Reklama

Reklama

Co dokáže hrstka statečných, když se odmítne podřídit tyranii. 300 Sparťanů proti obrovské přesile perské armády... Bitva u Thermopyl představuje jednu z nejslavnějších událostí řecko-perských válek, která se zapsala do dějin díky mýtu o nevšedním zvratu, kdy 300 spartských válečníků obětovalo svůj život při obraně Thermopylské soutěsky za svobodu celého řeckého národa. Stejnojmenný historický snímek z roku 1962 se odehrává roku 480 př. n. l., kdy perský král Xerxés I. zahajuje jednu z nejrozsáhlejších vojenských operací starověku, jejímž cílem bylo potrestat Athéňany a Sparťany za jejich vzdor vůči moci perské říše. Vládce obrovské otrokářské říše se vydává se svou nespočetnou armádou na válečné tažení s cílem zcela zničit řecké nezávislé státy, které představovaly jediné ostrovy svobody v tehdejším světě. Xerxés si předsevzal, že naplní sen svého otce o jednom světě a jediném vladaři. Právě v ohromném početní převaze jeho barbarské armády by měla spočívat síla, které běžní smrtelníci nedokáží vzdorovat. Mezi zástupci jednotlivých řeckých měst nepanuje shoda, jak této drtivé nepřátelské síle vzdorovat. Spartský král Leónidás (Richard Egan) vnímá, že ve vážném ohrožení je samotná existence Řeků jako svébytného národa a vybízí k rychlé obraně země před perským králem. Musí se však podřídit rozhodnutí spartské rady, která odmítá válčit během náboženských slavností. Statečný Leónidás proto neztrácí čas a vyráží se svou osobní stráží čítající 300 mužů zaujmout obranné pozice v úzkém průsmyku u Thermopyl, který byl vybrán jako nejvhodnější místo ke střetu s perskou armádou. Tímto odvážným vojenským manévrem se navždy zapíše do dějin a mýtů jako ten nejslavnější a nejstatečnější řecký král. (Česká televize)

(více)

Recenze (73)

Knuckless 

všechny recenze uživatele

Co si budem nalhávat, je to nuda. Richard Egan jako Král Leonidas neotevře pusu aniž by mu z ní nevypadlo klišé. No těšil jsem se i na velkolepé bitvy, ale bohužel taky zklamání. (styl "heleťte, tak na tuhle stranu pujdou ty s těma kartáčema na hlavách... noo, ty v tom červenym noo... a tady budou ty s těma špičatejma helmama... jo jo, asi taak- no a kluci, až dám povel- tak se proti sobě rozeběhnete, a dáte řežbu, ok? faaain") Já vim, že je to rok 62, ale třeba tohle je z roku 60... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Film jsem si pustil v televizi již z následující utkvělou představou: V roce jeho vzniku jsme v dějepisu šesté třídy u učitele Kroupy (jméno jen jako doklad paměti) jsme probírali řecko-perské bitvy. Nakonec jsem je "přednášel" sám, zatímco on pochrupoval za katedrou. Dostával jsem jedna podržená s hvězdičkou (takový úspěch jsem za svého 20letého studia již nikdy nedosáhl). Co se týče Thermopyl se můj příběh odehrával v horách, šlo o skutečnou horskou soutězku, do néž se vešlo jen pár vojáků; také tu nevystupoval Keep-Smiling Leonidas, ale brutální bojovník, který je napružený rozhodnutím spartského senátu a deprimovaný zradou (kozí stezka) místních, za něž bojoval. Ani Xerxe jsem nelíčil jako náladového podivína, nýbrž jako prozíravého, byť megalomanského nájezdníka. "Nesmrtelní" jsou Sparťané (viz stadion na Letné), zatímco perští "Nesmrtelní" se rozplynuli v niveč. ()

