Život po životě

Režisér Clint Eastwood nám vo dvojhodinovom filme naservíroval krásne chvíľky a nebol to stratený čas. V troch prípadoch, keď hlavní hráči majú čo dočinenia so smrťou a určite každého zaujíma, čo bude po živote. Americký robotník, francúzska novinárka a londýnsky študent sa vydávajú na duchovnú cestu potom, čo do života každého z nich významným spôsobom zasiahne smrť. Clint ma neprestane emotívne šokovať nikdy. Každý jeho film je úsvitom toho najlepšieho, čo môže režisér vytvoriť a to je napísaný život sám. Jeho filmy sú dôvodom na zamyslenie, dôvodom k žitiu. Herci v jeho filmoch podávajú životné výkony, slzy, ktoré vyronia oni alebo my v kine či pri televízií, sú rýdze a nefalšované. (28.10.2019)

Vůbec jsem netušil, do čeho jdu. O filmu se pořádně nikde nemluvilo a najednou bum. Máme tady drama střižený s nadpřirozenem, kde hlavní roli má celá řada zajímavých herců a především i hereček. Obsah jsem nečetl, prostě jsem jenom viděl Clint Eastwood a film jsem chtěl vidět. Život po životě mě ale v samotném začátku dost překvapil, protože se v něm objeví obrovská tsunami. Clint to docela trefil. Vydává film, začínající s obrovskou vlnou tsunami v době, kdy se Japonsko z jedné takové vzpamatovává. Jasné, jak to ale při natáčení mohl tušit...Tady se ale sešlo daleko víc náhod. Například nechápu, jak je možný, že se o filmu vůbec nemluví. Vždyť je to Clint Eastwood. Dokonce i samotná myšlenka filmu musí stát za to, jí vidět. No a nakonec zdejší hodnocení je tady úplně mimo. Proč proboha? Že by souhra až tak moc blbých náhod? Nevěřím tomu. Mně se film líbil. Byl nápaditej hlavně v tom, jak zajímavě vyprávěl tři zajímavé příběhy, ve kterých byl největší problém především v tom, že každý dokázal zaujmout jinak. Některý víc, některý pro změnu míň. To byl podle mě ale jedinej důvod, proč jsem filmu nedal pět hvězd. Nebylo to vůbec tak špatný, jak to tady na první pohled vypadá. Jenom je to zase něco naprosto jinýho a v některejch ohledech i těžko stravitelnýho. (19.03.2011)

Nízke hodnotenie tohto Eastwoodovho filmu ma dosť prekvapuje. Samozrejme nieje to Grand Torino ani Výmena či Milion dolar baby, ale film je podľa mňa urobený kvalitne. Úvodných 10 minút a vlna tsunami sú neuveriteľné. Na domácom kine som mal pocit, že zoberie aj moju obývačku. Celá táto scéna je výborná, desivá, dokáže diváka neuveriteľne navnadiť a čo je podstatné, vyzerá skutočne reálne, narozdiel od Emmericha či M. Baya. Aj keď takého adrenalínu sa už nedočkáme, Eastwood rozdáva emócie na všetky strany. Clint obsadil film skutočne výborne, každý herec, herečka má niečo do seba a všetky tri dejové linky sú kvalitatívne vyrovnané. V závere sa príbehy pretnú a spoja film v krásny celok. Film je naozaj plný malých, ale zaujímavých scén, ktoré dokážu diváka dojať. Mnoho užívateľov píše ako ich film nudil, no mňa ani sekundu. Možno je to aj tým, že mi párkrát visel život na vlásku... Zvlášť si to cením v prípade, keď je film z väčšej časti konverzačný. Dokonca ani M. Damonove "spojenia" neboli trápne. Možno preto, že boli krátke a určite zaúčinkovali aj slová chlapcovi " Neboj sa, neuvediem ťa do tranzu ani podobné kraviny, len sa ťa na chvíľu dotknem". Eastwood natočil krásny a dojímavý film. Neviem či je viac o smrti či o živote, ale pozerá sa na to príjemne. Mne osobne Clint opäť potvrdil svoje výnimočné režisérske schopnosti a nepíšem chvály iba preto, že ho točil Eastwood. Mne to sadlo. 80%. (22.07.2011)

