Svět za sto let

Fantasmagorický bizár. 1) Dojem z filmu mám otřesný. Samý neskutečný (a přitom nudný) patos, divadelní deklamace, toporné výkony. Příběh chybí zcela, film působí jako slepenec nalezených zbytků seriálu. Burton, take this man. If he gives you any trouble, club him._____ 2) H. G. Wells vydal svou novelu The Shape of Things to Come v roce 1933. Nečetl jsem ji, ale tak trochu předpokládám, že je čtivější, než film. Wells očividně scénáře neuměl._____ 3) Můžeme si cenit toho, jak Wells odhadl blízkou budoucnost - začátek války (září 1939) zasadil do ledna 1940, píše třeba o kobercovém bombardování měst. Na druhé straně mnohé se nenaplnilo. Válka netrvala 26 let, neměla až takový ničivý rozsah, o vesmírném dělu posílajícím potomky na Měsíc ani nemluvě. Ostatně, ani obyvatelé nevěděli, že by mohli uvnitř domů svítit vlastními slunci._____ 4) Filmoví historici i kritikové mluví o významu snímku pro dějiny filmu. Možná, to neumím posoudit. Protože však filmy hodnotím, jak neustále opakuji, výhradně z pohledu dnešního diváka, musím konstatovat, že jsem se nudil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ostatně, jak jsem se dočetl, film neměl úspěch ani u diváků ve své době._____ 5) Jak producenti využili 300 000 liber (dnešních cca 590 miliónů korun), posuďte sami. (20.09.2018)

Pre mňa je Things to come popri Metropolisu najdôležitejší sci-fi film prvej polovice 20. storočia. Monumentálnosťou sa mu asi nevyrovná, ale zaostáva iba o chlp. Navyše si myslím, že výpravou prekonáva skoro všetko, čo vzniklo počas zlatého obdobia sci-fi 50tych rokov. Rovnako ako v Metropolise je film známy svojou ústrednou myšlienkou, vyslovenou v závere filmu. Najviac ma potešila záverečná pasáž filmu, odohrávajúca sa o oných avizovaných 100 rokov, architekti a dizajnéri filmu si za ňu zaslúžia maximálne uznanie. (29.07.2012)

Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet. (13.08.2014)

Průměrné scifi "Svět za sto let" (v českém překladu), které vypráví o osudu jedné rodiny z maloměsta Ewerytown v letech 1940-2036. Na tomto snímku mě asi nejvíce zaujaly velmi důvěryhodné futuristické dekorace Harryho Zacha a triky Neda Manna, které vsazují vize příštího století do úchvatných obrazů a rozměrů. Nevím s jakým sci-fi snímkem z této doby bych tento film mohl srovnat (zase jsem mnoho filmů z tohoto žánru a z této doby neviděl), ale film se mi celkem líbil, bylo to pro mě opět něco nového a poučného. 3,5/5. (08.09.2006)

Na to, že malo ísť o akési negovanie Langovho METROPOLISU, je mu tento film dosť podobný. Minimálne v druhej polovici. A je aj zrovnateľne veľkolepý. Mňa najviac prekvapilo, že úvod je rýdze postapo, v štýle napr. Bessonovho POSLEDNÉHO SÚBOJA. Film sa neubráni určitému kazateľstvu (postavy vlastne len prednášajú svoje repliky, bez toho, aby mali nejaký vnútorný život), ale rozhodne ide o pilier filmovej sci-fi... (06.03.2017)