Zrodila se hvězda

Líbilo se mi, že děj nesklouznul do klišé kolejí, líbilo se mi fatální vyznění příběhu, líbil se mi projev baby Gagy, líbila se mi muzika, samozřejmě. Ale co může za to, že jsem do kina mazal znova, to je absolutní odevzdanost Bradleyho Coopera celému tomuhle projektu, která tu byla hmatatelnější než lidi na sedačkách vedle mě. Měl jsem z něj pocit, že fyzicky musel být po poslední klapce stokrát odrovnanější, než naši obránci po včerejším kolotoči Američanů v útočném pásmu. Chvála filmovým bohům, že ještě někdo dneska dělá filmy tak, že pro ně dýchá. (Vancouver, Kanada) (04.01.2019)

Pro mě je až fascinující, jak obsahově prázdný tento film vlastně je. A nemyslím to ve zlém, on to totiž dokáže bravurně zakrývat fantastickými hereckými výkony, zejména tedy Lady Gaga, před ní opravdu smekám. V jádru filmu se skrývá triviální, lineární a jaksi "neodůvodněný" příběh o jejím vzestupu jako hvězdě, jehož prostoduchost je zakrývána výraznou druhou postavou - alkoholickým manželem. Příběh lásky mezi ústředním duem je takový "normální", k tomu ani žádný barvitější popis nemám. Zakončení filmu je pak trošku vynucené... 7/10 (01.03.2019)

Hudební milostná dramata jdou často mimo mě, ale Cooperova režijní prvotina je po všech stránkách natolik povedená, že se vůbec nedivím jejímu úspěchu nejen u diváků (resp. hlavně divaček), ale i u kritiky. Příběh má více vrstev (rozhodně to není jen sladkobolná lovestory pro milovnice červené knihovny), Cooper i Lady Gaga jsou ve svých rolích naprosto skvělí (oba výtečně hrají i zpívají) a i většina songů se opravdu povedla (ústřední hit Shallow se snadno zaryje pod kůži a mně osobně z něj chvílemi běhá mráz po zádech). Možná nejvíce mě však překvapilo, že film ve své druhé půlce dost otevřeně kritizuje reálnou hudební kariéru a celkovou (povrchně laděnou) image hlavní ženské hvězdy... ;-) 70 % (14.01.2019)

Líbí se mi, jak první záběr toho filmu je, jak se Bradley před vyprodaným sálem láduje prášky a chlastem - veškerá střídmost jde okamžitě z okna a vy víte, že máte čekat melodrama větší než sám život. Mám rád exhibice arogantních filmařů, kteří točí okázalé tříhodinové filmy výhradně proto, aby dokázali světu svojí brilianci, a nikdy by mě nenapadlo, že jedním takovým filmem nás obšťastní zrovna Cooper. Škoda, že jeho pojetí je dost stylisticky rutinní, i když střet pseudorealistického uchopení a dějových i vizuálních gest občas vyvolává určité napětí, které mě bavilo sledovat. Jinak škoda, že je Cooper vůči své postavě tak opatrný - hraje alkoholickou drogovou trosku, ale projevuje se to tak, že prostě odpadne a spí jak miminko, což Lady Gagu trápí. I když poněkud realističtější by bylo, kdyby se, jak se u alkoholika sluší, projevoval vůči ní nějak agresivně a násilnicky. Stejně tak je film o střetu konzervativního zpěváka a nové krve - ale tento střet zůstává na rovině hudebního vkusu, protože obě postavy bezproblémově sdílejí stejné progresivní hodnoty (Cooper si vyrazí na drag - jak přesvědčivé u jižanského country-rockového zpěváka posedlého starými dobrými časy), čímž se opět obrušuje možný konflikt jen na bezpečnou, povrchní rovinu. Na jednu stranu chápu, že není smyslem každého filmu jít na dřeň a že melodrama si může dovolit odhození tohohle typu komplexnosti, ale přece jenom - při stopáži dvě a půl hodiny se nabízí trocha prostoru pro trochu větší odvahu. Taky je zajímavé, jak moc tenhle film stvrzuje mainstream a mainstreamové instituce. Úspěch u co největšího počtu publika je vším, nominace na Grammy je největší událost - štěstí je spojeno právě s tím, s čím ho spojuje mainstream. Potíže můžou nastat jen kvůli chybě lidského faktoru. Už dlouho mi na mysl nepřišel termín "pohádka pro dospělé", který se mi dřív tak moc hnusil, protože představoval všechno, co mi na filmech přišlo špatné - A Star Is Born je rozhodně pohádka pro dospělé (byť se špatným koncem - který mimochodem podle mě v tomhle podání, na rozdíl od těch předchozích, vůbec nepůsobí přesvědčivě a dostatečně motivovaně, rozhodně ne jako poslední a jediná možnost - neustále jsem přemýšlel, jak se od téhle soft verze dostane film ke svému nevyhnutelnému konci, co hrozného se musí stát, aby to bylo adekvátní - a najednou to prostě přijde jakoby odnikud). Film, ve kterém hádka s alkoholikem nedosahuje intenzity hádky kvůli zvednutému záchodovému prkýnku v našem světě, protože postavy musí být i ve svém nejnižším bodě sympatické, nebo alespoň vzbuzující lítost. V důsledku to tedy spíš "větší než život" je "menší než život" - předně protože ty výpustky ničím nenahrazuje (břitkými dialogy, silnými pointamy, výraznou režií...). Ale překvapivě se s tím dokážu smířit jako s něčím, co smí existovat. 70 % (21.12.2018)

Šestáková romance v další iteraci, tentokrát pro 21. století. Produkčně samozřejmě všechno šlape a rád bych měl v tomhle filmu investované peníze, jelikož papírové předpoklady se vcelku naplnily. Cooper je jako režijní debutant sympatický a řemeslo se mu podařilo podchytit bez problémů. I před kamerou jeho jižanská variace na Johnnyho Cashe funguje, ještě zářivější hvězdou je však Lady Gaga, od níž bych tak procítěný výkon nečekal. Odehrála sice z nemalé míry svůj životní příběh, ale i to se dá koneckonců pokazit. Zámořští diváci (především tedy divačky) budou jistě spokojeni, ne nadarmo tenhle příběh slaví tolik úspěchů – americký sen a pořádná romantická limonádka, která však na ploše více než dvou hodin vinou své nepřekvapivosti místy docela nudí. Není to pro mě, uznávám kvality, ale už s tím nechci mít nic společného. (25.10.2018)