Paralelní světy

Fajn nápad, ale odstráňte vizuál a opačný svet a dostane nezaujímavý príbeh, ktorý moc nemá čím zaujať. Nemám nič proti jednoduchým príbehom, ale celý film som len čakal kedy sa tam začne niečo diať. Prechádzanie s jedného sveta do druhého bolo zaujímavé, ale to bolo asi tak všetko. Herci sú fajn a vizuálna stránka sa tiež podarila, ale ten dej je v podstate nudný a na konci si keď sa nad tým zamyslíte, tak sme veľa toho nedostali. Škoda, pritom to mohlo byť fakt zaujímavé. 65% - 3* (03.07.2013)

Dlouho se mi nestalo, abych si vizuálně užíval naprosto překrásný film a jeho příběh byl neuvěřitelně pitomej. On by ale dost možná ani zase tak pitomej nebyl, kdyby mi režisér během prvních pěti minutách nepředstavil tak, jak to v tomto světě funguje. Pak přesně, jak tu zdejší uživatelé říkají, jsem musel neustále přemýšlet nad tím, co je ve světě dobře a co je špatně. V tu chvíli jsem si všímal blbostí, kterých bych si normálně asi ani nevšiml. Nakonec jsem z toho byl úplně jalovej a závěr tomu vůbec nepomohl. Za ten překrásnej a až neuvěřitelně krásnej vizuál a spojení dvou světů si ale samotný film pozornost zaslouží. (04.01.2014)

Promarněná šance. Už úvodní titulky nastolující fyzikální zákony nového fikčního světa se začnou ledabyle porušovat v první scéně filmu. Sofistikovanost v poměrně originálním námětu nehledejte - se stanovenými pravidly obou "paralelních světů" tvůrci zacházejí nahodile, zrovna podle toho, jak to příběh potřebuje - což dělá z Upside Down hodně nepromyšlenou báchorku, ve které se věci dějí čistě pro efekt. Korunu tomu ovšem nasazuje scénář, který jako další ze zástupu dystopických sci-fi černobíle rozděluje svět na bohaté a chudé, přičemž právě mezi těmito protipóly se začne odehrávat romantická zápletka. Zde však zbavena jakýchkoliv emocí, dramatických zvratů a napětí - poslední část filmu dokonce trpí takovou mírou zkratkovitosti a nerozhodnosti, jakou cestou se vydat, že může zkazit zážitek i těm, kteří nad celou nelogičností a prostoduchostí filmu mávli rukou. Zde se přídomek "pseudo" hodí víc, než kdekoliv jinde... (26.12.2012)

Příběh poutavý, svět originální a fantastický. ALE na začátku vypadal film na sci-fi s reálným základem, ale během chvíle se přehopnul do fantasy bez fyzikální logiky – dvě velmi blízké zeměkoule a gravitace každé z nich působí jen na předměty (lidi), které z té které pocházejí. A s tím jsem měl místy problém a závěr jsem úplně (racionálně) nepobral. Víceméně to bylo celkem o ničem, ale ten nápad, fantazie, se cení. Navíc jde typově o film, kde se jedinec určité kastované/utlačované skupiny lidí vzbouří – jako Gattaca, Ostrov, Miority report –, a to mám rád. Chtělo by to další zhlédnutí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 7 | humor 0 | akce 2 | napětí 2 | pustil bych si znovu 6 (03.01.2013)

Mnoho sci-fi stojí na fikčním světě, na jeho konstruování, zákonitostech, pravidlech. Jak píše J*A*S*M, v Paralelních světech je těch nelogičností příliš mnoho na to, aby se člověk mohl v klidu soustředit na příběh (který je k tomu silně konvenční). Spíše přemýšlí nad tím, jestli to či ono dává alespoň trochu smysl. A ono spíše nedává. K tomu všemu je často ztížena divákova prostorová orientace ve smyslu "má teď postava padat nebo naopak?", tzn. akceptování pravidel daného světa (horního/dolního). Hlavní záporácká korporace mi přišla podivně pasivní (postavy jsou zatčeny, ale za malou chvíli se znovu setkají). Divím se, že se takovému polotovaru, který nedává moc smysl, Kirsten Dunst a Jim Sturgess vůbec upsali. (30.12.2012)