých filmech raději mladší ročníky, ideálně Řeky nebo Turky žijící v Německu. Tenhle syžet použil i v Soul Kitchen. Zatímco 99 režisérů ze sta by z takto narýsovaného hlavního hrdiny udělala zakomplexovaného nebo zahořklého, více či méně nebezpečného týpka, Akinovi Řekové a Turci jsou lidé plní života a optimismu. Po nějakých chmurech ani památky. Originál Němci to ale taky nejsou. A to je dobře. I proto je Soul Kitchen prima film. (20.01.2013)

Tak toto je pro mne velké a velmi příjemné filmové překvapení, stylem určitě neobvyklá a obsahem taková spíše sociální komedie, po vícero shlédnutích ji už hodnotím jako opravdu skvělou, i když tak trochu po všech stránkách potrhlou, snad také kvůli tomu překotně odvíjejícímu se ději, plnému překvapivých zvratů, tragikomických situací, karambolů, úrazů, nepochopitelným zásahům osudu, prostě díky tomu divokému dějovému zmatku, na který chvíli udiveně jen zíráte a pak už se jen a jen prostě nezadržitelně smějete a smějete, jinak ani reagovat nelze, prostě se k vám tímto filmem dostává výborná zábava, i když pro jednotlivé postavy je to, co sledujete, ve skutečnosti tvrdý existenční boj, takový, jaký na sociální periferii prostě je, bez kompromisů, prostě boj, bez příkras, tak jako pro hlavní postavu, pro Zinose, mladého Řeka, majitele podivně vyhlížející a i fungující sociální jídelny, s ducha povznášejícím názvem "Soul Kitchen", je to boj, den za dnem udržet v chodu gastronomické zařízení v bývalém skladišti, kde se stravuje opravdu velmi rozmanitá a často prazvláštní klientela, přitom se snažit zvládnout svůj osobní život, lásku, náhlé zdravotní problémy, problémy s "berňákem", s "hygienou", s novým kuchařem, se lstivým realitním žralokem, s bratrem věčně na šikmé ploše, opravdu skvělá podívaná, bez pochyb oprávněně oceňovaná, bravo !!! (12.10.2012)

Ten film som si pozrel už len kvôli tomu, že niekto avizoval aký je ten turecky nemec režisér Akin dobrý. Žiaľ neviem z priebehu filmu rozlíšiť v čom je „prínos“ režiséra. Buď je film dobrý (zásluhou hercov) alebo je dobrý (vďaka príbehu alebo hudbe, či pekným obrázkom - niekedy výprave – scéne). Ale ako zistiť prínos režiséra to veru neviem. V tomto filme sa odohrával dej okolo reštiky a gréckych prisťahovalcoch. S nadsázkou jemného humoru riešili svoje každodenné trampoty. Aj príbeh hovorí, že keď má „hovno padnúť , tak na posratého“ . Ešte že to nakoniec dopadlo tak ako dopadlo. Jo a zistil som, že Ľudovej nemčine prisťahovalcov rozumiem lepšie , skoro mi nebolo treba vnímať titulky. Dávam pohodových 3 b. (15.02.2013)

Vždy jsem miloval pohádky a Soul Kitchen jsem si právě díky tomu zamiloval a to bez kompromisů. Akinův vyprávěcí styl mi sedne jak prdel na hrnec a působí na mě meditativně a zcela bez zábran. Výživný mix Hamburgského genia loci, padnoucího hudedbního doprovodu, komických výstupů (převážně scény v kuchyni jsou vynikající) a naivního vykreslení patálií moderního světa. Soul kitchen je prostě moje srdcovka, takže mi vlůbec nevadí, když hodnocení subjektivě nadnesu. (31.03.2018)