Melancholie

Velkolepá psycho podívaná, kde je atmosféra tak hustá, že by se dala krájet. (12.02.2015)

Nějak ve mě film nedokázal vyvolat ty pocity, které by měl, abych se dostal na správnou vlnu. Kirsten Dunst v přeceňované roli byla nepříjemná a nesympatická. V první půlce jsem se snažil pochytit o čem vlastně film je a ve druhé lepší půlce se už nedalo zachránit to, jak mi začátek filmu znechutil celý film. Posledních pár desítek minut, kdy celým filmem prostupovala beznaděj z konce světa, jsem jen znuděně seděl a čekal, až film skončí, bez jediné známky emoce. 50% (03.03.2015)

"If you think I'm afraid of a planet then you're too stupid."   Dusivá psychologická dráma, akoby mimovoľne namiešaná do apokalyptického sci-fi, čoho výsledkom je poriadne depresívna atmosféra. Podobne ako predchádzajúci režisérov film Antikrist (2009), aj tento začína nesmierne pôsobivým prológom - spomalené obrazové výjavy stvárňujúce krásu posledných okamžikov pred zánikom sveta, v nádhernom súlade s hudbou Richarda Wagnera ("Tristan und Isolde"). Potom sa začne psychologická dráma, v ktorej sa po počiatočnej rodinnej idylke postupne odkrývajú narušené rodinné vzťahy a skľučujúce napätie tak naberá na intenzite. Teda poviem úprimne, takú rodinu by som rozhodne nechcel mať (matka úplná krava, otec blázon, ...). Vo veľmi silnom hereckom obsadení vyniká Kirsten Dunst (Justine), skvelá hneď niekoľkých polohách (očarujúca, depresívna, démonická) a hneď po nej musím spomenúť aj tradične výbornú Charlotte Gainsbourg (Claire). Z oboch sestier sa spočiatku Claire javí ako tá silnejšia, ale to sa otočí, keď nastane kritická situácia (je paradoxom, že ľudia s depresiami kritické situácie zvládajú lepšie). Aby som moje dojmy zhrnul, bavili ma obe stránky filmu (psychologická aj sci-fi), ale ešte viac ma bavila ich podmanivá kombinácia. A zaujímavé je aj to, že pri druhom pozretí mi film priniesol podstatne intenzívnejší zážitok.   "Those bitches have locked themselves in their bathrooms and now they're taking a bath." (21.12.2022)

vau velmy zaujimavy film psychologicky dost aj zlozity tam sa poste neda zachranit (21.02.2023)

Nevím, já to už prostě nějak nechápu. Po totálním rozčarování, které jsem prodělal po zhlédnutí ANTIKRISTA, přišel Trier se snímkem, který mnou dokázal snad dokonce i pohnout. Nemůžu uvěřit, že jsem to napsal, ale je to tak. Teď samozřejmě odhlížím od Trierova idiotského vystupování a naprosté absence byť jen nepatrného množství sociální inteligence, to je samo o sobě výpovědí i komentářem... MELANCHOLIA byla v mém případě naplněna přesně těmi očekáváními, o nichž píše Tetsuo. Bál jsem se, ale dostalo se mi ironické, dvojlomné a nejkrásnější možné odpovědi na všechny katastrofické snímky současnosti. Dostalo se mi kruté, leč pravdivé (a nepřepálené!!! - viz ANTIKRIST)sondy do mezilidských vztahů. Netvrdím, že je Trierovi z mé strany odpuštěno. To ani omylem. Ale nechci být také zcela neobjektivní a tvrdit, že nedokáže vytvořit silný a jímavý film. Ona sice ta "jímavost" vždycky je a bude "trierovská", čili to možná vůbec není "jímavost", ale něco docela jiného. Třeba je to další ironie a třeba jsem se chytil do filmařské pasti. Třeba to není vizuálně podmanivé, ale nemocné (stejně jako tvůrce sám, mimochodem). Ale z "logiky" Trierova předchozího snímku (jak si ji osobně vykládám) pro mne vyplývá, že MELANCHOLII přeci jen chápu dobře a mohu ji snad i pochválit, aniž bych se musel sám za sebe stydět. (01.06.2011)

Dvě hvězdičky za pěkné obrázky. Trier to s tím Tarkovským myslí vážně (ostatně, Melancholia ~ Nostalghia?), ale to je tak všechno. A to mám jeho ostatní filmy moc rád. Ale kdyby pod tímhle filmem byl podepsaný kdokoliv jiný, tak po tom neštěkne ani pes. (06.06.2011)

Na začátku je působivé "entrée" zpomalených scén, ze kterých máte pocit, že se zrovna Trierovi hrabete v hlavě, pak se ale dvě hodiny nic moc neděje, kamera se klepe, takže z toho bolí oči a nakonec přichází velké finále, jaké už bylo naznačeno v jedné z úvodních scén. Člověk by čekal drama, které bude ždímat emoce nejen z Kirsten Dunst, ale i z diváků a nakonec je z toho velké nafouklé nic. Příběh je nemastný neslaný, za to vizuální stránka filmu je skvělá, pohledy na Melancholii opravdu působí katastrofickým dojmem, už jen proto že není agresivně červená, ale ledově modrá. Ale jinak je to klasická uspávací nuda, kde se mluví jen občas a to hlavně v náznacích, které, i když se poskládají, vlastně nic neřeknou. (21.06.2011)

