Obsahy(1)
Dokument o jednom z nejkontroverznějších hudebních proudů - o norském blackmetalu. Film pomocí interview s nejvýznamnějšími osobnostmi scény rozebírá a mapuje samotný vznik, životní názory a postoje, nechvalně proslulé události devadesátých let (zapalování kostelů, vraždy a údajný satanismus) a v neposlední řadě i to, kam se až původně undergroundové hnutí pár zasvěcených dnes dopracovalo. (Traktor16)
(více)Videa (1)
Recenze (58)
Until the Light Takes Us je formálně, ale hlavně obsahově hodně dobře zpracovaný hudební dokument o nechvalně proslulém norském black metalu. Jestli se i k vám dostaly zprávy jak na počátku 90. let tito "satanisté" v rámci svého přesvědčení v norsku začali zapalovat jeden kostel za druhým, zabíjeli se mezi sebou a hudebně se prezentovaly jakousi nestravitelnou směsí plnou démonického skřehotání, tak jste na správné adrese. Nutno podotknout, že jsem teď trochu nadsadil a pokud se trochu o danou tématiku zajímáte, tak postupně poodhalíte, jak to skutečně je a jak jsou někdy informace podávané přes masmédia zcestná a lživá. No, i když ono se v dnešní době, ale i v historii nejedná o žádnou novinku. Tím jsem ale mluvil pouze v obecnosti, protože zapalování kostelů a vraždy mezi členy blackmetalových skupin jako zločiny nelze ospravedlňovat. Z dokumentu ale zjistíte, co k tomu dotyčné vedlo a ač je sice satanismus s black metalem silně spjat, tak na něm paradoxně vůbec nebyl založen. Z pohledu druhé strany mince existují dokonce kapely, které hudebními prvky a žánrově také spadají do "black metalu", ale mají křesťansky laděné texty o Bohu. Neméně zajímavý fakt je ten, že byl také black metal původně hodně undergroundově laděné podhoubí, které dodnes nabylo neuvěřitelné popularity a už se o čistě okrajové záležitosti nedá zcela hovořit. Pojetí Until the Light Takes Us mě velice nadchlo a nejedná se striktně o dokument pro fanoušky tohoto metalového subžánru. Doteď by jste ale mohli těchto subžánrů napočítat desítky! Jinak každý si z toho může odnést to své a tvůrci se nestaví na jednu nebo druhou stranu, pouze prezentují vše kolem vzniku scény a vnáší trochu světla do průběhu událostí. Plný počet a to bez debat! ()
Pro mě jako veskrze oddaného fanouška norského blackmetalu povinný snímek, který ovšem celkově nepřináší v podstatě nic nového. Nejzajímavější jsou určitě úryvky z rozhovoru s Varg Vikernesem alias Count Grishnackhem. S tím jsem už viděl/četl rozhovorů spousty a musím říct, že nejsem zrovna jeho velkým fanouškem (a to se týká i jeho kapely Burzum). Nicméně tady Varg až neskutečně hláškuje a NAPROSTO PŘESNĚ pranýřuje všeobecně oslavovanou falešnou západní (křesťanskou) morálku. Tady s 99% jeho názorů souhlasím, člověk si říká, že být ve stejný čas na stejném místě, možná by nějaký ten kostelík mohl mít taky na svědomí - kteréžto zjištění mě teda doslova vyděsilo k smrti… Kromě něj tam ale nikdo jiný nic kloudného neřekne. Takže tři hvězdy, průměr. ()
Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem black metalu, a kromě několika kapel ho vůbec neposlouchám, ale problematika black metalu v Norsku na počátku 90. let a všechny události s tím spojené mě vždycky velice zajímaly. Tenhle dokument je velmi netradičně pojatý, protože mixuje, ze začátku se zdá, že nahodile, vzpomínky jednotlivých muzikantů, archivní záběry a do toho jsou zamontovány nejrůznější prostřihy ze současnosti (např. Fenris jde po lese, Fenrise ve vlaku prohledávají, jestli u sebe nemá drogy, Fenris je v hospodě, Fenris ve svým bytě, kde se tak deset let neuklízelo atd.:-)) a hlavně poměrně zajímavě ukazuje, jaký měl black metal vliv na moderní umění. Hudební doprovod taky stojí za zmínku, kromě ukázek z hudby zmiňovaných kapel (Mayhem, Burzum, Darkthrone ...), se zde objevují hudební ukázky z nejrůznějších jiných žánrů, které ale vždycky patřičně depresivně dokreslují celkovou temnou a svírající atmosféru celého dokumentu. Nejzajímavější je na konci Frostovo sebepoškozování při vernisáži. ()
Určitě to nejlepší, co bylo o norském black metalu natočeno. Pro zasvěcené tam asi moc nových informací nebude, ale líbí se mi, jakým způsobem je to podáno. Po prvním shlédnutí mě vadila ta část s Frostem. Říkal jsem si: "Tohle už není black metal, už to není o tom, o čem black metal zpočátku byl. Je to jen divadýlko." Pak mi došlo, že snad režisér chtěl ten kontrast ukázat. Na jedné straně underground s Fenrizem, který vypadá jako troska a vzpomíná na ty hrozný nahrávky na audio kazety, na druhé straně už zmiňovaný Frost, výstavy a vernisáže. Povinnost pro všechny fanoušky norskýho bm. Norsko bývala krásná země. A Fenriz a Varg jsou prostě největší frajeři! ()
Problém tohohle dokumentu je, že neznalej člověk se ze začátku špatně orientuje a sám sebe se ptá kdo je sakra ten Fenriz a Varg Vikernes. Přesto si myslim že i takovejm lidem to za pár minut secvakne dohromady. Nejzajímavější jsou určitě rozhovory s Vargem kterej rozhodně neni vyobrazenej jako nějakej magor jak zde pár lidí píše, právě naopak si svoje názory celkem obstojně hájí. Tenhle žánr to v začátcích neměl vůbec lehký a hrálo mu do noty hlavně štěstí (Fenrizovo překvapení nad vysokou prodejností A Blaze in the Northern Sky to dokazuje) a bez těch všech vražd, spálenejch kostelů a corpse paintu by se to prostě neobešlo. Patří to k tomu. ()
Galerie (9)
Photo © Rapid Eye Movies
![Until the Light Takes Us - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/084/160084669_2c9ca8.jpg)
Zajímavosti (2)
- Název dokumentu je odvozen z norského "Hvis lyset tar oss", což je název jednoho z nejzásadnějších black metalových alb od kultovního projektu Burzum, který je v dokumentu zmiňován. (Punisher)
- Natáčení dokumentu probíhalo i ve věznici v Trondheimu, kde si Varg Vikernes odpykával jedenadvacetiletý trest za vraždu kytaristy Euronyma a zapálení 4 kostelů. Rok po vydání dokumentu byl však na žádost předčasně propuštěn. (Hlavonozec)
Reklama