Sedm

Fincher opět depkoidní, jak to umí jenom on. Odporné vraždy, zvláště ta první s tlouštíkem není příliš koukatelná. Policajti zřejmě nevědí, co je to vypínač a tak si neustále svítí baterkami, aby toho pochmurného šera bylo co nejvíc. I věčně padající déšť na náladě nepřidá, to už věděl Scott v Blade Runnerovi. Depka střídá depku a zajímavý, pochmurný scenář hraje Fincherovi do karet. Protože depku, to on přece umí, to už všichni víme. Připočtěme k tomu neodolatelně odporného záporáka ve Spaceyho podání a na hollywoodské poměry vskutku neobvyklý konec a vyjde nám jasně pětihvězdičkové hodnocení. (11.05.2003)

S odstupem snad desíti let mě Sedm zdaleka už tolik nesejmulo: na depresária si teď moc nepotrpím a místy mě dost štvala ta přehnaná stylizace - samý déšť, svícení pouze lampami nebo baterkami policistů (viz např. scéna v knihovně, kde v noci svítí všechny lampičky u stolků!) atd. U Zodiaka jsem se letos bavil přeci jen líp. (30.11.2007)

Desivý krimi thriller, s premyslene vystavanou štruktúrou deja, o vrahovi nechávajúci na svojich obetiach pečať ich vlastného konania, ktoré predstavovalo jeden zo smrteľných hriechov. Detektívi vidia, že napriek snahe domôcť sa spravodlivosti, ich konanie nemá temer žiadny zmysel a sami sú len súčasťou obrovskej devastácie medziľudských vzťahov v preplnených mestách. Hustý lejak, samota, či tiché zúfalstvo hrdinov, do temných farieb ladený obraz len podtrhujú neradostné vyznenie príbehu. David Fincher vo svojich filmoch zachytáva aktuálne trendy doby. Zamýšľa sa nad svetom a nad spôsobom ako žijeme. Forma tohoto zamyslenia je u neho vždy na veľmi vysokej remeselnej úrovni. Ak sa k tomu pridruží i premyslený scenár a kvalitné herecké výkony je z toho výborný film. Približujúci sa prelom storočia v polovici 90. rokov a medializované správy o tom, čo za katastrofy môže priniesť letopočet začínajúci sa dvojkou ako následok zmien sveta (napr. technologických, populačných, ekologických), v ktorom chýbajú tradičné morálne hodnoty našli tiež v tomto filme svoj odraz . (24.01.2005)

Soundtrack Howard Shore: 1. In The Beginning - The Statler Brothers [2:22] ,2. Guilty - Gravity Kills [4:05] ,3. Trouble Man - Marvin Gaye [3:50] ,4. Speaking Of Happiness - Gloria Lynne [2:33] ,5. Air (Bach) - Stuttgarter Kamme-Rochester/Karl Muchinger [3:39] ,6. Love Plus One - Haircut 100 [3:37] ,7. I Cover The Waterfront - Billie Holiday [3:20] ,8. Now's The Time - Charlie Parker [4:16] ,9. Straight, No Chaser - Thelonious Monk [9:38] ,10. Portrait Of John Doe - Howard Shore [4:57] ,11. Suite From Seven - Howard Shore [14:48], (10.05.2011)

"Lidi musíte praštit palicí a pak najednou zjistíte, že jsou velmi pozorní." Tak v tom má John Doe pravdu a mě svými kousky hodně zaujal. Oni se snažili i oba detektivové, ale kukuč trpělivýho Somerseta mě chvílemi nudil a naspeedovaný Mills si zase občas zasloužil tyčí do palice. Já jsem měl jedinej problém s tím, že jsem se nikdy neprošel Dantovým Peklem a tak jsem se občas ztrácel v náznacích. A jelikož pravidelně páchám dva ze sedmi smrtelných hříchů, tak se začínám ohlížet, jestli mě nějakej pozemskej Bůh nehodlá sejmout obzvláště trýznivým způsobem. Takováto detektivka mi zkrátka chutná, ale přesto bych občas vyměnil pečlivý budování atmosféry za lehký zvýšení tempa. (19.07.2011)