fuuuha, a to som si myslela, ze po Invictus uz horsi film od Clinta neuvidim, ale stalo sa. Velmi pomale tempo, doslova az ubijajuce a ani posledna tretina filmu to velmi nezachranila. Tazko k tomu nieco dodat, osobne si myslim, ze Clint bez emocii nie je proste Clint a snad este natoci nejaky dobry film. Rozhodne sa mi hodnotenie nepise lahko s vedomim, ze pred Hereafter som pozerala Saw 3D a to ma bavilo viac, a neviem, ci je to tragedia alebo by som sa mala smiat. (27.03.2011)

Jednou tam musíme všichni. To si řekl Clint Eastwood a natočil film o lidech, kteří zažili setkání se záhrobím. Ocitnout se na druhé straně je téma fascinující, ale Eastwood ho doslova prohospodařil za vydatného přispění ledabylého a povrchního scénáře Petera Morgana. Matt Damon hraje muže, který po operaci v dětství získal psychotronické schopnosti. On to však nebere jako dar, ale jako prokletí. Dokáže navázat spojení se zemřelými, promlouvat s nimi a jejich vzkazy předávat jejich živým příbuzným. Stačí mu na to jen chytnout živého člověka za ruce, a hned je spojení s nebožtíkem navázáno. Jenže to je za dvě hodiny asi ta nejdramatičtější scéna, jakou ve filmu uvidíme. A rozjezd s vlnou tsunami je přitom tak slibný a je to nejlépe natočená katastrofická scéna, jakou jsem kdy ve filmu viděl. A pak už nic. V klinické smrti se asi ocitla i většina herců na place. Damon hraje, jak kdyby ho opakovaně v karavanu probírali a polévali studenou vodou po bujarém večírku a on si protíral obličej a před budícími asistenty říkal " aha, jo já vím, já bych chrápal až bych brečel, ale musím jít hrát". Bryce Dallas Howard, která už dávno neplatí za ošklivku a dceru ošklivého režiséra sice hraje ze všech nejlépe, ale výskyt její postavy je záhadnější, než to co nás čeká po smrti. S rovnými vlasy a nalepenými řasami připomíná modelku, která krátce nevysvětlitelně navštíví kurzy vaření, kde se seznámí s Damonem, a ten pak s ní udělá seanci, a ona pak stejně nevysvětlitelně z filmu zmizí a už o ní nepadne jediné slovo. Cécile De France jsem v roli moderátorky posedlé zážitkem z klinické smrti ani nepoznal a hlavně její postava byla neskutečně otravná a jen brzdila děj. Další postavy byly tak hrozné, že nemá smysl se o nich rozepisovat s čestnou výjimkou Jay Mohra, který psychotronikova bratra hrál dost přirozeně. Tempo filmu bylo ubíjející a přesně symbolizovalo vláčně se pohybujícího Eastwooda tentokrát (díky bohu) jen za kamerou. Tam asi v přestávkách trénoval skoky do rakve, a proto si usmyslel na sklonku života natočit film s tématem o životě po životě. Jenže vůbec nic v něm neřešil, nic jsem se nedozvěděl, zajímavé téma to nikam neposunulo a přišlo mně, že film se věnuje všemu, jenom ne a ne se s vervou pustit do toho hlavního. Na co pak tento film vznikl?! A ani se už nedivim, že propadl a naopak se divím, že soudnosti pozbyli Spielberg s Marshallem jako producenti. Povrchnější a nudnější film obsahující jednu vynikající, a tak trochu samoúčelnou scénu se tsunami, se jen tak nevidí. Pane Eastwoode jen tak dál. Točíte krásně povrchní filmy na usnutí. Nasedněte do toho Vašeho Gran Torina a odjedtě už někam do prdele. 40% (10.03.2011)