Útes smrti

Nadprůměrný "žraločí" film. Skvěle zde působí rozsáhlost a hloubka oceánu, klaustrofobické záchvaty na největším místě na světe. Žralok už nemá IQ 350 jako u jiných současných filmů, přesto je stále vyšší, než člověka, to je možná jediné mínus. Tento film skvěle zabaví, pokud chcete vidět vážnější tón podobných filmů, pokud hledáte spíše maso, krev a střeva, pak se koukněte na Piraňu 3D. 70% 17.11. 2010 (17.11.2010)

,,Je větší pravděpodobnost, že zemřete na píchnutí od včely, než že by vás sežral velký bílý...! '' V Austrálii je to však asi se statistikou krapet jinak. Útes smrti je další z australáckých filmů, točených dle skutečné události. Ačkoliv jsem zatím všem nedávno viděným podbným filmům dal po čtyřech hvězdách, tenhle mi asi napínal nervy nejvíce. Je pravda, že se to ke konci lehce táhlo, ale i tak... Brrr... Jak je vidět, k natočení australských čelistí není třeba žádný extra rozpočet. Jachta a 5 lidiček co jedou z Austrálie do Indonésie, potápěčské brýle, plovací destičku, moře a bezedného ,,Brusíčka.''..... Jinak tedy ideální film před dovolenou, nejlépe k moři do nějaké exotické části světa :-). Manželka mně za film proklela a vypadá to, že to letos nebude ani Chorvatsko, maximálně tak Mácháč, nebo bazén na zahradě... I když prý i u nás jsou na přehradách a jezerech prej taky třímetroví sumci co žerou děti (psali V Blesku!)... Člověk si halt nikde nevybere, všude je jen žrádlo.. :-) ! Dávám 4 plovací destičky. * * * * (17.07.2015)

Oceňuji především to, že to bylo natočeno vkusně a v nějaké přijatelné normě. Že se postavy nechovali jako vykouření týnejždři, že žraloci neměli čtyřicetosm metrů a že neskákali kilometr nad hladinu, nebafali ze zálohy a tak dále, jak normálně v tomto žánru bývá k vidění. Od otočení plachetnice kýlem vzhůru se filmem nese takové celoplošné napětí, jak to skončí, kdo přežije. Pěkně natočená jednohubka. (18.12.2012)

Možná by bylo na čase natočit film typu Otevřené moře či Útes smrti, kde všichni zdárně přežijí. Jenže diváky prostě zajímá žraločí hostina, nejspíše.... Kdo má rád moře, snímek si rozhodně užije. Modrá převládá, širé vody oceánu, daleko od pevniny...daleko od pevniny? to mě sakra zajímá, kde se ve 45.minutě vzali nad vodou rackové... ale to je jen malá vada na kráse. Atmosféra (chvílemi jsem byl napnutý jak špagát a držel hlavním postavám palce) výborná, občas lekačka, někdy naopak při velkém očekávání nebyla, a tiché tipování, kdo bude prvním chodem. Nejděsivěji působily záběry pod vodou, kdy kamera hleděla do modré dálky či hloubky a vy jste čekali, kdy se co vynoří. Temná hlubina pod nohama hlavních postav byla doslova cítit. Podobnost s Otevřeným mořem mi nevadila, zde byl dokonce děj jaksi pestřejší. Napínavé pod i nad mořské dobrodružství. p.s. mám se snad více bát, když je napsáno: podle skutečné události? Vůči tomu jsem imunní... (05.06.2012)

Nemám štěstí na opravdu napínavé a intenzivně nervydrásající survival horory. Import z Austrálie s názvem The Reef (Útes) to moc nevytrhl. A přitom stačilo tak málo a mohl bych psát jen samé superlativy. S řídce pojatým scénářem se dalo naložit mnohem dynamičtěji, nehledě na to, že film je údajně natočen podle skutečných událostí, ale právě to asi svazovalo tvůrce zřejmě nejvíce. Pět lidí, respektive herců se vydá jachtou na oceán, která se převrátí a oni uprostřed oceánu budou vymýšlet bleskový plán spočívající v tom, že čtyři z nich doplavou na pevninu pro pomoc a pátý na ně počká na převrácené jachtě, ale už ho pak nenajdou a asi si skáknul do kina na neexistující remake tohoto lehce stupidního hororu, jehož síla spočívala v jednom jediném a to ve žralokovi, který se ovšem na scéně zjevil až po 48 minutách! A to film bez titulek trvá jen 80. minut! Nechápu, proč se se žralokem tolik šetřilo. Vypadal velmi dobře, byl sympatický, fandil jsem mu, aby všechny sežral a akorát tu zprofanovanou žraločí ploutev na hladině si tvůrci mohli odpustit. Ale ani v okamžiku, kdy se žralok zjevil, nebyl film perfektní. Při zabíjení nebylo nic vidět, jen rozlitá krev po moři a do toho stupidní dialogy. Herci vesměs, i přes zjevnou snahu hrát, si mé sympatie příliš nezískali. Je třeba pochválit práci kamery, která zdatně svojí houpavou intenzitou málem navodila mořskou nemoc. Jenže žraloka jsem si moc neužil, než se to pořádně rozjelo, byl konec a zbyl jen promrhaný potenciál. (19.11.2010)