96 hodin: Odplata

Mno tak já se zařadím k lidem kteří sdílí názor, že kvalitativní rozdíl mezi jedničkou a dvojkou není zase až takovej jak hlásá zdejší hodnocení. Pravda originalita je fuč občas se vaří z vody a Neeson to má viditelně na háku, ale jako zábavná akční jízda na odreagování to pořád funguje. Uvidíme co plánovaná trojka.60% (29.09.2014)

Po veľkej kritike som si dal s pokračovaním trochu pohov, ale po vzhliadnutí, to nevidím až na takú katastrofu. Prehnane naivných akčných filmov i tých úplne neuveriteľne debilných vznikli tisícky, takže film s L.Neesonom, R.Šerbedžijom a kopov Albáncov, ma nemôže až tak znechutiť. Súhlasím, je to podstatne slabšie a naivnejšie ako prvý diel, ale ako akčný film spĺňa požiadavky, ktoré tento žáner vyžaduje. Najviac ma znechutil samotný záver, ktorý sa prezentuje tak prevareným klišé so zbraňou bez nábojov, až som sa musel zamyslieť, či sú tvorcovia vážne tak blbí. Skôr by som bral to "albánske slovo chlapa", ale asi stojí za hovno, ako aj tá ich celá posratá Albánia... 60%. (20.07.2013)

Odplata to sice je, ale bohužel filmovým fanouškům, kteří po dech beroucí jedničce stáli frontu na matrice, aby si nechali Liama nahlásit jako otce. Žádná pořádná akce se totiž nekoná a když už, spíš než Liam ji má na starosti Maggie. No a ten konec... Chybělo už jen to, aby u sálu byla propiska a bloček s nápisem "napiš si další díl." Malá rada na závěr - akci tu poznáte tak, že se s vámi začne otřásat celý svět a vy máte pocit, jakoby jste právě vletěli do bouřky. (24.10.2012)

„Umíš střílet?“ – „Ne.“ - „Tak řiď!“ Před projekcí jsem upřímně čekal hodně velký průser a jedinou motivací ke zhlédnutí mi byla existence nejnovějšího 3. dílu (tož abych byl v obraze, že). A kupodivu musím konstatovat, že to zdaleka tak strašné nebylo. Tedy, asi jde o to, jakou citlivost na absurdní akci má člověk při sledování zrovna nastavenou. A jak moc s nadhledem se na film dívá. Hodně akčních scén bylo vyhroceno na maximum, ale se zmoženým Liamem („Protože už jsem z toho všeho unavený.“) a jeho kreacemi jsem neměl až takový problém (jím vyslané kulky dokonce docela často míjely svůj cíl). Co se týče dcery (která se nám nějak silně potatila) a její smrtonosné autoškoly, to už bylo o něco horší (vše korunováno scénou s vlakem). Nejvíc nesmyslné nejsou však zběsilé honičky a bitky, ale nedomyšlené detaily (pasáže jako „necháme toho Amíka dokončit hovor“ či „na souboj otců si počkám pěkně schovaný a beze zbraně“). Mnoho scén je tak nechtěně směšných a já se hodně bavil, i když asi ne vždy tím způsobem jakým tvůrci původně zamýšleli. Ale na druhou stranu, scény se starostlivým taťkou odehrávající se v USA mě upřímně rozesmávaly, škoda, že se nepřenesly i do Istanbulu. Jazykovou stránku asi nemá cenu řešit (i když min. úvodní promluva na hřbitově být v albánštině mohla). A alespoň závěr se vrátil do původních (chtěně) vtipných kolejí. Dávám možná trochu milosrdný průměr a skoro netrpělivě očekávám, jak se tvůrci vypořádají s posledním dílem (ehm, teda za předpokladu, že to bude skutečně konec, protože „unavený“ taťka má stále energie, ran i kulek na rozdávání a třeba takovou Prahu ještě „nenavštívil“…). „Musím je najít. A přivedu mámu zpět. A musím se ujistit, že už nás ti lidé nebudou nikdy obtěžovat.“ – „Co budeš dělat?“ – „To, co umím nejlíp.“ (09.01.2015)

Oddychový akčný príbeh. Napĺňa všetky doterajšie osobné predsudky o albánskych zločincoch. Sú počerní, diví, zlí, tupí a nenávistní. Hovoria nezrozumiteľným jazykom plným spoluhlások a samohlások s dvoma bodkami navrchu. Solidárni v zločinnosti. Nekompromisní v krvnej pomste. Albánski politici sú v tom s nimi, aby podporili prúdenie útočnej Skanderbegovej krvi. Plus Istanbul. Pohľady do uličiek Veľkého bazáru, na strechy mešít i civilných budov, náhľady do tmavých kovoobrábacích uličiek i klasických strohých čajových stretávok s holou miestnosťou a telkou, vyvážili šablónovitý thrillerový dej. (08.11.2015)