Reklama

Psema 

všechny recenze uživatele

S přihlédnutím k době vzniku se musí uznat, že to má grády. Scénář je přes veškerou linearitu (Spartští vojáci dojdou do Thermopyl a tam hodinu stojí a bojují) kompaktní a tenhle film těží hlavně z celkové myšlenky bojovat i proti sebevětší přesile za každou cenu. V promluvách malinko chybí emoce a Leonidasovi v tomhle pojetí bych asi sloužit nechtěl, ale jakmile se rozjede boj, tak se nemusí tvůrci za nic stydět. Většina bitev, i když dnes působí trochu prázdně, má atmosféru, surovost a styl. A závěr je luxusní. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Klasická velkolepá sandálovka 60. let. Sice o něco méně velkolepá, než naprosté hitovky z ranku Ben Hura, ale naštěstí o nic méně kvalitní. Od Bitvy u Thermopyl jsem toho po pravdě zas tolik neočekával, ale výsledek mě skutečně potěšil. Velkolepé i výpravné je to dost, prostředí v němž se celá legendární řež odehrává, je krásné a stopáž je úplně akorát, takže film mě opravdu ani na vteřinu nestihl začít nudit. Režie je náramně zručná, herci jsou výteční, a přestože se tady více mluví, než koná (což je přesně to, co se mi na tom líbilo), dostaví se zážitek z kvalitní filmografie. Za mě opravdu parádní podívaná, jsem náramně spokojen. Filmařsky je sice lepší velkolepý Miller, ale tahle verze je minimálně historicky věrnější. Skvělé! 75 %. ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

"When we atack today, our arrows will blot out the sun!" "Than we will fight in the shade". Asi jen málokdo dnes ví, že divácké rekordy bořící Snyderův spektákl "300" není v podstatě nic jiného, než prachsprostá předělávka tohoto více než 40. let starého historického velkofilmu. A jaká vlastně je původní "třístovka"? Typický americký sandálový velkofilm z 60. let se všemy klišé a chybami, které z toho plynou. Všechny postavy ve filmu (včetně Peršanů) hrají (často světlovlasí) běloši, sparťanské helmy vypadají káždá úplně jinak, štíty "Nesmrtelných" jsou pletené z proutí, Sparťani drží své oštěpy jako péra, samotné bitvy trpí značným nedostatkem komparzistů, tž. i "mnohasettísícová" Xerxova armáda chodí v dlouhých vyrovaných řadách asi s třicetimetrovými!!! rozestupy a to už vůbec nemluvím o tom, že se všechny boje odehrávají na planině u nějakého jezera, i když Termopyly mají být soutěska (pokud to tam tak opravdu vypadá, tak se omlouvám a bída ti Snydere:). Když ale pozorujete krále Leonida a jeho 300 mužů odcházet odvážně do války proti tisícinásobné přesile, dostane vás to úplně stejně jako u Snyderova opusu. Sparťané navíc používají nejrůznější důmyslné taktické manévry (skrytí se pod štíty při útoku jízdy, použití ohně při boji s "Nesmrtelnými"), za které by se nemusel styděť ani Millerův comics a jejich vynechání vás místy upřímně zamrzí. Pokud se tedy na film nedíváte až příliš zhýčkanýma očima současného popcornového diváka, určitě vás náležitě pobaví. ***Věděli jste, že: Mezi zástupy nadšených kluků, kteří v mládí shlédli 300 Sparťanů, byl i budoucí comicsový autor Frank Miller. Film ho nadchl natolik, že se podlě něj rozhodl napsat jedno ze svých nejslavnějších děl - "300".*** ()

Galerie (24)

Zajímavosti (13)

  • Pre bojové scény malo byť pôvodne použitých 5 000 komparzistov, ale nakoniec si filmári vystačili s 1 100. (Arsenal83)
  • Keď bol film uvedený v roku 1962, niektorí kritici ho vnímali ako komentár k studenej vojne. (Arsenal83)
  • V čase natočenia bol tento film považovaný za najnásilnejší film v Amerike. (Arsenal83)

Reklama

Reklama