The American
Američan
Režie:
Anton CorbijnScénář:
Rowan JoffeHudba:
Herbert GrönemeyerHrají:
George Clooney, Bruce Altman, Thekla Reuten, Paolo Bonacelli, Violante Placido, Filippo Timi, Irina Björklund, Samuli Vauramo, Björn Granath (více)Obsahy(2)
George Clooney (nar. 1961) je jedním z mála herců, kteří dokázali přetavit televizní popularitu (díky postavě dr. Rosse ze seriálu Pohotovost) v plnohodnotnou kariéru oblíbené filmové hvězdy. A nejen to. Začal se věnovat produkci a neméně úspěšně také režii. Jeho postavení mu umožňuje pečlivou volbu rolí i spolupracovníků. Američan (2010), natočený podle románu Martina Bootha "A Very Private Gentleman" (1990, Velmi uzavřený pán), není typickým thrillerem. Co mu schází na akčních scénách, ovšem bohatě vynahrazuje přesvědčivým zachycením poklidné atmosféry italského venkova a melancholickým příběhem unaveného muže, který ví, že se ocitl na konci své cesty. Jack je nájemný zabiják a zručný výrobce zbraní, který se po dramatickém prologu v zasněženém Švédsku ukryje v italském městečku, kde se vydává za fotografa architektury. Spřátelí se s místním knězem (Paolo Bonacelli) a zaplete se s prostitutkou Clarou (dcera známého herce Violante Placidová). Jeho snaha skoncovat se svou profesí však nemá naději na úspěch. Musí čelit nejen svému zaměstnavateli, ale také švédským zabijákům, kteří ho vystopovali... Režisérem snímku je uznávaný nizozemský tvůrce Anton Corbijn (nar. 1955), který získal řadu cen za své předchozí dílo, životopisný hudební snímek Control (2007). Vedle umírněného výkonu George Clooneyho se režisér v tomto minimalistickém thrilleru nejvíc opírá o schopnost vyjadřovat se důsledně obrazem a o působivou hudbu dobrého přítele, německého rockového muzikanta Herberta Grönemeyera. (Česká televize)
(více)Recenze (590)
Ani nevím, jestli mě to takhle uspokojilo. Asi jo. Rád jsem sledoval šarmantního George Clooneyho skládat zbraně, nechal jsem se kolébat pohledem na oči Violante Placido, na italské lokace a líbilo se mi, že se tu nikdo za ničím dvakrát moc nehoní. Clooney má svou kariéru pevně v rukou. Nesází jen na tutovky a tu a tam se vytasí s nějakým stylovým uměleckým kouskem. Hodně ujíždí na své image chlapíka s totálním charismatem a inteligencí. Role tichého a věčně zadumaného zabijáka je pro něj tudíž jako stvořená. Dočasný azyl najde v malé italské vesničce, kde rozmlouvá s knězem a začne se sbližovat s prostitutkou Clarou.. Sedmdesátá léta se holt derou na povrch a nechtějí říct své poslední slovo. Což je jenom dobře. Jako celek to ale pohromadě nedrží. Z plátna je sice cítit, že režisér Anton Corbijn je renomovaný fotograf, snímek nicméně netepe vlastním životem, chybí mu skutečné emoce i vnitřní náboj. A potřeboval by se opřít také o zodpovědnější scénáristickou práci. Mně přesto i to, co Corbijn s Clooneym na plátně/za ním předvedli, asi tentokráte stačilo. Úsporná, zrající záležitost.. ()
Kde začít… Na tenhle film jsem jednou viděl trailer a řekl jsem si, že by to vůbec nemuselo být špatné. Vypadalo to akčně, italské uličky skýtaly možnost pro parádní scény pronásledování a hraje tam George Clooney! Ale když to člověk vidí, nestačí se divit, jak takhle slibný námět a projekt umí někdo pohřbít. The American se první hodinu pachtí z místa na místo a George se očividně nudí. No a divák se nudí s ním. Opravdu málokdy se mi stane, že bych při filmu dřímal, ale tady jsem na pár okamžiků zavřel oči, ale hned za pár vteřin jsem se