Utopím si ho sám

Nádherný herecký koncert pánov Brodského a Kopeckého ..... radosť sledovať ich výkony a veľká radosť počúvať skvelé trefné a veľmi vtipné dialógy od pána Svěráka. Nenápadný snímok televízneho spracovania je priam nabitý krásou filmového umenia....skvelá hudba ktorá sa presne triafa do scény....krásny ľudský príbeh ktorý opisuje dvoch starých mužov ktorý sú tak odlišný a predsa si k sebe nájdu cestu....nezabudnuteľná scéna je výmena postelí .... a hláška filmu je určite tá o Vinohradskej ulici ... kto videl vie svoje o tom,že aj ulica sa môže vydávať :))) naozaj ! a dokonca asi 8 krát :) (09.11.2013)

Český televizní film, který nesměřuje ke statické globalizaci ČT, ale naopak obsahuje víc emocí a neumělých citů, než kdejaký plnohodnotný projekt. Svěrák umí se scénářem dělat nepředstavitelné divy, pod jeho rukou vznikne vždy text plný lidskosti a dialogy fungující i bez hysterických scén a věčných póz. Vlastimil Brodský by měl jako občan USA právo na Oscara, Miloš Kopecký a Zázvorková taky nezklamali. Samostatnou kapitolou je překvapivě hudba, která s neuvěřitelnou přesností podbarvuje dění a dokazuje, že i v televizi by měla mít své místo, neboť tady měla obdivuhodný tah na diváka. Nakonec tam tedy těch 5* dám, pochybujíc, že v brzké době spatří světlo světa v naší zemičce nějaký obdobně kvalitní televizní snímek. (03.10.2008)

Zdeněk Svěrák po Případu Platfus opět napsal Františku Filipovi scénář k filmu s Vlastimilem Brodským v hlavní roli. A opět ten scénař nějak zapadl. Není moc nikde zmiňován a asi to bude tím že je zase takový ,,Nesvěrákovský.´´ Místrův rukopis bych sám nepoznal ale musím říct že se opět neutnul. Sledovat vzájemné soužití dvou dědku je radost, pokud ty dědky hrají panové Brodský a Kopecky co se vzájemně skvěle doplňujou, celé je to tak milé i s tou televizní režií pana Filipa a skvělými vedlejšími roličkami paní Zázvrokové, Rosůlkové a Bohdalové. Ono sledovat už samotného Brodského má své kouzlo, stačí mu málo k tomu aby zaujmul, byl to nesmírně příjemný a dojemný člověk. Když se dozví že (Pozor Spoiler!) jeho nový spolubydlící je několiktrát trestaný zloděj a vykradl mu všechny úspory krom peněz na pohřeb (Konec Spoileru!) tak to je fakt síla a já mu to trapení děsně věřil. Závěr v soudní síni je jen třešničkou na dortu, možná zamrzí akorát otevřený a podivně useklý konec. (19.09.2019)

Vlastimil Brodský svým hereckým stylem, naturelem a nakonec i fyziognomií přímo sváděl scénáristy, aby mu psali postavy vzbuzující lítost a soucit přímo na tělo. Namátkou: Smích se lepí na paty, Případ Platfus, Babí léto atd. Jeho postavy tak, alespoň u mne, trpí schématismem a přesto, že jsem si vědom jeho mistrovství, je to důvod proč ho nemám ve své první desítce českých herců. Symbióza s Milošem Kopeckým, zde neuvěřitelně zchátralým je však zajímavá a originální. Film je však pro mne dost fádní a za to odebírám po jedné hvězdičce jak Františku Filipovi, tak i Zdeňku Svěrákovi. Všichni víme, že oba jsou schopní vyšší kvality. (05.10.2008)

Tolik skvělých lidí okolo...a taková nuda. 1) Příběh napsal 53letý Zdeněk Svěrák. Režíroval 59letý František Filip. Hudba je od 44letého Jaroslava Uhlíře. Hrají tu 69letý Vlastimil Brodský, 67letý Miloš Kopecký, 67letá Stella Zázvorková (sousedka), 58letá Jiřina Bohdalová (šlapka se ctí v těle) a další skvělí herci. Jak se mohlo stát, že film je tak nudný?_____ 2) Možná 50minutová verze by byla zajímavější._____ 3) Pobavil mě typicky svěrákovský vtípek. Při jednání na Veřejné bezpečnosti ukáže bývalý tramvaják (Brodský) výstřižek z novin, kde se o něm píše, jak jako člen strany (!) vrátil nalezené peníze. Příslušník VB zvedne obočí: Člen strany?, zacituje s lehkým tehdy ovšem velmi čitelným náznakem. Na to poctivý tramvaják odpoví: To je Svobodné slovo. Příslušník pokývne hlavou a výslech pokračuje._____ Pro dnešního diváka je asi třeba doplnit, že Svobodné slovo byl deník, který patřil Československé straně socialistické (vedle komunistů jedné ze čtyř povolených politických stran za socialismu) a zmínka o členovi strany tedy znamenala stranu socialistickou. Inu, už se psal rok 1989... (12.04.2021)