Bitva u Thermopyl

Kto by sa už dnes na to díval, keď má Millerov a Snyderov komiks ? Jedine ten, koho zaujímajú staré filmy a/alebo stará história a nie silácka štylizácia zakrvavených manekýnov. Ani tento film sa síce nevyhne idealizácií a anachronizmom, ale niečo také predsa nemôžeme čakať od klasického Hollywoodu! Veľkým plusom je naproti tomu zobrazenie nepriateľskej strany a žiadna démonizácia Peržanov či Veľkého Kráľa kráľov Dareia. Veľmi podivnou a krajne nepravdepodobnou novinkou, o ktorej som sa nikde v literatúre nedozvedel, bolo iba jeho rozhodnutie zabiť všetky ženy v perzskom tábore, aby vybičoval túžbu svojich vojakov dostať sa cez priesmyk k tým gréckym... Zaujímavejšie už bolo zaradenie spornej epizódy o pokuse o atentát na Dareia (hoci je nemysliteľné, že by sa k nemu dostali zobrazeným, vyslovene hlúpym, hoci po spôsobe krypteie celkom logicky odvodeným spôsobom). Nech už tak či onak, Gréci ale rozhodne nezapálili jeho stan - táto monumentálna záležitosť, ktorá kopírovala palácové usporiadanie Persepolisu, totiž bola ukoristená o rok neskôr po rozhodujúcej bitke u Platají a neskôr zastrešovala divadlo v Aténach. Násilným ozvláštnením je skutočnosť, že Sparťanov je tu vlastne 301 (+ 1 Sparťanka) a aby tam tohoto vzbúreneckého hrdinu (proti tradovanej skutočnosti bez potomkov) dostali, museli Leonidovi, neochvejne zidealizovanej, statočnej a jasnozrivej postave bez najmenšej poškvrnky prisúdiť jedno tvrdé kráľovsky príznačné rozhodnutie - keď nedovolí mladíkovi ísť do boja, aby očistil meno svojej rodiny - a vzápätí ešte jedno zmäkčilé a neobhájiteľné, keď mu to ako vzbúrencovi, čo do Thermopýl prišiel na vlastnú päsť a proti výslovnému zákazu kráľa, dovolil. Podobné rozvrhnutie zaujímavých možností a nezmyslov je aj u ženských postáv. Kráľovná Artemisia je zobrazená iba v jednej svojej polohe, úplne sa ignoruje, že to bola drsná vojvodkyňa, ktorej lode patrili k najlepším v celom konflikte a vyrovnali sa im iba Feničania, celkom jasne je ale naznačené, že ako osoba veľmi blízka (intímne, čo je diskutabilné) Dareiovi, bola tajným spojencom Grékov (čo by pri nej ako panovníčke maloázijského, pôvodne gréckeho Halikarnassu mohlo mať isté opodstatnenie, nech už by tak konala z akýchkoľvek, nielen progréckych, ale aj properzských príčin alebo hlavne k osohu vlastného kráľovstva) a preto mohla využiť svojho postavenia a teoreticky ženských zbraní, aby si mohla ako jediná dovoliť navrhnúť ústup. Druhá strana je úplne scestná - hoci sa spartské ženy nepochybne tešili ďaleko väčšej nezávislosti než v iných mestách starého Grécka, celá tá priblbá rodinná historka o dievčine, čo doručí správu, individualistickom mladíkovi, s ktorým majú romantický vzťah prekonávajúci prekážky a otcovi špiónovi, ktoré tvoria hollywoodsku líniu príbehu popri tej historickej, je nielen úplne mimo misu, ale aj neobratne zakomponovaná a sťahuje film dole rovnako, ako nezvládnuté a nedynamické bojové scény. (05.11.2014)

S přihlédnutím k době vzniku se musí uznat, že to má grády. Scénář je přes veškerou linearitu (Spartští vojáci dojdou do Thermopyl a tam hodinu stojí a bojují) kompaktní a tenhle film těží hlavně z celkové myšlenky bojovat i proti sebevětší přesile za každou cenu. V promluvách malinko chybí emoce a Leonidasovi v tomhle pojetí bych asi sloužit nechtěl, ale jakmile se rozjede boj, tak se nemusí tvůrci za nic stydět. Většina bitev, i když dnes působí trochu prázdně, má atmosféru, surovost a styl. A závěr je luxusní. (14.02.2007)

Mnohem lepší než ta novodobá CGI sračka. Xerxes je hodně vymaštěnej a ze strategickýho hlediska pokurvý všechno na co šáhne, hlavně že mu ve stanu tancujou polonahý kurvy, to ho zajíma. Za to Sparťani mají odvahu, strategii a svou svobodu, za kterou se nebojí dát život. Závěrečnej masakr to jenom potvrzuje. (04.02.2014)

Starý a poctivý historický velkofilm, jenž je dnes ve stínu komiksového 300: Bitva u Thermopyl. Absence hereckých hvězd činí tuto verzi o něco autentičtější (hrát Leonidase třeba Kirk Douglas, možná bychom v něj viděli Spartaka), byť se tu pochopitelně vyskytují neduhy související s rokem výroby a působením zubu času. Mluvím zejména o tom, že perská armáda ve finálních soubojích nepůsobí tak giganticky, jak by se dalo čekat. I po letech je však Matého počin dobrou historickou podívanou. (22.06.2017)

Klasická velkolepá sandálovka 60. let. Sice o něco méně velkolepá, než naprosté hitovky z ranku Ben Hura, ale naštěstí o nic méně kvalitní. Od Bitvy u Thermopyl jsem toho po pravdě zas tolik neočekával, ale výsledek mě skutečně potěšil. Velkolepé i výpravné je to dost, prostředí v němž se celá legendární řež odehrává, je krásné a stopáž je úplně akorát, takže film mě opravdu ani na vteřinu nestihl začít nudit. Režie je náramně zručná, herci jsou výteční, a přestože se tady více mluví, než koná (což je přesně to, co se mi na tom líbilo), dostaví se zážitek z kvalitní filmografie. Za mě opravdu parádní podívaná, jsem náramně spokojen. Filmařsky je sice lepší velkolepý Miller, ale tahle verze je minimálně historicky věrnější. Skvělé! 75 %. (25.02.2023)