probudil… a zjistil jsem, že se příběh nehnul z místa. Poté snímek začal být lepší, ale pořád to nebylo nic zapamatovatelného, nic, co bych předtím už neviděl. Někteří uživatelé zde mluví o pokusu o art, který vyšel. Tak to ani omylem. Ten pokus jsem sice taky zpozoroval (hodně dlouhé záběry) ale rozhodně nevyšel. Violante je sice pěkná žena a vydržel bych se na ni dívat více času, to je fakt. Je taky fakt, že George je charismatický herec, ale zde nemá moc co hrát, takže i on se stává dost nevýrazným. A přesně takový je i celý film - nevýrazný. Po tomhle ani nechci vidět (číst) tu knihu, podle které byl snímek natočen, to bych riskoval smrt nudou… Myslím, že těžko najdete v momentální kino nabídce něco nudnějšího, než právě tento snímek. 40 % a to jsem ještě v hodně, hodně dobré náladě. ()
Problém Američana je nejlépe vidět na rotten tomatoes, které ukazují 64% od kritiků a 38% od diváků. Sedmdesátá léta ještě očividně neřekla poslední slovo - chladná a úsporná hitman story o tom, že kněží a prostitutky nejlépe vidí do lidí. Jeden z top filmů letošního roku (který je odsouzen zůstat podceněný), důkaz, že Corbijn je vynikající režisér, a že Rowanovi Joffemu se pro remake Brighton Rock dá věřit. Get Carter jednadvacátého století (ačkoliv podobu je vhodnější hledat u Melvilla). Čistá práce. ()
Keby som mala hodnotiť technickú stránku filmu, boli by to 4* bez debaty. Atmosféra ticha kombinovaná s farebnými náladami, studená modrá a biela v úvodnej nemeckej scéne, žlté a zelené tóny nočných uličiek talianskej dediny i prírody, k tomu eroticky ladená červená... a k tomu námet kontrastujúci témou i obsahom. Príjemne sa to pozeralo, minimalistický príbeh bol vcelku príťažlivý, "nicméně", keď to vezmem "kolem a kolem", tie slušné 3* budú tak akurát :-) ()
Opravdu velké překvapení. Zatímco text na obalu DVD lákal na jakousi akční podívanou, trailer naznačoval mnohem komornější a atmosféričtější příběh, a já jsem doufal, že právě tak bude Američan vypadat. Vypadal. S dovolením teď donesu trochu dříví do lesa - George Clooney je totiž skvělý. Vlastně nejen to, je skvělejší než kdy jindy. Do kůže nájemného zabijáka se převtělil dokonale a málomluvného, trochu paranoidního muže hraje tak, že mu věříte, že opravdu umí vyrobit tlumič z pár krámů z garáže a že je ostrostřelec par excellence. První obrovské plus. Druhý důvod, proč se mi Američan tak líbil, je styl, jakým je natočený. Ohromně staromódní, a to já mám rád. K tomu všechny ty krásné záběry italské krajiny a úzkých uliček ospalého městečka, uvěřitelná romantická příměs, dialogy s knězem... Všechno bylo dokonalé. Stoprocentní "drama/thriller" film, u kterého si navíc odpočinete. Jen od něho nesmíte očekávat akční nářez. ()
Obrazově bych v Corbijnově Američanovi vůbec nehledal autora klipů kapelám Depeche Mode, Nirvana či U2. Oproti předchozímu debutu Control je zde patrné zvolnění a rychlejší střihy jsou pryč, což je naštěstí ku prospěchu filmu, protože život zabijáka jistě není o neustálém shonu, ale naopak o vychutnávání si každé vteřiny, která může být jeho poslední. Clooneymu role zabijáka, pro kterého by měl být soukromý život tabu, jenže nejspíš už by chtěl se vším seknout a usadit se, docela sedla. A zasazení do zasněženého Švédska nebo slunné Itálie je dalším příjemným zářezem na pažbu. ()
Poklidné drama. Nenechte se zmást, nejde o nějaké velké akční drama a pořádnou jízdu. Nájemný vrah George Clooney. ( Hodnocení: 6/10 ) ()
