Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

iamek 

všechny recenze uživatele

Luc Besson konečně natočil něco na co se dá aspoň trošku dívat. Tajemství mumie je hodně zvláštní film a ani nevím co si mám myslet. Ale vůbec by mi nevadilo pokračování, protože konec skončil hodně dobře a zajímalo by mě jakým směrem se to bude ubírat. Akorát nechápu proč má Besson ve svých filmech tak tragické trikové efekty. To zavání až trapností. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli chtěl Luc Besson těžit z úspěchu Sommersovy Mumie, ale každopádně šlápl vedle. Tohle je přesně ten druh filmu, pro který nemusím francouzskou kinematografii, Luc Besson se tak zoufale snažil být vtipný, až to bylo smutné. Příběh byl totálně nesmyslný, "humorné" situace zaváněly demencí a jediné, co mě pobavilo, byla tenisová scéna. Jinak šlo o čirou zoufalost. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Je libo comics po francouzsku s perfektní Louise Bourgoin v hlavní roli a v režii ostříleného matadora Luca Bessona? Já jsem si ho dal a vůbec jsem nelitoval. Se sympatickou reportérkou Adéle Blanc-Sec se ocitáme v Paříži na začátku 20. století, kdy profesor Esperandieu, vlivem svých experimentů, oživí prehistorického pterodaktyla v místním muzeu a ten, ihned po svém vylíhnutí z obřího vejce, zaviní smrt tří lidí, včetně významného prefekta. Pařížská policie v čele se zabedněným inspektorem Caponim bude mít s případem plné ruce práce, ale vzhledem k tomu, že prehistorické zvíře nedopadli, tak za mříže pošlou nebohého profesora a ještě ho odsoudí k trestu smrti. Následně se s naší hrdinkou vypravíme do Egypta mezi pyramidy, kde v hrobkách budeme pátrat po léku pro její paralyzovanou sestru. Lék nese podobu mumifikovaného lékaře, který v minulosti zázračně oživoval mrtvé. Jenže Adéle si v hrobce splete těla a domů si přiveze mumifikovaného jaderného fyzika. Není to rozhodně tak dobrodružný film, jak praví originální název filmu, ale Luc Besson si s ním poradil skvěle a divákovi naservíroval pořádnou porci gagů a stylizovaně ztřeštěných postav, které nezapřou svůj comicsový původ. Nejvíce mě pobavila scéna, ve které zoufalá Adéle vystřídá několik převleků, aby vysvobodila profesora z vězení. Předvídatelnost děje zde není nikterak vysoká a vždy, kdy už je jako by zřejmé, co v ději přijde, tak z toho film hned zdařile "vykličkuje" a předhodí něco méně očekávaného. Ani tým trikařů neodvedl špatnou práci a snad až na jednu méně povedenou sekvenci (Adéle osedlající ptakoještěra) nebylo na co spílat. Besson sice nenatočil strhující comicsovou adaptaci s překotným dějem, ale povedenou comicsovou adaptaci kladoucí důraz na množství vtipných gagů, zábavných situací a hodných mumií. Nemám větší výhrady. ()

StrYke 

všechny recenze uživatele

Už mám upřímně po krk tohohle debilního subžánru, který se proplétá s komedií, fantasy a dobrodružným žánrem. Podělali díky němu Mumii - Hrob dračího císaře i Harryho Pottera - všechny díly od Ohnivého poháru. Ne, z něj nikdy móda nebude a byl bych opravdu rád, kdyby tvůrci přestali kurvit zajímavé nápady nebo nám je alespon necpali! Mimochodem, těšil jsem se na mumie a ne na nějakýho pterodaktyla! ()

campix 

všechny recenze uživatele

Bylo ode mě trošku hloupé čekat od Tajemství mumie něco podobného jako legendární Mumie. Tady to není ani trošku podobné, v Egyptě se odehrává zhruba jen prvních 15 min a poté je Tajemství mumie pouze přehlídka francouzských vtípků, kdy zhruba tak polovina se povedla. Nějak sem bohužel tomuto humoru nepřišel na kloub a nezalíbil si ho. Občas jsem se v té změti podivných postav v podivných maskách a kostýmech našlo něco kouzelného, kdy jsem se nenuceně pousmál, ale jinak nic moc. Závěr taky nenadchl a tak je Tajemství mumie, takové vcelku stravitelné a spíše podprůměrné komediální Béčko. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama