Živí mrtví

DONT DEAD, OPEN INSIDE! aneb moje nejoblíbenější zombie telenovela. Nikdy nezapomenu na to, když jsme na základce měli o tomhle seriálu nekonečný debatní kroužky. Dnes už jde o takový polomrtvý fenomén, který ztratil svůj čpavek popularity a zajímavosti, a který svůj koncept s každou novou řadou recykluje neustále dokola. První, třetí, šestá a devátá řada jsou etalon zombie subžánru, zbytek je vata. Komiksová předloha je o několik levelů kvalitnější. (05.12.2016)

Naděje lidstva spočívá v katatonicích, volové. Potažmo v komatózních gerojích a chlapandách, viz osmadvacet dní po průseru, pResident (is) evil, Triffidí den, momentálně komentovaný serošek....Važme si jich a cpěme jim do kapaček lahodné kousky bonboniér. Až padne lidstvo na samé dno, ze svých nemocničních kumbálů povstane Ariel Šaron, Kája Saudek, Margaretka Thatcherů i jiní momentální povaleči a spolu s Blanickými ležáky udělají ordnung. K seriálu samotnému - Lincoln je herec asi jako já, ta jeho vychrtlá nádhera poulí kukadla jak žába na prameni, zombiči by šli namaskovat o kouda lépe. Pěkný nástup na značky se nám ve druhé sérii pozvolna mění v rodinná pouta. Přesto doporučuji a baf!te se. (30.09.2012)

Franku Darabontovi se zřejmě v Mlze zalíbilo tak, že v intencích jejího ponurého světa přeskakuje do paralelního vesmíru světa seriálu Walking Dead. Coby zombie soft horor (zároveň ale hlubší postapokalyptický projekt) vynikající a díky stylu, jakým je tenhle projekt koncipován, se ani nebojím, že by mne začal nudit... Rodinný seriál pro 21. století. :-) Série 1: 80%, série 2: 70%, série 3: 80%, série 3: 65%, série 4: 75%, série 5: 80% (20.11.2010)

Nejhorší svinstvo, který můžete provést filmové postavě, je, že ji přesunete do jiného žánru. Brolina z Tahle země není pro starý, veterána z vietnamské války, kterou americká média přirovnávala k dobývání Západu, přesunuli Coeni z westernu do thrilleru, kde mu žádná z westernových postav jako šerif a jeho kolegové nemohla přijít na pomoc. Tady zas policajt opustil policejní thriller a octl se nedobrovolně v zombie filmu. Na druhou stranu této skutečnosti vděčí za to, jak je pěkně vyobrazen. Kdykoliv se policajt octne na plátně, dopadne buď jako pohádkově zidealizovanej SNBák Zeman, anebo jako drsně fašistickej Harry Eastwood. Svět Walking Dead představuje ovšem něco jako návrat k pre-moderní civilizaci bez základních koordinát, v němž může policie znovu nabýt neutrality. Takový post-apo svět si pochopitelně žádá dokumentární styl, nakroucený ideálně na 16mm film, ke kterému tvůrci sáhli jednak proto, že digitální kamery jsou možná vhodný do tmy, jak nás učí Mann nebo Fincher, ale mají rezervy za dne (reprodukce pleťovek, rozsahu jasů, podání barevných odstínů a záznam rychle se pohybujících objektů je u filmového negativu bezkonkurenčně lepší), druhak je Darabont znám coby fanoušek Romera a pokračuje v triádě vepsané přímo do názvu jeho snímků „noc – úsvit – den“ a točí výhradně za světla a za třetí si v duchu mistra zakládá na tom ukázat, že ti, kteří přežili, mohou být nebezpečnější než samotní zobmies. Proto jsou stížnosti, které padají ohledně toho, že tu zombíci s každým dalším dílem vyklízejí pole, nespravedlivý, protože přeživší lidé tu jsou zombíci. A zombíci zase lidé, tvůrci jim nakonec věnují velkou péči, dělal na nich legendární Nicotero, a v záběrech, kde se komíhají, je kvůli nim uměle navýšeno zrno, což nám připomíná některé herce, kteří mají ve smlouvě zakotveno, že na sto minutový film připadne minimálně dvacet detailů jejich hezké tvářičky. Obdobnou zprávu, analogickou k prohození sil dobra a zla ve Walking Dead, k nám vysílá slavný muzikál Za zvuků hudby o skupince demokratických Rakušáků odolávajících nacistické okupaci, ovšem podíváme-li se na film blížeji, neunikne nám v Rakušácích semínko provinciálních fašistů spjatých s hroudou a folklórem a v Nacistech, kteří nejsou zastoupeni vojáky, ale jako manažeři či byrokrati pokuřující drahé cigarety, zahlédneme karikaturu kosmopolitních, dekadentních židů – co se jeví jako demokracie ve spárech nacismus je obrazem počestných fašistů, kteří odolávají zkorumpovaným židům. (17.11.2010)