Komu lze film doporučit? Tedy všem těm, kteří mají rádi takovou tu poetickou náladu ze starších francouzských či italských krimi snímků. Nebudete-li ovšem čekat nějaké zázraky, neměl by vás zklamat film. Možná ten konec mohl být zajímavější, ale i tak to nebylo zas až tak špatný. I když upřímně řečeno, největší pozornost na sebe strhává krásné městečko Castel del Monte a jeho nádherná renesanční architektura umístěná pod vrcholky hor. ()
Zrušte Bourneův sequel, George Clooney už to všechno stihl odvyprávět. Sice s menším důrazem na akci, zato však s tak napínavou romantickou linkou, až se z toho tají dech. Kouzlo snímku ale přitom není ve výše zmíněných prvcích, nýbrž v něčem úplně jiném... nepopsatelném! Jedním slovem nádhera - kvůli takovým skvostům vznikly kamery. ()
Až nečakane rozvláčny film, ktorému to na jednej strane sekne, ale na druhej je príbeh dosť plytký a nemá veľmi, čo ponúknuť. Snáď len tú atmosféru...Ja sám by som z neho dokázal bez problémov vystrihnúť aj 30 minút bez toho, aby stratil zmysel. Viem, že filmov s pomalším tempom je mnoho, ale neponúkajú 100 krát prevarenú kašu. Záver ako z Carlitovej cesty, film nezachránil. Ak by "prostituto -italiano" menom Clara sem - tam neukázala kozy, tak mnohým hrozí spánok. Jediné, čo mi urobilo radosť je song známy aj s filmu Talentovaný Ripley, ktorý sa k filmu i jeho názvu dokonale hodí. 60%. ()
Pro každého tento film nebude. Na druhou stranu podobný typ filmu tady zoufale chyběl. Mě tedy určitě. V dnešní době plné epileptických střihů, působí Američan jako sci-fi. Velmi pomalý tok děje, úsporné jednotvárné prostředí, dlouhé záběry krásné krajiny. Clooney opět nezklamal a předvádí herecký koncert, přestože si musí vystačit s minimem emocí a slov. Považuju trošku za nespravedlivé že film se nedočká většího uznání. U filmu jsem si krásně odpočinul a cítím že má sílu aby se z něj časem stala kultovní záležitost. Je zajímavé že ač jsem zpočátku srovnával s Jarmuschovou Hranicí ovládání, tady mě film zaujal a nadchl mnohem více. Zřejmě Anton Corbijn dodal nějakou tajnou přísadu. Jsem zvědavý časem na druhou projekci. ()
[Signature Theatre, Kalispell, Montana] Back to 70's. Konštruuje pušku. Debatuje s kňazom. Spoznáva Kláru. Clooney nezaháľal a tento free-lance mód mu pasuje excelentne. Prenádherné notové podkreslenie (Grönemeyer), prepracovaná kompozícia obrazu (Corbijn), zodpovedne budované napätie a zámerne "ohlodaná" výpoveď o tichom Američanovi. Je to taká posmutnelá púť nájomného vraha skrývajúca v sebe zdravú zámernosť (nadväznosť na novú vlnu francúzskych thrillerov, priama pocta Gabinovi či Delonovi, westernová koncepcia, atď.) a končistý (=katarzný) dopad. Anton Corbijn vie, ako sa v útlych uličkách talianskeho mestečka Castel del Monte hýbať a orientovať a takisto vie, že minimalizmus môže byť pre symbolizmus veľmi prospešným nástrojom. Opomínať pomalý pacing či všade prestupujúcu statickosť mi príde nemiestne, "The American" je o melancholických náladách, nevyspytateľných pocitoch a povznášajúcej symbolike, nie o epileptickej akcií alebo iných predajných dopingoch. ()
Variace na V Bruggách bez belgické čokolády, avšak s vůní italského vína! Uklidit nájemného zabijáka na italský venkod, kde se zamiluje do luxusní kurvičky a ztratí tím své zabijácké skills. Wau, jak originální! ()
