Hra

SPOILERY! Kolem postaršího mrzouta se srotila banda "andělíčků". Kdyby Fincher odstranil finální vývojový zvrat, film by skončil sice bez úplné pointy, ale zato tak depresivně, jak se celý film vyvíjel. A ta narůstající paranoia, pocit, že tohle všechno je jen zlý, po čertech zlý sen, tohle zkrátka Fincher uměl na jedničku. Ta paranoia! Po chvilce už máte dojem, že ONI jsou všude, sledují každý váš krok a je s nimi spolčen kdekdo od Dalajlámy přes prodavače zmrzlin po bezdomovce nabízejícího noviny. Je to na slabší búro, hlavně za ten konec, který vám vysvětlí do puntíku vše, já bych dal přednost o 180° otočené alternativě. Ale i tak - je to Fincher, který nezklamal. PS: Za takovej dárek bych kombinačkama formoval dutinu ústní.......... (19.09.2006)

To proč u mě Hra neazfungovala je prosté. Příběh je příliš daleko za hranicí uvěřitelnosti, než jsem ochoten akceptovat. Fincher napínat umí. V tomto ohledu je v současné době jeden z nejlepších, ale film Hra má nastavená taková pravidla, na které jednoduše nemůže můj mozek přistoupit. A tak ony dramatické scény vyzní na prázdno. Takhle nějak diváky pohupoval Hitchcock, jenže ten uměl silnou koncentraci nereálna naředit špetkou nadhledu a tak vznikl ten správný mix. Hra je moc vážná na to, aby ji člověk bral s nadhledem. (22.06.2009)

Já teda nevim, celý dějový koncept je naprosto uhozený a i když se film snaží o velice ponurou, depresivní atmosféru, tak já se furt gebil jak to Douglas kupuje. Třeba v nemocnici se najednou zhasne a stovka lidí zdrhne během sekundy, nebo taxikář zamkne dveře, začne se šíleně nepříčetně gebit pak vyskočí z auta a pošle Douglase přímo do vody. A když se ke konci Michael Douglas probral v Mexiku a jel se zkrachovalym ksichtem domů autobusem tak jsem smíchy fakt nemoh. Kdyby tohle někdo udělal jako komedii s Luis DeFunesem nebo Jimem Carreyem, tak by to byl film století. (18.11.2006)

Tady není o čem diskutovat, David Fincher je prostě mistr režisér, kterému záleží na každém detailu. Opět nenechá na pokoji ani vizuální stránku a opečovává jí jak to jde. Dává si pozor aby nedělal zbytečné chyby a přitom se snaží do každého záběru dát alespoň špetku nějaké té dokonalosti. Všechna tato náročná práce se mu nakonec však vyplácí, neboť znovu stvořil skoro dokonalé filmové dílo. Tentokrát na diváka nepůsobí hrátky s kamerou, ale precizně odvedenou filmařinou, originálním příběhem a geniálními hereckými výkony. Některé scény dokonce vzbuzují až hororovou iluzi, která dokáže pořádně rozbušit srdce i těm největším fanouškům žánru. No proč to protahovat, Fincher znovu stvořil temný thriller s brilantní atmosférou a jen málo křečovitými situacemi. (28.03.2006)

Přišel jsem na to, že Fincherovi filmy je potřeba sledovat od začátku do konce, protože ony nedokážou zaujmout na první pohled. S nima je to krapet složitější. Hlavně tedy s příběhem, protože ten se postupně vrývá divákovi pod kůži, že si divák uvědomí až v půlce filmu, že posledně mrknul vlastně ještě předtím, než vložil DVDčko do přehrávače. Když proběhne první bod vcucnutí diváka do filmu, následuje druhý, kde už se to všecko veze, jenže nastoupí třetí bod, šokantní chvilka, kde ačkoliv můžu tvrdit celou dobu jak chci, že filmu dám tak tři čtyři, nakonec z toho vytáhne plnej počet. Proč? Protože o tom film má být. Má být chytlavý, zaujmout a hlavně si ho musím do budoucna zapamatovat. Ale tady to vcelku bylo jednoduché. Už jenom proto, že režisérské stolice se ujal sám David Fincher a hlavních rolí se zhostil geniální herec Michael Douglas spolu se Seanem Pennem, přičemž spolu udělali skutečně slušnou bratrskou dvojku, při které Hra odsýpala jako na běžícím páse. A tak to má fungovat. Fincher už je takový rutinnér, na jeho filmy divák většinou jde s úkolem dát do toho všecko, a většinou to vyjde, většinou. (29.08.2009)