Paralelní světy

Ach jo! To mohlo bejt tak dobrý! A prd. Na film jsem se těšil od prvního traileru, tedy zhruba rok, no nakonec jsem z výsledku dost otrávenej. Upside Down má dvě pozitiva - ústřední nápad dvou světů ležících proti sobě a úžasnou vizuální stránku. Záběry, v nichž jsou vidět oba světy, zvlášť v sekvencích v horách, kdy nahoře i dole jsou zasněžené vrcholky, proplétají se mezi nimi oblaka a svítí slunko, jsou pastvou pro oči. A to je tak všechno, co můžu pochválit. Snímek zcela zasádně dojíždí na to, že jde v podstatě o fantasy pohádku, ale zcela vážně se snaží fungovat podle určitých sci-fi zákonů. Na jednu stranu mu to umožňuje předvádět zajímavé kousky s gravitací, na druhou stranu s těmi zákony pracuje tak podivně lehkovážně, že jsem byl nucen cirka 80 % stopáže přemýšlet nad tím, jestli se zrovna neděje nějaká blbost, která je s nimi v rozporu. Ve fantasy pohádce by nad tím člověk mohl mávnout rukou, ale sakra, když už si nějaká vážná vědecká pravidla nastavím, měl bych se podle nich řídit... I to by se ale dalo přežít, kdyby byl dobře napsaný vztah dvou hlavních postav. Bohužel dobře napsaný není. Je to jalová pseudoromantika, která na mě neměla nejmenší emoční dopad. No a jestli jsem celou dobu váhal na třemi hvězdami (za nápad, hrátky s gravitací a vizuál), závěrečných 15 minut, aneb koncentrovaná scenáristická nemohoucnost a zkratkovitost, mě přesvědčilo o tom, že víc než dvě hvězdy ode mne Upside Down nedostane. Jedno z největších letošních zklamání. (20.12.2012)

Původně jsem tenhle film nechtěla hodnotit, protože jsem ho viděla vlastně "omylem", ale nakonec se mi to rozleželo, protože mě vždycky naštve, když se utrácí spousta peněz za filmy, které se ani neobtěžují se scénářem (a o to horší to je, když nějaký slibný nápad by tam byl) a snaží se všechno zachránit kýčovitými obrazy a dojemnými kecy. Tím, jak tvůrci rezignovali na logiku nebo filmové prostředky, mě vyloženě nasměrovali k tomu, abych to interpretovala jako film o ženách, které si po celé generace předávají tajemství k ovládnutí gravitace a vyřešení všech mezisvětových problémů,a jediné, k čemu ho používají, je výroba létajících palačinek. A potom musí přijít chlapec a vzít to konečně pořádně do rukou. Hells yeah. Také mě neskutečně iritoval reklamní vzhled obou světů, v každém záběru nahoře zapadá slunce, v každém dole se točí mlha ve víru, to si strčte někam. A osobně mám také averzi k filmům (scifíčkům), které se snaží zachránit svět. Vždycky jako příklad filmu, který se maximálně povedl, používám Gattacu. Ta je v mých očích tak dobrá právě proto, že se nesnaží zachránit svět. Jistě, je příběh o člověku, který se chce dotknout hvězd, ale je to osobní příběh viděný střízlivou perspektivou, nezapomíná na realitu a její né-tak-rozjásané aspekty, přijímá a vzývá MELANCHOLII, neřeší všechny problémy jedním mávnutím kouzelného proutku. Tenhle film se ke všemu staví přesně obráceně a tím je mi odporný. (19.09.2013)

"Eden - rajská včela, v zlaté kleci bzučí, Adam stojku dělá, pod sukýnku čučí." Zatímco distributor si plete dívčí jméno Eden a Eva, dolňák Adam měl už od 12 let jasno, dostat se do Eden bude rajský pocit! Inspirováno Kámasútrou aneb žádná poloha není nemožná. Hlavou dolů, zadkem ke zdi, spodkem napřed, stojkou vzůru k tantrickému štěstí. Ha! A to avizované "oběšení zlodějů" se provádělo v poloze jaké? Nicméně, má to i dva pevné body, zlé kapitalisty a nahoře narozenou Eden. V mládí měla menší nehodu, při rande s lopatou z periférie rafinérie, ale už je v cajku, je korporátně pilná jako včelka a na trubce zapomněla. To Adam si pamatuje vše, i po deseti letech cítí na jazyku chuť jejích jablíček a medu ze sosáčku. Pročež začal vyvíjet omlazovací babokrém, aby se společensky vyšvihnul výš, až k ní na strop a tam si spolu mohli, zlým kapitalistům navzdory, něžně zabzučet a zaslinit, jen co Adam zvládne techniku, jak na WC při močení onen zmiňovaný strop své milé nepochcat. Shrnutí: Jestli si tuhle vzhůrunožní kýčovitou romantiku užijete, netuším. Ale váš fyzioterapeut vám bude min. měsíc rovnat krk :-). (29.09.2022)

Kde bylo, tam bylo… dva světy (boží), vypadalo to celkem dobře (ještě lepší) noóo následně na to se začala řešit láska a to hned v tom nejtrapnějším slova smyslu, kde Adam (vid. méno a nepřehledni to její) nezapomněl na svou dětskou lásku a nikdy na ni nepřestal myslet. A v tom co vidí - nevidí?... Eva v TV, ale kde? Na Venuši! Adam z Marsu, Eva z Venuše a jak to už jen vymyslet, že? Naštěstí nám to Diego v počátcích vysvětlí… Adam veme fúru šrotu, obaly do matračky a šup s ním na Venuši. Hrozneée... Bohužel, nepovedlo se a jako fakt že né! 2/10 a to jen za pár vizuálek, nic víc… (27.12.2012)

Nepříjemné rozdělení společnosti z Vyměřeného času je tu dotaženo do černobílého absurdna dvou gravitačně obrácených světů. Vizuální stránka je v ulicích světa Nahoře a la Shadow Warrior, komplexní náhled pak CGI, ale ve 3D bude vypadat dobře. Rozpočet (60 mil dolarů?) se zdá být přemrštěný, romantika zcela kazí zážitek. (05.01.2013)