Georgi, nepal listí a nebuď sprostej ty jseš Američan z Vysočan Jedno je jistý - důvod prostej každej chce mít dobrej zvuk, a tak nám puč Marshall Fuc*ing lidi! řve na nás se sirkou v ústech a oči v kalu stimulačních drog A já vidim plechovku benzínu tříme zakročím, ač nejsem ekolog Vyzývám jasně a jednohlasně Georgi, nepal to listí! Ale George kouká a už letí sirka a víc už nikdo nikdy nezjistí ()
Dej skoro žiadny, efekty a ohurujúce triky tu nenájdete ani v náznakoch, film je totiž jednoduchý, pomalý, rozvláčny, ale fungujúci. Taliansky vidiek, čarovné úzke uličky a paranoidne šmrncnutá atmoška, v popredí s výborným Clooneym je na tomto snímku to najlepšie. ()
Jde o poměrně slabý a tuctový film na téma Citový život necitelných vrahů, který je zpestřen krásnou kurvou, krásnou vrahyní a krásnou přírodou. Kdyby rejže místo vypráskaný Tempry hodil do placu třeba něco s koněm nebo bejčkem na kapotě, dal bych možná 3 hvězdičky, takhle je to jen za dvě, a to jen proto, že mám pro Klony slabost:-) ()
Měl jsem chuť na poklidně plynoucí thriller - dá li se to tak nazvat a Il Americano mi přesně sednul do nálady. Tenhle film plynul stejně poklidně jako život v horském středověkém městečku kdesi v Itálii kam se Jack schoval po svém prozrazení ve Švédsku. Samozřejmě jeho přítomnost neujde místním a ačkoliv se vydává za amerického fotografa, tak zejména místnímu faráři je jasné, že Jack fotografem není a cítí, že tenhle muž se smutným obličejem má na duši nejeden hřích. Clooney roli samotářského unaveného zabijáka, který by už rád z toho vrahounského rychlíku vystoupil a kterého dokonce začínají tížit výčitky svědomí zahrál naprosto skvěle. Opět tu z něj sálalo neskutečné charisma, umocněné perfektně zahranou jeho vnitřní samotou a bilancováním.... K tomu opravdu nádherná kamera libující si v detailech a nádherné záběry na horské scenérie italského venkova... Někoho to poklidné tempo jen vyjímečně rozčeřené akčnějším dějem možná nudilo, mne naopak. Bylo příjemné zase jednou shlédnout komorní spíše psychologické drama, bez zuřivých honiček, vybuchujících aut a divokých přestřelek.. (i když na to zde minimalisticky také dojde ). Snímek mi hodně připomněl starší francouzské filmy s Gabinem a Delonem a souhlasím se Shadwellem, že někde vzadu v mysli mi problikla myšlenka o westernu. Už jen ten námět: V zapadlém městečku, kde se všichni znají se objeví neznámý cizinec, který evidentně není tím za co se vydává. S jeho příchodem navíc dochází k podivným událostem... ---- Holt, s vrahounskou kariérou se v půlce života těžko končí a i když chcete vy, nemusí to ještě chtít váš šéf... Z toho filmu ve mně něco zůstalo a to mám rád. Dávám pět nábojů s rtuťovou špicí. * * * * * Skvělý koment Rob Roy a Cervenak. ()
Velmi precizní práce se skvělým ústředním hrdinou. Užil jsem si to, Clooney je moc dobrý herec. ()
Neočakával som som od toho nič, dokonca som nevidel ani trailer a nemal som ani páru o čom to bude.George Clooney je dobrý herec a zahral to rozhodne dobre.Úvodná scéna bola super, atmosféra a napätie bolo rozhodne cítiť, ale bohužiaľ celému filmu to nevydržalo.Začiatok (taká pol hodinka) bol stále dobrý, zaujímavý a udržoval si atmosféru kriminálky, ale čím sa blížil koniec tým viac ma ten film prestával baviť.Škoda. 65% - 3* ()
Související novinky
Další špionáž od autora Jeden musí z kola ven
Spisovatel John le Carré je jeden z největších klasiků špionážního žánru a adaptace jeho bestselleru Jeden musí z kola ven patří k nejlahodnějším filmovým pamlskům loňského roku. A chystá se filmová… (více)
Clooneyho „bokovka“
