Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

iamek 

všechny recenze uživatele

Luc Besson konečně natočil něco na co se dá aspoň trošku dívat. Tajemství mumie je hodně zvláštní film a ani nevím co si mám myslet. Ale vůbec by mi nevadilo pokračování, protože konec skončil hodně dobře a zajímalo by mě jakým směrem se to bude ubírat. Akorát nechápu proč má Besson ve svých filmech tak tragické trikové efekty. To zavání až trapností. ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Lucu, ty kluku... Od tebe bych rozhodně nečekal až tak infantilně naivní humor a scénář na inteligenční úrovni Noci v Muzeu. Totiž, ne že by film nebyl narvaný všemožnými vtípky až k prasknutí a ne že by gagy nefungovaly nebo selhávaly, jen jsem se při sledování divokých eskapád milostivé slečny Adély nemohl zbavit neodbytného pocitu, že "tomuhle vtipu se nejspíš královsky zasmálo dvanáctiletý dítě". Besson se navíc evidentně snažil zapojit komiksovou nadsázku a karikované postavičky, které jakoby vypadly z francouzského kresleného alba. Jenže to s tím stylizovaným karikováním, chlapec, trochu přepísk. Kromě samotné protagonistky totiž v příběhu figurují samí deformovaní idioti, kteří se křečovitě pitvoří ve snaze trumfnout své okolí co do debilnosti. Vítězem v přepáleném křepčení se pak stala postava ultradementního lovce Saint-Huberta, při jehož četných výstupech definitivně skončila všechna sranda. To všechno by se ale dalo odpustit, pokud by člověk nalezl zalíbení alespoň v hlavní hrdince. U mě však Adélka selhala na plné čáře. Jak charakterově, tak fyzicky vrcholně nepřitažlivá divno-ženka, která (kupodivu) nezabodovala ani scénou s "polomáčenými". Zhruba od poloviny filmu mě svými popínavými stonky ovinula plíživá nuda a zbytek jsem už jen tiše protrpěl. Francouzská Mumie nemá švih, říz a ani odpich. 40% a to do hodnocení počítám i geniální narážku na "nenáviděnou" Louvreovskou pyramidu. ()

Reklama

Terva 

všechny recenze uživatele

Z počátku mě to nebavilo, ale nakonec se z toho vyklubalo docela vtipné dobrodružství. Sice se někteří aktéři chovali jak blbci, ale divák to musí překlenout a dostat se k jádru příběhu. A kdo vydrží až do titulků, najde v nich i příběh, který se odehrával v době, kdy Adéla zachraňovala sestru. CITÁT - Ty Ramses na druhou, už pět tisíc let tu chrápeš.................. Natočeno podle stejnojmenného komiksu Jacquese TARDIho. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak toto bolo sklamanie aj na mňa, čo obyčajne dám šancu hocijakej kravine, len aby tam bolo niečo čo zamestná moju fantáziu. Avšak v tomto prípade ma film zamestnal inak ako som pôvodne plánoval - otváraním viečok a premáhaním sa aby som nezaspal, a to ešte nebol skoro ani večer - hrozný, príšerne nudný dej. Jediné čo potešilo oko bola slušná výprava a pekná herečka v hlavnej úlohe. Narácia bola tiež slabá a nápad s múmiami a pterodaktylom tiež moc nenadchol. Keby aspoň toho humoru tu bolo viac... no ale ani ten. Od L. Bessona som veru čakal viac. Ledva podpriemer. 30/100 ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Je libo comics po francouzsku s perfektní Louise Bourgoin v hlavní roli a v režii ostříleného matadora Luca Bessona? Já jsem si ho dal a vůbec jsem nelitoval. Se sympatickou reportérkou Adéle Blanc-Sec se ocitáme v Paříži na začátku 20. století, kdy profesor Esperandieu, vlivem svých experimentů, oživí prehistorického pterodaktyla v místním muzeu a ten, ihned po svém vylíhnutí z obřího vejce, zaviní smrt tří lidí, včetně významného prefekta. Pařížská policie v čele se zabedněným inspektorem Caponim bude mít s případem plné ruce práce, ale vzhledem k tomu, že prehistorické zvíře nedopadli, tak za mříže pošlou nebohého profesora a ještě ho odsoudí k trestu smrti. Následně se s naší hrdinkou vypravíme do Egypta mezi pyramidy, kde v hrobkách budeme pátrat po léku pro její paralyzovanou sestru. Lék nese podobu mumifikovaného lékaře, který v minulosti zázračně oživoval mrtvé. Jenže Adéle si v hrobce splete těla a domů si přiveze mumifikovaného jaderného fyzika. Není to rozhodně tak dobrodružný film, jak praví originální název filmu, ale Luc Besson si s ním poradil skvěle a divákovi naservíroval pořádnou porci gagů a stylizovaně ztřeštěných postav, které nezapřou svůj comicsový původ. Nejvíce mě pobavila scéna, ve které zoufalá Adéle vystřídá několik převleků, aby vysvobodila profesora z vězení. Předvídatelnost děje zde není nikterak vysoká a vždy, kdy už je jako by zřejmé, co v ději přijde, tak z toho film hned zdařile "vykličkuje" a předhodí něco méně očekávaného. Ani tým trikařů neodvedl špatnou práci a snad až na jednu méně povedenou sekvenci (Adéle osedlající ptakoještěra) nebylo na co spílat. Besson sice nenatočil strhující comicsovou adaptaci s překotným dějem, ale povedenou comicsovou adaptaci kladoucí důraz na množství vtipných gagů, zábavných situací a hodných mumií. Nemám větší výhrady. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama