Utopím si ho sám

Zdeněk Svěrák po Případu Platfus opět napsal Františku Filipovi scénář k filmu s Vlastimilem Brodským v hlavní roli. A opět ten scénař nějak zapadl. Není moc nikde zmiňován a asi to bude tím že je zase takový ,,Nesvěrákovský.´´ Místrův rukopis bych sám nepoznal ale musím říct že se opět neutnul. Sledovat vzájemné soužití dvou dědku je radost, pokud ty dědky hrají panové Brodský a Kopecky co se vzájemně skvěle doplňujou, celé je to tak milé i s tou televizní režií pana Filipa a skvělými vedlejšími roličkami paní Zázvrokové, Rosůlkové a Bohdalové. Ono sledovat už samotného Brodského má své kouzlo, stačí mu málo k tomu aby zaujmul, byl to nesmírně příjemný a dojemný člověk. Když se dozví že (Pozor Spoiler!) jeho nový spolubydlící je několiktrát trestaný zloděj a vykradl mu všechny úspory krom peněz na pohřeb (Konec Spoileru!) tak to je fakt síla a já mu to trapení děsně věřil. Závěr v soudní síni je jen třešničkou na dortu, možná zamrzí akorát otevřený a podivně useklý konec. (19.09.2019)

Zdánlivé patálie po obdržení rozhodnutí Kváčkové Boženy z penzijního. Herecky a režijně živý příběh, předjímající další Svěrákovy příběhy i Babí léto. Soulad pestrého tvůrčího týmu, zábavička v podání staré gardy (kdo se dneska vyrovná miniatuře Rosůlkové ?!), vzorově rozepsané i zahrané životné herecké role dávají dramatu důchodového věku sílu. (28.07.2012)

Oslava mužského priateľstva napriek všetkému, a vlastne priateľstva ako takého. Alebo sa na film dá pozerať aj ako na výstrahu pred dôverčivosťou seniorov, o ktorej počúvame v správach stále veľmi často. Konflikt medzi usporiadaným životom podľa susedy Uriášovej a veselým životom po hospodách podľa kamaráta Chouňa vystihol Zdeněk Svěrák výborne a pri filme určite nemôžem ísť pod štyri hviezdy. A nie je to kvôli hereckým hviezdam ani režisérskemu menu, jednoducho ten príbeh a hlavne jeho záver má v sebe tú silu. –––– To je lahůdka, když si může člověk sám bez cizí pomoci bafnout. –––– Pane vrchní, já vám řeknu, tohle není žádná hospoda, to jsou Lurdy! (03.03.2018)

Svěrákův jímavý příběh dvou osamělých mužů, kteří prostřednictvím náhodného setkání objevují všecky krásy světa, je bezesporu brilantní hereckou partiturou Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého v rolích životních outsiderů rozdílné úrovně i charakteru. Epilog, ohromující svou neobyčejnou obyčejností, potom napovídá, že opravdové přátelství je nade všechny křivdy světa. (05.06.2010)

"Keď si niekde spoločne zahrajú Brodský, Kopecký, Zázvorková a Bohdalová a režíruje to Filip, musím tomu dať päť hviezdičiek, vo výnimočnom prípade štyri" tak tento automatizmus u mňa nefunguje. Ani na Vianoce. On nefungoval už v Čapkovskej rozprávke Ako psíček s mačičkou piekli tortu. Tiež zo samých dobrých ingrediencií a očakávaný výsledok sa nedostavil. (26.12.2009)