Ďábel

Zlo neprochází kolem nás, ale vždy skrze nás aneb ďábel schizofrenní a klaustrofobický... Jedna věc platí u M. Night Shyamalana s čím dál tím zarputilejší platností - on vždycky vypráví příběh v příběhu, tak, aby plnně obhájil motiv a zároveň přichystal půdu pro šokující pointu. Devil má v poměru k sympatické stopáži takřka pekelné tempo, přímočaře pulzuje, mlží a mate, to vše v precizní obrazové kvalitě s bezmála spektakulární kamerou. Postupem času samotné vyprávění funguje na principu jakéhosi podmíněného Pavlovova reflexu (zla), kdy tma předznamenává další level. Ovšem psychotizující hudební doprovod Fernanda Velázqueze je pro mě bohužel tím posledním, co můžu jednoznačně pochválit. John Erick Dowdle podal přepointovaně vypointovaný scénář tak, jak soudobé digitalizované strašení předepisuje - tj. pár působivých okamžiků, spontánní atmosféra, ale suše sterilní zpětná (filmová) vazba navíc se spoustou prakticky nefunkčních, divných postav. Díky tomu je Devil stravitelnou moralitou, pohádkou (ukřižovanou) vzhůru nohama i slušný hi-tech průměr, co tak úplně nen(ab)udí. [final rate: 65%] (09.03.2011)

Keď nejde výťah v mrakodrape, je to nepríjemné. Keď sa nachádzate v tej plechovej krabici, je to peklo. A keď je tam s vami niekto, kto vás chce zabiť, je to horor. Solídne remeslo. Nápad s výťahom veľmi dobrý a tajomná podozrievavá atmosféra funguje tiež. Vadila mi však kamera, ktorá krúžila neustále aj okolo celej budovy a zbytočne tak uvolňovala atmosféru. Stačil len výťah, pár ľudí a kamera (a na už tak prijateľnom rozpočte by sa ešte ušetrilo). A dojem mi pokazil aj moralizujúci záver, ktorý spravil z celých atmosférických predošlých minút len jednu neškodnú báchorku. (15.03.2012)

Parádní souhra hudby a obrazu vzbuzující napětí a trochu strachu. Kvůli těmto filmům rád chodím do kina. Nejen, že jsem v sále sám, ale mám veškerý strach pro sebe. A můžu se lekat bez ustání. Tady však žádné lekačky nečekejte, jen dusnou atmosféru uvnitř malého výtahu s ďáblem. Ale kde (nikoliv kdo) přesně ten ďábel je? To už je na vás, zda to zjistíte i vy. (13.11.2010)

Lidi tady píšou, jak se nebáli, jak všecko očekávali včetně pointy, jak ani efekty jim nepřišli nijak zajímavý a jak je atmosféra nudila tak, že si museli na pětkrát zkontrolovat čas, a to i přesto, že film má sotva 80 minut. A já se ptám proč...proč se tohle tady musí řešit každý horor. Já sám horory v lásce nemám, ale když se nějaký zajímavý nápad objeví, rád se na něj podívám. A Ďábel je přesně to, co jsem od tohodle filmu očekával. Já si teda popravdě nedokážu představit, co by mohlo, například v takovém kině, navodit lepší atmosféru než tma a nejistota, co se v té tmě děje s pocitem, že určitě nic dobrého, protože zvuky z ní rozhodně nepřipomínají zvuky včeláka sbírajícího med z květu pampelišky. O co těm lidem pořád jde. Co od těch filmů očekávají? Ví to někdo? Já to zřejmě nikdy nepochopím. Pro mě osobně byl tenhle horor jedním z nejlepších za poslední dobu. Proč? Protože právě nabídl neskutečně jednoduchej nápad natočený naprosto perfektním způsobem. To mi stačilo k tomu, abych nad tím přemýšlel právě takhle. (29.03.2011)

Napětí Ďáblovi nechybí, otazníky se vrší také úspěšně, ale přesto je těžké utišit ten hlas, který říká, že vše mohlo být ještě mnohem lepší. Nesympatické postavy jsou možná záměrem, zklamání z pointy ale určitě ne. Logických děr se najednou vyrojí až překvapivě moc a z nervy drásajícího thrilleru se tak stane jenom mysteriózní jednohubka. (12.12.2010)