Život po životě

Nijak zvlášť ma tento film nezaujal a to kvôli deju, ktorý je pre mňa čistý nonsens. Tiež tempo filmu ide moc vlažne až pomaly čo filmu vôbec neprospieva, ale na druhú stranu musím pozdvihnúť vizuálne efekty na ktorých si dali tvorcovia záležať a čo v konečnom dôsledku zdvihlo moje hodnotenie na 55%. (31.03.2011)

Zrovna dneska v Rusku spadlo letadlo s nějákýma našima hokejistama. Takže mi ŽIVOT PO ŽIVOTĚ celkem sedl k tématu dne. Clint nevyměkl, ale zestárl a tak si řekl, že si povinou důchodcovskou rozvahu o smrti rovnou natočí a předhodí, po jeho filmech lačnícímu, publiku. Stylový úvod se spláchnutím vlnou (tahle geniální scéna musela ukrát největší kus rozpočtu) pokračuje konverzačním dramatem tří lidí, jejichž ostud se (nečekaně) protne a všechno to tak nějak v pohodě skončí. Snímek je nacpaný výbornými hereckými výkony, jen scénář je někdy trochu moc užbleptaný. (07.09.2011)

Jakou mě občas udělá radost, když krom obalu nevím o filmu až do spuštění nic. Samotnej úvod s mejma emocema dokázal zahejbat víc než Nic nás nerozdělí za celou stopáž. Pak to začalo, tři příběhy, každý ve svém počátku silný, s přibývající stopáží lehce oprýskaný. Do toho kopec známých herců. Z Cecile jsem za celé dvě hodiny nedokázala spustit oči, nehledě na to, že mi ani nedošlo, že je to ona. Do toho roztomilá Bryce a sem tam pomrkla i Mylene Jampanoï. Asi v polovině filmu mi konečně mozek začal jakž takž zpracovávat jednoduché vysvětlení, jaká že je hlavní myšlenka filmu a že dál už se to celé asi nehne, což byl trochu kámen úrazu, páč já na tyhle média a podobný věci prostě ani v nejmenším nevěřím. I přes mou skepsi se dal film ale krásně dokoukat a scény s malým klučinou mě doslova tahaly emoce z těla (scéna z metra, setkání s Damonem atd.). Hereafter je řemeslně zvládnutý film, který dokazuje, že zručný rejža dokáže i z odbytého scénáře udělat koukatelnej kusanec. A že to má na svědomí Clint, to jsem taky zjistila až se závěrečnejma titulkama a můj dojem to jen potvrdilo. 70% (18.07.2013)

Nemůžu se zbavit pocitu, že tady Eastwood šlápl trochu vedle. Je bezesporu skvělým vypravěčem, jenže v Životu po životě prostoru pro vyprávění zase tolik není. Koncept tří (každý s jinou důležitostí a jiným stylem) na sobě zdánlivě nezávislých příběhů, které jsou finálně propojeny postavou George (Matt Damon), si zpětně dokážu spojit pouze s pojmy jako pocitovost, metafyzika, kontemplativnost - Eastwood se snaží neustále něco vyprávět a vytvářet dramatické situace, což na mě bohužel působí dost nepřirozeně. Po čase tenhle počin upadne v zapomnění, čemuž napomůže i naprosto konvenční plakát. Naštěstí tu je krásná Cécile De France, díky které na Život po životě snad nezapomenu já. (16.07.2011)

To si snad, milý Clinte, děláš prdel ze všech svých příznivců. Podobný fantasmagorický bláboly bych čekal možná od Šajmalana, ale rozhodně né od Eastwooda. Film je složenej ze třech různejch příběhů, který jsou jeden nudnější než druhej, a nemaj spolu žádnou souvislost. V posledních cca 20 minutách se příběhy poněkud neobratně začnou spojovat dohromady, což působilo jako deus ex machina. Dávám jednu hvězdičku za celkem efektní vlnu na začátku filmu. Zbejvající 2 hodiny jsem vyloženě protrpěl, ale očekával jsem aspoň nějakou úžasnou pointu, takže jsem to nevypnul. A vono hovno. (31.03.2012)