Útes smrti

Plavat deset mil širým oceánem s vědomím, že za zadkem vám zrovna čenichá pětimetrová krvelačná potvora, opravdu není nic moc příjemného. Své o tom vědí nejen ti, co měli osobně tu čest, ale australští filmaři vtloukli tímhle nenápadným snímkem podobný pocit úzkosti i do mé nevinné hlavy. Nečekejte krvavá jatka a dostanete 90 minut intenzivního a trpělivě budovaného napětí, nakažlivého strachu z děsivého nepřítele a několika skvěle natočených útoků žraloka na člověka, které si možná nelibují v červených detailech, ale vyznívají tak reálně, až z toho mrazí. A navíc se to celé obejde bez známých béčkových klišé, bez digitálních monster a bez protivných hrdinů, kterým tentokrát toho žraloka za prdelí nepřejeme o nic víc než sami sobě. Stopáž by sice místy potřebovala trochu zkrátit a úvodních deset minut je vlastně zbytečných vidět, ale jinak velmi příjemné překvapení, který bych mohl vidět klidně víckrát. 70% (25.08.2013)

Další variace na téma Jak se dá také trávit dovolená. Nic nového pod slunce, co taky na tomhle inovovat, že? 5 lidí, jedna blbá loď a pod nohama hlubina plná zubů... Asi každý si na tom něco najde, mě nejvíc pobavilo to plácání se na matračkách jako na Mácháči, to se tý hnusný tlamě nedivím, že ji to namíchlo:-))) (05.02.2011)

Andrew Traucki se podruhé představuje coby autor "realistického" animal horroru, jen krokouše vyměnil za žraloka. Jinak je příběh prakticky stejný, jen mi v tomto případě chybělo souznění s hrdiny, prakticky o nikoho z nich jsem se nebál, jejich často retardované chování mi vadilo a nějvíce mou pozornost držel podivný vysoký přístroj na ostrůvku, ke kterému přeživší směřovali. A to, jak jistě uznáte, je ve žraločím horroru trochu divné. (10.02.2011)

Jak film hodnotit? Inu příslušné scény a konstrukce logiky psychologie reálného emočního otřesu postav ve filmu jsou věrohodné a prakticky se nelze chovat ani jinak. V této souvislosti setkání s vládcem moří, který je dokonale přírodou uzpůsoben ve svém prostředí k zabíjení, se sluší alespoň dodat, že se to týká jen některých druhů žraloků. I když žralok samozřejmě není jediný tvor, který může v moři zmrzačit či zabít, ale je zde i spousta jiných nebezpečných mořských živočichů. Leč to jsem asi trochu odbočil, vrátím se k filmu. Nutno dodat, že Útes smrti se v mnohém shoduje s filmem Otevřené moře. Možná, že někdo namítne, že v ději není nic, co by tady ještě nebylo a že se opakují scény již z předešlých obdobných filmů. De facto, ony totiž ty neobvyklé osudy lidí jsou vždycky napínavé, ale nedívá se na ně lehce proto, že jsou pravdivé. (26.04.2011)

upozornění: tento film není vhodný pro agorafobiky. Pro mě další důvod, proč nejezdit dál než na Balaton. Partičce australských turistů by v jejich ošemetné situaci s parybou nepomohl asi ani Jakub Vágner. Mám ráda survivaly podle skutečných událostí, takže tři hvězdy jsou jisté, ale mému gustu by sedělo trochu víc drastičtějších záběrů a akce. Nějak už jsem si zvykla ve filmech tohoto typu na to, že když někdo někomu ukousne nohu nebo hlavu, divák má možnost buď zavřít oči, nebo se podívat, jak to vypadá, když už to nedrží pohromadě. Jinak atmoška dobrá, na dlouhej večer jako dělaný. (16.08.2011)