-- Hershel Greene : Nemohu předstírat, že rozumím Božím plánům, ale Kristus slíbil vzkříšení mrtvých. Já myslel, že měl na mysli něco trochu jiného.... '' --- Všechno už jsme tu měli. Zombie nákazy, náhodně přeživší v nemocnicích - kterých si mrtváci nevšimli, přeživší skupinky hledající jiné přeživší skupinky atd... 28 týdnů poté, 28 dní poté, Já legenda, Juan de Los Muertos, World War Z atd... Zombie filmy jsou stále v kurzu a já bych řekl, že je to dobře. Alespoň nám ty zábavné show v Tv a pořady o vaření něco pořádně okořeňuje ... Já jsem zatím tímto seriálem nadšen. Sice nejsem ten klasický typ co kouká na seroše, to už mne to musí nějak sakra zaujmout abych si hlídal díly a nechal se napínat před blokem reklam či koncem každého z dílů... Ale tohle mne prostě zaujmulo. Paradoxně je to v brzké době druhý seriál po dokoukaném PAN AM, který hodlám vidět celý (takže asi už na seroše jsem :-) --- Mrtváci jsou ve filmu super udělaní, žádné latexové sranda masky z osmdesátek polité kečupem. Už jen ta dívčina v parku hned v pilotním dílu.. Nahé, vychrtlé opuchřelé od pasu dolů ohlodané chrchlající stvoření popelavé barvy pleti s řídkými vlasy, plazící se parkem po rukách se zbytky stehenních kostí místo nohou... Můj kandidát na zombici roku. Nevím proč to schytala zrovna Atlanta (zatím jedu první a druhou sérii), ale schytala to skvěle. Já mám rád prostě města stižená katastrofou. Všechny ty kulisy opuštěných aut, nehod, armádních vozidel či narychlo opuštěných domů a palpostů... Prostě paráda. Samozřejmě, tohle je vlastní žánr a jistě to nebude ke sledování pro každého. Pochopil jsem to ve chvíli kdy jsem zjistil, že mi ve vlaku přes rameno kouká na display jeden pán. Když v epizodě 2 (Střeva), došlo na rozsekání mrtváka hasičskou sekerou a následné pomazání hrdinů obsahem útrob zombíka (z důvodu maskování mezi davem mrtváků), pán zbledl a pak si již jen mne dlouho prohlížel... To jen na okraj. :-) ! Díky roztáhlosti seriálu k dnešku na tři řady měli tvůrci skvělou možnost perfektně každého z hrdinů charakterizovat. Hrdinové se chovají racionálně a dost podobně jak by se asi choval člověk v jejich situaci. A přitom jsou každý originálem díky svým povahám což přispívá autenticitě postav, protože se jedná o náhodně sdružené jedince do jedné společné tlupy. Přesto nezřídka kdy i mezi nimi zamáchá smrt kosou, resp. chodci chrupem... Nechybí ani filozofické a mravní otázky, které tu nezní tupě a prázdně. Co na to Bůh? A má se člověk chovat lidsky, když svět co jste znali i sama civilizace je v prdeli? A jak je to s demokracií ve skupině, když jde o přežití ? Některé z dílů se mírně táhly a více se tam přemýšlelo, jiné překypují akcí. Vše je celkem citlivě střídáno, takže nuda nehrozí. Nevím jak se to bude rozvíjet dál, ale zatím je to rozhodně na 4 údery do lebzy basebalovou pálkou.... * * * * (13.05.2014)