George Clooney začne tento pátek v amerických kinech zírat na kozy a to je čas, kdy je potřeba upozornit na jeho osobu novinkou o nějakém dalším projektu. Král hollywoodských sympaťáků právě v těchto… (více)
Corbijnův Američan oplývá onou zvláštně zasmušilou kvalitou, kterou tak sugestivně popsal Jiří Cieslar v textu „Pomalost“ (in Kočky na Atalantě). Myšlení v zásvětních rytmech. Pohled z druhého břehu, aniž by vidoucí opustil břeh protilehlý. Delikátní vláčnost, jež plyne z osudově odevzdaného tempa vyprávění, ale i hrdinova nevyhnutelně rozvážného směřování do smrti. Zpřítomňuje se v něm tichost a pragmatičnost Melvillových mlčenlivých gangsterek, ale i napjatá nezvratnost poetického realismu. Hlavní hrdina, nájemný zabiják Jack (George Clooney) je přímým nástupcem Delonova Jeffa Costela i Gabinova Françoise. Mrtvý muž. Archetyp. Ten, který je od úvodní scény odsouzený k marnému zápasu o klid duše: pro nic menšího než vědomí vlastního pochybení. A jak víme od Alberta Camuse, tragédie začíná ve chvíli, kdy hrdina ví, kdy je vědomý. <> <> Chmura zabíjení v zasněžené, opuštěné krajině kdesi ve Švédsku, kde jej smrt dostihne poprvé, je nesmazatelně vepsána v Jackově tváři, gestech i zatvrzelém mlčení. Pohybuje se úsporně, s krajní opatrností, jako by šetřil energii na jiný, konečný zápas, k němuž trpělivě ukrajuje vzdálenost. Stáhne se do malebného italského městečka v horách, daleko od stop ve sněhu. Pokouší se ukrýt před obrazem viny, vlastní slabostí, najít zapomnění. Nejsou však největší hříšníci právě ti, kdož hledají klid? Dobrý přítel mu připomene, že nemůže zpochybnit existenci Pekla, když v něm žije, neboť Peklo, jak známo, je místo bez lásky. Z okna svého pokoje často obhlíží horizont. Snad čeká, že se zpoza horského masívu vynoří všechny jeho minulé hříchy. Vysedává v prázdných kavárnách, prochází vylidněnými ulicemi, ale není schopen uvolnění: je stále napjatý, v očekávání okamžité zrady, jaksi připravený ke skoku. Za každým rohem tuší neviditelnou hrozbu, přízrak ledové minulosti, anonymní strach. Pronásleduje jej stupňující se temné hučení. Soustředit se dokáže pouze při práci: tehdy je opětovně nesmlouvavě zacíleným profesionálem, jehož ruce prozrazují zkušeného řemeslníka. <> <> Brzy mu však do života vstoupí dvě osudové ženy. Jedna znamená zakázku, druhá rozptýlení. Nájemná vražedkyně, kudlanka, chladná a nepřístupná žena-vamp Mathilde (Thekla Reuten). A Clara (Violante Placido): zprvu nocležnice, milující, oddaná, upřímná i vášnivá, především ale skutečná, s níž zahlédne možnost úniku před osobním selháním. Pravděpodobnost vlastní proměny, očištění, nového zrození. Obě jej svorně oslovují “pane Motýl”: třebaže s rozdílnou mírou sarkasmu či fascinace. Motýla má vytetovaného na zádech, o motýlech si čte před neklidným spaním, motýl přilétá na místo, které podle Clary tolik připomíná Ráj. Uprostřed utajené přírody. A zde se v závěru také povznese do korun stromů... V západní, řecké tradici je motýl metaforou duše: "kvalita duše je kvalitou motýlích křídel", jak krásně napsal Oldřich Král. Na Východě je však také změnou, důkazem o proměnlivosti věcí, nestálosti. Rodí se z housenky, která je ošklivá: z šeredného se tudíž stává krásné. <> <> Tichý Američan, melancholický hrdina, dnes vzácný druh pomalu spěchá ke světlu a vykoupení, ačkoli má křídla zmáčena krví. Tím světlem v temnotě je Clara. Žena a láska k ní. Pro něj je však pozdě, příliš pozdě: již na počátku bylo. A on to ví (nebo přinejmenším tuší). () (méně) (více)