Reklama

Reklama

Multimilionář, bankéř Nicholas Van Orton (Michael Douglas), dostane od svého zhýralého bratra originální dárek k narozeninám: hru - ďábelskou, nebezpečnou, která se nedá ani dohrát. Hru, která naruší jeho soukromí a zničí jeho kariéru. Nicholas chce za každou cenu zjistit, kdo tahá za nitky, a hru zastavit. To však nelze. Jakmile do hry vstoupil, musí ji dokončit, ať je konec jakýkoliv... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (1 416)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

„I´m being toyed with by a bunch of depraved children.“ Hra se má hrát za účelem radosti či vzdělání a právě v tomto případě má investičního žraloka naučit tomu, že člověk bez peněz sice ztratí na zajímavosti a respektu, ale může získat zpátky tvář. Nevím, z jakých pohnutek si se mnou pohrával Fincher, ale já si jen kvůli jeho jménu před precizně natočeným "souborem podivných náhod" na zadek nesednu. The Game měl být ten typ filmu, jemuž druhé zhlédnutí dodá punc výjimečnosti, ale tady to funguje, i díky značně uhozenému závěru sesazujícímu snímek o další stupínek k průměrnosti, přesně naopak. Škoda, že si Nicholas nestoupnul na okraji střechy kousek vedle a nepřistál Arminovi přímo do krevetového koktejlu. Brácha by pak možná dostal i slevu.. ()

Krouťák 

všechny recenze uživatele

Znovu mi David Fincher připoměl, proč je v mé TOPce režisérů... filmy jako Se7en, Fight Club, nebo The Curious Case of Benjamin Button patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl a právě dokoukaná The Game se k nim bez pochyby zařadí - i když mám k tomuhle filmu pár '' rýpavých '' dotazů :).... Po včerejším zhlédnutí Falling Down jsem v komentáři opěvoval výkon Michaela Douglase a ani dnes nemohu jinak. Nezbývá mi než doufat, že budu mít šťastnou ruku při vybírání filmů i nadále, protože začátek tohohle týdne se rozjel opravdu dobře - 95%. ()

