Megamysl

Já, padouch je možná zábavnější, ale tohle je mnohem velkolepější a díky dospělejším postavám a příběhu i lákavější a chutnější. U těch dětí by to možná mohlo být naopak, je ale otázkou jak a na čem jsou vychovány, protože jestli mají rádi superhrdiny, nebo jsou v nějakém zrovna přelomovém věku, budou na mé straně. Chytrá, zajimavá zápletka o dilematech a problémech jednoho nepoučitelného (?) padoucha, který věčně bojuje se svým úhlavním nepřítelem Metro Manem, ale příliš se mu nedaří je okořeněna správně dávkovanými gagy, zábavnými dialogy, dobrým dabingem (no.. šišlavý Ferrell není úplně moje šálka kávy, ale zase nebylo to tak špatné) a hlavně skvělými akčními scénami a i fajn love story.. Ale ty akční scény opravdu stojí za to, sice stavějí na ověřeném supermanském konceptu, ale stejně jsou díky odlišnosti postav velmi propracované, zábavné a vygradované. Závěr pak je opravdu epický. dále tu pak je i super rockový soundtrack a celé to má tak velmi dynamickou a moderní auru. Sice bych nebyl proti většímu zapojení Zimmera, či nějakým jeho klasickým orchestrálním motivům (je tu jen jeden), ale tak, někdy si od něho oddechnout taky není na škodu. Když se tak poslední dobou rozjel. DW tento rok očividně jede, tak doufám, že bude pokračovat v nastavené laťce kvalitní, zábavné a velkolepé zábavě. (scéna parodující supermanovu rychlost je geniální a má také zajimavou myšlenku, od které se vlastně celý nastolený problém odvíjí - co je dobro a co zlo?) (14.02.2011)

Přiznám se, že mě za srdce chytnula až poslední třetina. Do té doby to byl takový ne moc zajímavý slepenec. Nicméně nakonec si odnáším dobré dojmy i náladu. A byť jsem se zasmál asi jedinkrát, právě někde ve 2/3, tak o náladu se staraly skvělé songy - např. "Highway To Hell", "Welcome To The Jungle", "Bad". # příběh 7 | hudba 8 | humor 3 | akce 6 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (01.05.2012)

Ústřední trojici můžeme vzhledem k soundtracku číst i jako hudební ikony – pány scénáristy zastihla během psaní smrt Krále popu do té míry, že Megamind připomíná Michaela Jacksona, ambiciózního outsidera s úžasným talentem, kluka z ghetta, o němž se prozpěvuje v singlu Bad, který film uzavírá. Metro Man s načesanou kakadu představuje reminiscenci na Elvise Presleyho, o jehož smrti se vedou dodnes pochybnosti – tzn., že není obživlý mrtvý (zombík), ale umrtvený živý (pohřešovaný), který se může kdykoliv vrátit a spasit svět, z čehož film celkem neporytě čerpá. No a výlupek vší záludnosti a krutosti, rival Titan, který si umínil rouhat, vraždit a znásilňovat, prostě dělat něco špatného, to jsou ty osmdesátky, ten ne úplně přizpůsobivý hardrock, který zaznívá při pustošení města v rytmu Welcome to the Jungle od kalifornského kvintetu Guns N' Roses, za jehož rachotu vrhají Titanovy perutě smrti svůj stín na Metro City a proměňují jej v nehostinnou džungli. (05.03.2011)

Jeden z těch lepších animáků, kterej doplácí na nevyrovnanost děje, ale jinak je to obstojná jízda s příjemným soundtrackem, dobrou nosnou zápletkou a pár hodně fajn nápady (Marlon). Líbila se mi i značná nepředvídatelnost, což se u animáků rozhodně cení. Oproti Despicable me to má lepší finále, ale bohužel ani tentokrát se to neobešlo bez disco-konce. Na druhou stranu dabing byl nadprůměrnej a celkově je to fajn oddychovka. (02.06.2011)

Taký klasický rodinný animák, ktorí si užijú ako deti, tak aj dospelí, ktorí ich musia do kina sprevádzať. Námet vychádza zo súčasného komiksového boomu, prečo ho teda nedostať ako x-tú variáciu aj do animovaných filmov a trochu sa pohrať s ich zavedenými klišé, keď Shrek to dokáže s tými rozprávkovými. Príjemný nenáročný film na jedno pozretie. (01.06.2012)