Until the Light Takes Us

O existenci dokumentu jsem se dozvěděl prakticky pár vteřin předtím, než jsem si ho pustil, takže jsem dopředu vůbec netušil, do čeho jdu. Snímek mě ale dokázal zaujmout, takže jsem se na něj dokázal dívat po celých 93 minut, i když bylo pozdě v noci. A vůbec na mě celý dokument působil tak nějak poklidně, přestože se tam pár vážných momentů našlo. Interview byly natočeny pěkným způsobem a líbilo se mi, že tam tvůrci nechali mluvit pouze tázané a své vlastní otázky k nim vystřihly. Co se týče lidí, kteří se v tomto dokumentu objevili, tak mi všichni přišli zajímavý. Hlavně tu byli všichni (přeživší) lidé, co stáli u zrodu black metalu jako takového. Asi nejvíce mě na Until the Light Takes Us zaujalo, že až tady jsem si uvědomil, že vlastně celou aféru black metalu v první polovině 90. let odstartovala jen malá skupinka mladých chlapů z jednoho CD obchodu v Oslu. Je taky dobré, že tvůrci si našli takové lidi, kteří byli každý jiný a měli trochu jiný pohled na věc, ale přesto se moc nerozcházeli. Vystupující tu prostě zastupují to svoje. Varg vypadá, že mu jde o ideologii, Fenrizovi o hudbu, Frost jakoby se na vše díval z abstraktního a depresivního pohledu, ať už při tom vypadá přehnaně nebo ne. Jak říkám, snímek je jako celek pěkný, poklidný a celý je pojatý zajímavě. Jakoby se takhle na scénu black metalu ještě nikdo nedíval. (23.01.2016)

Pokud chcete vidět ilustrativní záběry norské Cestománie, kde je místo Vladyky frontman Dark Throne jste na správné adrese. Bohužel, pokud se chcete dozvědět něco o tom jak se co vlastně stalo (kdo koho zabil, proč, proč vyfotili mrtvého kamaráda a dali ho na obal alba, nosili opravdu kusy jeho lebky s sebou atd.), tak ne. (07.04.2019)

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)

Tak opravdu, oceňováno po právu. Viděl jsem řadu dokumentů na téma black metal a tento je z nich dosud jednoznačně nejlepší. Je výtečně poskládaný, přináší svým způsobem spoustu nového - hlavně nepředvádí znovu ta stokrát viděná interview. Zbytečně se nezasekává na laciných, také stokrát omletých a notoricky známých historkách/incidentech. Prostě krátce, s exkluzivním komentářem, a dost. Jde myslím o velmi dobrou (i když jen těžko vyčerpávající) sondu do počátků a ideologie jakéhosi hnutí, dnes známého pod pojmem 'Norwegian black metal', kolem kterého poletuje celá řada mýtů a legend. Počátky, tedy než to všechno přerostlo v nebývalý trend... Mladistvá rebelie, sympatie k temnotě, extrém, anti-křesťanský, anti-komerční postoj a návrat k 'zapadlé' severské mytologii, provokace, snaha o vyčlenění se ze systému, destrukce a na druhé straně také tvorba, tedy sama muzika - originální, osobní, atmosferická, záhrobní, chlívácká, surová a syrová. V hlavních rolích Fenriz (Darkthrone), Varg Vikernes (zde dokonce trocha nového i pro člověka, co nedávno pročítal jeho články na burzum.org), potažmo později na scénu nastoupivší Frost (Satyricon). Dále komentáře vybraných členů Mayhem, Emperor, Ulver a Immortal. Tak tedy, z mého pohledu bezchybný snímek, ideální chceme-li alespoň částečně pobrat onu pravou undergroundovou podstatu dnes již velmi populárního (ale stále extrémního) hudebního subžánru. A samozřejmě, zdaleka to není zajímavý jen pro fanoušky... It's very hard to recognize the truth, when you are bombarded by lies all the time. (10.04.2010)

Dokument zaoberajúci sa udalosťami okolo black metalovej scény v Nórsku (80‘ - 90‘ roky), pálením kostolov, vraždou, spáchanou Vargom Vikernesom atď atď. Čo je vlastne podľa vás šialené/nadmieru extrémne? Dokážete určiť normu? Samotná zostava Mayhemu sa každopádne žiadnych noriem nedržala a čas od času mi prišlo ich správanie vyslovene mrazivé (Aarsethova povýšenosť a zvrátená morálka, Deadova samovražda, otvorená brutálnosť). No na druhej strane boli (a niektorí ešte stále sú) len obyčajní ľudia, ktorí svojou hudbou poukazovali osobitný názor. (13.11.2010)