Reklama

Hrabka 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je totální magořina. Nemyslím to úplně ve zlém, ale po závěrečném dění nemůžu jít přes 3 hvězdičky. Jako drama to funguje docela dobře, ale samotný příběh je prostě ujetý a nereálný. To samé konec, který je sice překvapující, ale působí hodně divně a vyumělkovaně. Plusem nebyl ani Michael Douglas, který je mi dost nesympatický. Za nápad a podařenou atmosféru dávám alespoň ty 3*, ale víc ani náhodou. 65% ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Předem se omlouvám, že nesdílím všeobecné nadšení, ale mě to přišlo hloupé. Nemůžu říct, že bych se nějak bavila. Jediné, co by to mohlo zachránit, by byla nějaké velice dobrá pointa. Ta se ale nekonala. Možná je to tím, že jsem kdysi dávno četla jednu povídku, už nevím, kdo to byl, možná Dahl možná jiný spisovatel, ale obsah přesně korespondoval. Jenom tady to bylo mnohem víc nafouknuté, přemrštěné a natažené do délky. Nedovedu si přestavit, že by se na to díval někdo podruhé s napětím, když už to jednou viděl. Něco jako příbor na jedno použití, najím se, zahodím a nechybí mi ... ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Natáčení Vetřelce ³ se stalo pro celovečerně debutujícího Davida Finchera synonymem pro noční můru, již tehdy zkušený klipař a reklamní tvůrce (bez žádné filmové školy!) rázem uvažoval o předčasném ukončení filmové kariéry, scénář k Sedm ho ovšem rychle donutil změnit názor, kdy si Fincher mohl do portfolia zapsat právem jeden z nejvíce vychvalovaných filmů v historii kinematografie a získat si jméno režiséra, kterého se v budoucnu vyplatí sledovat. I kdyby nutně kvality Sedm nedokázal předčit. Fincherův třetí film Hra měl v roce 1997 smůlu právě v tom, že přišel po Sedm. I když ovšem Fincher rozhodně natočil několik lepších filmů, na Hru by se přeci jen zapomínat úplně nemělo. Fincher se po Sedm mohl opět osvědčit jako tvůrce, který je schopen pracovat s atmosférou i napětím, dostávání se hrdinům pod kůži i gradování vyprávění. Stejně jako u pozdějších Fincherových filmů Úkryt a Zmizelá šlo snadno vydedukovat, že Fincher inspiruje a tak trochu i vzdává poctu mistrovi napětí Alfredu Hitchcockovi a především byla radost sledovat Michaela Douglase a jeho fenomenální podání hlavního hrdiny Nicholase van Ortona, kdy se Douglas mohl skrze své herecké podání naprosto uvolnit a podat velmi komplexní výkon, kdy dochází i k poměrně svěžímu charakternímu vývoji, který ovšem působí naprosto přirozeně a ukazuje, že Hra na svém hlavním hrdinovi stojí zhruba stejně jako na hře s napětím a atmosférou. Hra je film, kde dochází ke konfrontaci mezi realitou a paranoiou, u hlavního hrdiny je velmi patrná zoufalost, deprese a atmosférou by se rázem málokterý současný film dokázal Hře vyrovnat. Do toho hraje správně mrazivý soundtrack Howarda Shorea (především hudební motiv s názvem Harlequin Clown), který v průběhu filmu dokazuje, že je klavír nádherný hudební nástroj a především se u Hry ukázalo, že Fincher skutečně perfekcionisticky dbá na audiovizuální stránku. A i když si díky tomu časem vysloužil pověst tvůrce, se kterým již brzy žádné studio nechtělo pracovat a proto se Fincher uchýlil na Netflix (kde si díky neschopným dramaturgům a účetnímu vedení může téměř každý točit, co chce), diváci už na počátku Fincherovy filmové kariéry dostávali jen to nejlepší ovoce.  Hra má bohužel jeden zásadní handicap - svůj závěr. V samotném základu by závěr mohl fungovat jako poměrně překvapivá a přeci jen dojemná tečka, háček je ovšem v tom, že se spolu s ním objeví i několik děr v zápletce a ze Hry se rázem stane tak trochu podívaná, která snahou o finální zvrat zničí vše, co celou dobu budovala. Hra s divákem je v tomto případě dost možná i synonymem pro facku, do velké míry i pro ledovou sprchu. Onen závěr se pochopitelně s odstupem času dočkal rozporuplného přijetí, kdy někomu tahle hra s diváckou důvěrou přijde skvělá a jsou odpustit všechny ty díry v zápletce. I díky svému finálnímu rozuzlení a následnému povědomí o závěru není Hra film, který by vlastně vybízel k opakovanému sledování. Což se třeba právě o Sedm či dalším filmu Finchera Zmizelá říct nedá.  Čerstvý šedesátník David Fincher za svou kariéru rozhodně natočil lepší filmy, Hra si ovšem své uznání 25 let od premiéry zaslouží. Fincher tehdy po Sedm sice divákům nenaservíroval další michelinské menu, natočil ovšem minimálně thriller, který je dodnes právem ceněn a po celou dobu v něm skvěle funguje napětí i práce s atmosférou. Jen je u něj škoda, že někdo zapomněl vystřihnout posledních pár minut.... () (méně) (více)

Galerie (76)

Zajímavosti (47)

  • Když se Nicholas (Michael Douglas) v restauraci poprvé setká se servírkou, v pozadí běží film Claire de Lune. Na konci hry servírka odhalí, že její skutečné jméno je Claire. (Kulmon)
  • Nicholas Van Orten (Michael Douglas) zjistí, že mu v kapse u košile vytéká inkoust. Ale když se na toaletě utírá, má jinou košili. (Worry77)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno