Reklama

Reklama

Svět za sto let

  • Velká Británie Things to Come (více)
Trailer

Obsahy(1)

Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (76)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). ()

Reklama

PKD 

všechny recenze uživatele

V tomto filmu se jasně a zřetelně ukázalo, že H.G.Wells byl sice druhým Dickensem, ale jako scénárista stál za starou belu. Musíte totiž přetrpět 80% filmu, než se dostanete k žůžo mňamóznímu futuristickému...závěru. Ten stojí za to. Mám na mysli vizuální hostinu. Ve smyslu postav a onoho nešťastného scénáře, to je stále ta nezajímavá šeď a nuda. Ona už totiž samotná předloha, není nic extra. Pan Wells má rozhodně o 100% lepší knihy. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. *** ()

Galerie (38)

Zajímavosti (4)

  • Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (ČSFD)
  • Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (ČSFD)

Reklama

Reklama