Until the Light Takes Us

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)

Pokud chcete vidět ilustrativní záběry norské Cestománie, kde je místo Vladyky frontman Dark Throne jste na správné adrese. Bohužel, pokud se chcete dozvědět něco o tom jak se co vlastně stalo (kdo koho zabil, proč, proč vyfotili mrtvého kamaráda a dali ho na obal alba, nosili opravdu kusy jeho lebky s sebou atd.), tak ne. (07.04.2019)

Pro mě jako veskrze oddaného fanouška norského blackmetalu povinný snímek, který ovšem celkově nepřináší v podstatě nic nového. Nejzajímavější jsou určitě úryvky z rozhovoru s Varg Vikernesem alias Count Grishnackhem. S tím jsem už viděl/četl rozhovorů spousty a musím říct, že nejsem zrovna jeho velkým fanouškem (a to se týká i jeho kapely Burzum). Nicméně tady Varg až neskutečně hláškuje a NAPROSTO PŘESNĚ pranýřuje všeobecně oslavovanou falešnou západní (křesťanskou) morálku. Tady s 99% jeho názorů souhlasím, člověk si říká, že být ve stejný čas na stejném místě, možná by nějaký ten kostelík mohl mít taky na svědomí - kteréžto zjištění mě teda doslova vyděsilo k smrti… Kromě něj tam ale nikdo jiný nic kloudného neřekne. Takže tři hvězdy, průměr. (19.09.2010)

Rozhodně zatím nejpovedenější dokument o norské black metalové scéně, co jsem viděl. Velmi kvalitní, snaha o několik pohledů. Rozhodně vrcholem jsou rozhovory s Vargem a závěrečná Frostova "performance" (rozesmály mě ty vyděšené a znechucené pohledy lidí, co ho sledovaly). Byl jsem rád, že i naprosto enigmatická postava Dead z Mayhem dostala svůj kousek času, protože to byl právě on, kdo silně ovlivnil myšlenkovou strukturu celého (původně) underground hnutí. No a teď si snad pustit Jesus´ Tod od Burzum ... (11.01.2011)

Určitě to nejlepší, co bylo o norském black metalu natočeno. Pro zasvěcené tam asi moc nových informací nebude, ale líbí se mi, jakým způsobem je to podáno. Po prvním shlédnutí mě vadila ta část s Frostem. Říkal jsem si: "Tohle už není black metal, už to není o tom, o čem black metal zpočátku byl. Je to jen divadýlko." Pak mi došlo, že snad režisér chtěl ten kontrast ukázat. Na jedné straně underground s Fenrizem, který vypadá jako troska a vzpomíná na ty hrozný nahrávky na audio kazety, na druhé straně už zmiňovaný Frost, výstavy a vernisáže. Povinnost pro všechny fanoušky norskýho bm. Norsko bývala krásná země. A Fenriz a Varg jsou prostě největší frajeři! (07.12.2011)