Útes smrti

Zoe Naylor! Tohle je jinčí kafe než Mělčiny (Shallows, 2016) s Blake Lively. Pro mě osobně asi není nic hrůzostrašnějšího, než být uprostřed širého oceánu a kolem krouží žralok bílý. Tohle je pro mě osobně asi největší noční můra a film to plíživé napětí vykreslil skvěle, ač vím, že žraloci takový svině nejsou a že člověk pro ně není zas tak nutričně zajímavý chod. Smrtelných útoků žraloků je minimum, takže platí věta jedné z postav na začátku na filmu. Naopak kdo je ve skutečnosti nebezpečnější predátor, vyplývá ze statistik obřího poklesu žraločí populace, aby měl homo sapiens etc. přísady do žraločí polívky. Ale to nemění nic na tom, že jsem se při sledování tohoto filmu cítil dost nekomfortně a účinek na mě jakožto diváka byl mnohem větší, než koukat na jednu (sice pěknou) ženskou na skalnatém ostrůvku kousek od břehu, když ve vodě krouží pěkně nadržená žraločí samička. Sorry, Lively :-) (28.07.2024)

Otevřené moře je lepší z jednoho prostého důvodu: postavy v něm nemusí být nutně sympatičtější než ty v Reef, ale člověk si k nim dokázal vytvořit určitý vztah (a je úplně jedno, jestli kladný či záporný) a to prostřednictvím úvodních 20 minut, ve kterých divákovi stručně a jasně definoval manželský pár a jeho aktuální problémy. Ze survival hororu se pak rázem stalo hutné manželské drama se všemi těmi hádkami, výčitkami a nakonec i usmiřováním. Reef tuhle výhodu postrádá, postavy jsou do moře vrženy bez jakékoliv charakterizace a jsou odsouzeny k jedinému: zemřít. A divák spolu s nimi. (19.11.2010)

Mám slabosť pre takéto filmy, pri ktorých sa často pýtam sám seba, čo by som robil ja na ich mieste. Po krátkom zoznamovacom úvode sa jachta začína potápať a päť ľudí čaká jedno z najťažších životných rozhodnutí. Zostať na vraku, ktorý sa každú chvíľu môže potopiť, či plávať k najbližšiemu brehu niekoľko hodín vo vode plných žralokov. Zábery na desivého žraloka sú krátke, ale účinné, pretože kamera väčšinou skúma víriacu hladinu so strach naháňajúcou plutvou. Našich hrdinov čaká smutný osud, ale najsmutnejšie bolo, že smrť prišla pre niektorých tak strašne blízko pred cieľom. Film je natočený podľa skutočnej udalosti a som rád, že tvorcovia zbytočne nezľahčovali, či nepodkopávali vierohodnosť snímku. Veril som, že to, čo som na obrazovke videl, sa naozaj takto stalo a to je pre filmy natočené na základe skutočných udalostí asi najlepšia pochvala. Čo by som robil ja? Snažil by som sa vytiahnúť z podpalubia dvere, postele, jednoducho čokoľvek, z čoho by sa dala zviazať plť. S lanom by na lodi nemal byť problém. Ale po vojne je každý generál. 80% (23.06.2011)

Oceňuji především to, že to bylo natočeno vkusně a v nějaké přijatelné normě. Že se postavy nechovali jako vykouření týnejždři, že žraloci neměli čtyřicetosm metrů a že neskákali kilometr nad hladinu, nebafali ze zálohy a tak dále, jak normálně v tomto žánru bývá k vidění. Od otočení plachetnice kýlem vzhůru se filmem nese takové celoplošné napětí, jak to skončí, kdo přežije. Pěkně natočená jednohubka. (18.12.2012)

Tohle může zklamat asi hlavně fandy gore, protože tady si ho teda moc neužijete. Jelikož film je z 90% o skupince lidí plácající se na destičkách v moři, nečekejte, že uvidíte nějaké uhryzlé nohy nebo vyhřeznutá střeva, tyhle chuťovky se odehrávají pod vodou. Dočkáte se tak leda krvavé skvrny kolem těch nebožáků. Jinak tohle ale dokonale splňuje tzv. "za málo peněz hodně muziky." Navíc tím, jak to netlačí na pilu a tím, že žralok není zmutovaná digitální chrochtající příšera, ale docela normální paryba, člověk má z toho dost nepříjemný pocit reálnosti. Dokonce ani těm lidem tu smrt tak moc nepřeje. Takže napínák z moře je to velmi kvalitní. (04.05.2017)