Frankensteinova kletba

První snímek, kde se spolu setkali dva hororoví klasici dvacátého století Peter Cushing a Christopher Lee. Na filmu mě uchvátila hlavně barevnost záběrů a pro Hammer studio charakteristické krásné interiéry. Tenhle Frankenstein se mi velmi líbil, dokonce víc, než původní verze s Borisem Karloffem. Je to hodně povedený horor, který byl mimochodem ve své době zakazován pro přílišnou brutalitu (ta samozřejmě s léty vymizela, ale působivost zůstává dodnes). Začátek zlaté éry hammerovských remaků. Nádhera. (18.06.2011)

Ač jsem opětovně spokojen, musím říci, že Ch.Lee nebyl zrovna šťastnou volbou. Maska mizerná, prostoru navíc příliš nedostal. Zůstává tak ve stínu monstra ztvárněného B. Karloffem. Tvůrci se poněkud odchýlili od hlavního motivu knižní předlohy, kde nešťastnou a tragickou postavou je monstrum, zatímco zde jím je baron. Před plnohodnotným gore (řezání těla, trepanace hlavy ad.) kamera uhýbá, což zde až tak nevadí, uříznuté ruce a vyňaté oči ale ukáže naplno. Přítel Paul nejprve baronovi pomáhá, jenže pak se pokusů zalekne, a tak se snaží Frankensteina od dalších experimentů odradit. Jeho pravé záměry se však ukážou na konci. Hazel Courtová, která si později zahrála v adaptacích povídek E. A. Poa, je ozdobou filmu. Skvělé papundeklové kulisy a temná hororová hudba dodávají snímku správný šmrnc. Nestárnoucí klasika. (06.01.2018)

Asi nejdůležitější snímek studia Hammer. Nejen kvůli finančnímu úspěchu, ale hlavně díky tomu, že spojil vůbec poprvé tři budoucí legendy britských "kladivářů" - a to režiséra Fishera (ten jim rok poté odstartoval další úspěšnou sérii, tentokrát s Draculou) a dvě herecká esa s tvářemi Petera Cushinga a Chrise Lee (i když ta jeho je zrovna nešťastně zamaskována). Dneska už asi těžko pochopíme, proč se snesla tak ostrá kritika na tenhle pastelově barevný horůrek, který od té doby sice dost zestárnul, ale to kouzlo hammerovských filmů si nese stále s sebou. My, fandové, jsme za to jenom rádi. (20.03.2013)

Podobně jako Hammerovská verze Draculy, i tato adaptace Frankensteina má značně svérázně koncipovaný děj. Například mi připadalo, že samotné monstrum je zde trochu podružné a odsunuté na druhou kolej, a že příběh mnohem víc stojí na vztahu (respektive stupňujícím se konfliktu) Victora F., jenž je zde vskutku pojat jako takřka regulérní (i když nejednoznačný a srozumitelně motivovaný) šílený padouch, s jeho učitelem a kolegou Paulem Krempem. Pochopitelně zde najdeme veškeré klíčové znaky studia Hammer - studiovost, specifická béčková atmosféra (právě kvůli ní tyto snímky vyhledávám), velmi dramatická orchestrální hudba a samozřejmě herci Peter Cushing a Christopher Lee obsazení do zásadních úloh. Film nemá zrovna rychlé tempo vyprávění, proto se může zdát o něco delší, než ve skutečnosti je (pouhých 80 minut). To ale kupodivu nebrání ucházející gradaci. Druhá polovina je určitě divácky vděčnější, ale ani první není špatná. Bát se bude jen mizivé procento lidí, ale to bych v tomto případě nepovažoval za neodpustitelný nedostatek. 70 % (15.02.2011)

Hammer. Nádherná verze klasického frankensteinského příběhu, která sice není tolik ikonická jako verze z roku 1931, ale v mnohém je lepší. Především v podání samotného barona Frankensteina: zatímco Colin Clive byl navzdory své posedlosti monstrem přece jen kladná postava, fantastický Peter Cushing je jednoznačný antihrdina: jeho zaslepenost možnostmi objevu stvoření života jde mnohem dále, takže se nezdráhá ani na okamžik chovat jako bezohledný padouch a klidně i vraždit. Nebudu zastírat, že tento Frankenstein se mi zamlouvá daleko víc. Problém však mám s monstrem, tam zase suverénně vyhrává Boris Karloff - Christopher Lee se do takové role ne snad nehodí, ale kromě působivého prvního odmaskování vypadá neškodně jako chlapec z nedělní školy, co se pokouší chodit na chůdách. Film však má nádhernou a neopakovatelnou, typicky hammerovskou atmosféru; navíc i ozdobu v podobě Hazel Courtové. Škoda snad jen až příliš dlouhých dějových pauz na dialogy a opakující se odjezdy a zase příjezdy Frankensteinova učitele a přítele Paula, vyprávění kvůli tomu trošku drhne. A jen tak mimochodem, s hrůzou jsem si všiml, jak moc se patnáctiletý Victor Frankenstein nejen vzhledem, ale i chováním podobal mně v přibližně stejném věku :-) (14.10.2014)