Tři dny ke svobodě

[imdb: 7.4/10] | me: Vynikajúco vystavaný film, ktorý však svojou záverečnou časťou celé predchádzajúce snaženie búra. Film má od začiatku správnu gradáciu a napätie, ktoré je postavené na neistote, strachu a odhodlaní. Russel pôsobí presvedčivo zúfalo vzhľadom k danej situácii a jeho zúfalosť ho tlačí k činom hodných prvotriedného gangstra. A tu prichádza prvý konflikt - učiteľ vs. bad-ass v jednej osobe. Otázka je do akej mieri je možná takáto transformácia. Čo a hlavne ako dokáže človek, ktorý držal v ruke do svojich päťdesiatich rokov len kriedu urobiť? Lenže to by sme mohli nechať ešte tak, keďže to celé dianie posúva dopredu a posilňuje nádych filmu. To podstatnejšie je to čo prichádza vo finálnej fáze. Poviem to takto: Prison Break (I) to nie je a hoci by sa dal filmu odpustiť aj nelogický prístup k cukrovke, to čo odpustiť neviem je hollywoodsky naháňačkový scenár "posilnený" sentimentom a láskou (ktorá prekoná všetko) a neoddeliteľnou zhodou šťastných náhod, ktoré vedú k vysnívanej ceste. To čo film celý čas budoval v samom závere rúca svojou gýčovitosťou (typického hollywoodu obohateného o scény znovunájdenia vzájomnej dôvery). Pravidlá o ktoré sa celý plán opieral sú porušené a napriek tomu je všetko prekvapivo plynule a "happy". Práve to mi vadilo. Chcelo to vniesť do záveru trošku viac reality a udržať tak film v medziach do vtedy vybudovanej atmosféry neistoty až do konca. (24.02.2011)

Aj keď som sa pokúsil zbaviť prílišných očakávaní, nevyšlo to úplne. Celý plán úteku nie je vymyslený až tak zle, i keď logickým chybám a prehnaným náhodám sa vyhnuť nedokázal. Úplným problémom nie je ani to, že napriek sympatickej oldschoolovosti Next Three Days akoby nevie čím chce vlastne byť a ani na jeden zo svojich prvkov netlačí tak ako má. Ale čo je sklamaním, to je na Haggisa až nečakaná plochosť a čiernobielosť postáv, z ktorých pritom až na postavu Russela Crowa takmer žiadna nemá výraznejší priestor. Čím možno netrpia emócie ako celok ale trochu tým trpí ústredný vzťah, v ktorom Elizabeth Banks snáď ani nemá čo hrať a väčšinu času jej stačí tváriť sa nesympaticky. Tie napínavejšie a menej predvídateľné momenty síce naozaj fungujú ale hlavne spočiatku adrenalín chýba a záver kvôli slabšiemu putu s postavami pôsobí len do istej miery. Tento útek z väzenia mal skrátka určite naviac. 70% (22.02.2011)

V momentě, kdy už mě to plánování přestávalo bavit a říkal jsem si, co jako bude? Se to rozjelo a byla to fakt napínavá podívaná. Malinko mě zaskočila epizoda, kdy se trochu nepochopitelně Russell Crowe z nudy rozhodne vystřílet jakési dealerské doupě, ale jinak dobrý. Navíc si tam Haggis propašoval svoje oblíbené herce z Black Donnellys. (25.05.2011)

Skvělá akční jízda na inzulinu. Haggis točí autorské filmy - píše k nim scénář a ještě je produkuje. Je vidět, že to má pod palcem a studia ho nenutí ke kompromisům. Tři dny jsou však remakem a to nečekaně vtipným - hlavně ironické rozhovory manželů, které později odlehčují napjatou situaci při návštěvách ve vězení./// Musím konstatovat, že Crowe už se nám definitivně zakulatil, zpáprdovatěl, ale kupodivu mu role skvěle sedí. Naprosto mu věříte jeho oddanost rodině./// Film trochu připomene Na hraně temnoty a Gibsonovo odhodlání získat spravedlnost a co se týče změnu charakteru podobají Tři dny se lehce Ctihodnému občanovi Butlerovi, který se před ničím nezastavil. Taťka John je však spořádaný učitel a dělá mu problém ze zbraně skutečně vystřelit. A spíše než na Dextera si hraje na nevinného otce, co pravidelně chodí se synem na hřiště, ale..:)/// Haggis tentokrát nenabízí vážná témata, drží se spíše hesla „zoufalá situace si žádá zoufalé řešení“. A tak se z filmu stává Prison break. John si na zeď nalepí mapu města, fotky… No však to znáte. U jeho plánování se ale pobavíte, např. když sleduje videa na netu, jak vyrobit zlodějský klíč, kupuje si drogy, jen aby zjistil, kdo mu udělá falešné pasy a hledá s obyčejným digitálem skulinu, jak proniknout do věznice./// Zhruba po hodině se stává film drsným akčňákem, díky čemuž zapomenete na poněkud vlažnou první část. Honička v nemocničních výtazích je výbornou demonstrací skvělé kamery a svižného střihu. Haggins nás nenechá vydechnout ani na chvíli - až si totiž budete myslet, že je klid, způsobí vám menší infarkt myokardu. A když to vypadá, že film už končí, přichází další drama na letišti. Crowe podává nadstandardní výkon, takže bez újmy přetrpíte nasládlé scény. A místy se do toho možná tak ponoříte, takže až někdy na ulici uvidíte Prius, popřemýšlíte, čí asi tak je:). Škoda, že Neeson nedostal víc prostoru. Potěšila mě A. Hindsová (bachařka z Prison breaku, uklízečka z Weeds), která dokázala, že umí i vážné role./// Tři dny zbývají ke svobodě Lary. Není to však film, kde by čas nemilosrdně odpočítávaly hodiny. Na ně se možná v první části podíváte vy, protože Haggis předkládá poměrně rozvláčný scénář a pomalé tempo, nahrává tomu i jemná Elfmanova hudba. Potom si režisér však uvědomí, co chce, a přepne do akčního módu a vy se připoutejte, ať při té jízdě nevyletíte ven! (20.01.2011)

Haggis nečekaně vytírá zrak. Kde ostatní thrillery za poslední léta mírně škobrtají, a kde se několika málo filmům podaří diváka na okamžik pobavit tak, jak by to mělo býti v kině zvykem, tam střílí skvělý režisér Crashe do terče samé desítky. Sedačky zůstavají ve vylidněném sálu po promítání rozdrásané a umazané od krve, koberce zmáčené slzami... štěstí! Protože jestli v dnešní době zaplatím za lístek 170,- Kč, tak čekám podobný odvaz; nemůžu si pomoct, ale když mě naposledy takhle dostal třeba Avatar nebo Kick-Ass, tak to je už pořádně dlouho. Skvělá režie, parádní herci, a čirý adrenalin a napětí druhé půlky filmu - to vše činí z Tří dnů ke svobodě ojedinělý zážitek, díky kterému s lehkým přivřením jednoho oka odpouštím i ten několikanásobný konec... (31.01.2011)