Hra

Hello, Michael. I want to play a game. (dále pokračujeme hezky česky, když nám všem došla ta humorná narážka) Žil jsi samolibým životem, obklopen luxusem, penězi, úspěchem a zájmem druhých. Sám jsi se ovšem nezajímal o nikoho, než o sebe. Nabubřele jsi hospodařil s nabitým majetkem, tvá rozmazlenost ti nedovolila nalézt správné hodnoty. Dnes ti dáme příležitost dojít nápravy. Probuď v sobě opravdového hráče s touhou žít, sic budeš synem smrti. Ukaž nám, že se Fincher nemýlil, když na tebe vsadil, a že v sobě pořád máš starého dobrého Douglase. S přáním hezkého dne tvá oddaná CRS. (15.05.2012)

Předem se omlouvám, že nesdílím všeobecné nadšení, ale mě to přišlo hloupé. Nemůžu říct, že bych se nějak bavila. Jediné, co by to mohlo zachránit, by byla nějaké velice dobrá pointa. Ta se ale nekonala. Možná je to tím, že jsem kdysi dávno četla jednu povídku, už nevím, kdo to byl, možná Dahl možná jiný spisovatel, ale obsah přesně korespondoval. Jenom tady to bylo mnohem víc nafouknuté, přemrštěné a natažené do délky. Nedovedu si přestavit, že by se na to díval někdo podruhé s napětím, když už to jednou viděl. Něco jako příbor na jedno použití, najím se, zahodím a nechybí mi ... (23.07.2014)

Originální nápad a myšlenka, toho si ve Hře užije každý. V průběhu filmu jsem hltal každou další zápletku, stále nové a nové nápady, byl jsem ohromen, často i pobaven humornými hláškami, vystresován bezvychodností situace, napjatý neustálým očekáváním. Hra je v té neskutečně vyrovnané první pětici Fincherových dokonalých filmů snad nejpůsobivější a jediné, co mě na ní mrzí, je to, že bylo téměř nemožné nevystavit se brutálnímu útoku spoilerujících maniaků (televize Nova, příbuzní), kteří svojí šanci prozrazovat děj daleko dopředu, využívali více, než je zdrávo. (28.03.2006)

No já mít bráchu, který mě obšťastní tak vypečenou hrou, jsem si jistá, že mě potom najdou někde s mašlí kolem krku. Tahle taškařice by zřejmě nebyla mým vysněným dárkem k narozeninám. Chápu, že boháčům se dárky shání fakt těžko, když už všechno mají. Bohatým a vlivným se už pak nadělují snad jen prezidentská křesla, aby se uspokojil jejich rozmazlený apetit. Ovšem co dát napřesrok! Toť otázka ... Tak na koho se oválná pracovna nedostala, dostane Hru! Divokou, temnou a nebezpečnou. Když jsem ji zažila z tepla pokoje poprvé, musela jsem si málem vyměnit plenu. Po xtém zhlédnutí mám mírné výhrady k nedomyšleným zápletkám zapletených až příliš zvláštně, ale to bych musela spoilerovat. (01.08.2018)

Tady není o čem diskutovat, David Fincher je prostě mistr režisér, kterému záleží na každém detailu. Opět nenechá na pokoji ani vizuální stránku a opečovává jí jak to jde. Dává si pozor aby nedělal zbytečné chyby a přitom se snaží do každého záběru dát alespoň špetku nějaké té dokonalosti. Všechna tato náročná práce se mu nakonec však vyplácí, neboť znovu stvořil skoro dokonalé filmové dílo. Tentokrát na diváka nepůsobí hrátky s kamerou, ale precizně odvedenou filmařinou, originálním příběhem a geniálními hereckými výkony. Některé scény dokonce vzbuzují až hororovou iluzi, která dokáže pořádně rozbušit srdce i těm největším fanouškům žánru. No proč to protahovat, Fincher znovu stvořil temný thriller s brilantní atmosférou a jen málo křečovitými situacemi. (28.03.2006)