MINIKINOKAVARNA, Ostrava, 28.6.2011: Po dlouhé době téměř vyprodané Minikino. Z tohoto důvodu na nás zbyla pouze první řada a hlavně začátek filmu, kde je hodně roztřesená kamera, dával hodně zabrat. Jako bonus vedle nás seděli dva totální pičusové, jeden z nich byl majitel nebo provozní Minikina. Byl tam s nějakou naprosto tupou krávou, která měla potřebu docela hlasitě komentovat děj naprosto tupýma a dementníma komentářema. Zbytek kina byl naprosto v tichu. Jako bonus ten pičus šel v první hodině 3x ven, pro pivo, pro buráky atd. Myslel jsem, že je pošlu do prdele. Tyhle moresy ať si nechají do Cinestaru. No a teď k filmu. První část zdá se jakoby trochu vypadala z filmu Rodinná slavnost, akorát to bylo možná trochu humornější. Rozstřesená kamera je v pořádku, ale zdá se mi, že prvních asi 10 minut to Trier už přehnal, aspoň z té první řady to bylo peklo. Druhá část už byla trochu temnější a začly se objevovat Larsovy symboly. Jamku č.19 jsem si vysvětlil docela jasně, i když vysvětlení může být mnoho. Řemeslně i herecky zvládnuto perfektně, i když si myslím, že Gainsbourg zahrála krapet lépe než Dunst. Přecejenom na 5* to není, díky několika hluchým místům, které mohl Lars zkrátit a film tak zhutnit. (29.06.2011)

Drásavé a uchopitelné. (29.06.2011)

Zkoumání toho jak se kdo zachová a zareaguje na extrémní situaci, po krátkém představení postav na svatbě. To je v jedné větě vše co se o filmu dá říci. To je ale pro 2 hodinový film, kde se absolutně nic jiného neděje hodně málo. Připadá mi to že Trier začíná o sobě myslet bůhví co. (04.10.2011)

První ne příliš vzrušující polovina, která je založena na výborných hereckých výkonech a famózní hudbě dělá filmu černého Petra. Být to nějak naopak ty části, tak to klesá ke dnu. Druhá polovina nabídne už zajímavější děj a pokračuje ve skvěle zahraném filmu gradující skvělým koncem. Jen bych byl rád, kdyby tak byl pohled na jinou část Země než jen na tu, kde byli naši hrdinové. Zmatenost, to je to hlavní co stalo, když zkončili titulky. 70% (08.10.2011)

Larse miluju, ale byla bych hodně neobjektivní, kdybych šla s hodnocením vysoko. Protože obzvlášť po vynikajícím Antikristovi je Melancholia velmi slabý odvárek. Co tu máme? Kapitolu jedna - depresivní, trochu zbytečnou. Kapitolu dvě - o x tříd výš. Nahá Kirsten ve skvělé role (není to jen diblík, kdo by to byl řekl), o Charlotte už to víme. Úžasná hudba, to Lars taky umí. Závěr se povedl moc a vůbec je poslední část vizuálně orgasmická. Ale celkově to nestačí a hlavní myšlenka, ta mi prostě unikla. (15.10.2011)

Mé první setkání s Trierem. A líbilo se mi. Atmosféra filmu je táhlá a naléhavá, K. Dunst i Ch. Gainsbourg hrají své postavy skvěle, vizuální stránka snímku, hlavně na začátku a na konci je také povedená a poměrně poetická. Melancholia je mnohovrstevnatý film. Co tedy znamená 19. jamka? To ať si každý interpretuje po svém... (02.11.2011)

Atmosféra byla podle mého daleko lehčí a snesitelnější, než u Antikrista. Dokonce se nedostavily ani žádné pocity úzkosti. Druhou půlku filmu jsem skoro prozíval, avšak poslední záběr měl fakt grády. Ale to nezachrání pocit, který jsem měl, že Trier se zas pokouší o těžké psychologické drama, o kterém si budou všichni po odchodu z kina povídat. (14.11.2011)

Zvláštní tenhle film, zanechal ve mně nepříjemné pocity, zejména část Claire, bylo mi tak divně od žaludku v polovině druhé části. A ten závěr? Posledních 5 minut masakr, určitě to nutí k desítkám otázek, velice poutavé. A nesmím zapomenout na úžasnou hudbu, taková čistá, elegantní. (18.11.2011)

Si myslím, že dosť zbytočne natiahnutý film. Niektorým častiam filmu som fakt nerozumel, zmysel ich vsunutia do filmu. Dlhý predlhý začiatok, na ktorom sa nedalo nesmiať. Viac melancholický film som nikdy nevidel a verím, že už ani neuvidím, ale navždy si ho síce zapamätám, takže tento film splnil svoju úlohu. Ale umelecký zážitok to určite bol. Čo sa týka hodnotenia, tak 3,5 si to celé zaslúži... (01.12.2011)

Znepokojující, estetický, půvabný, děsivý, daliovský, tísnivý, artistický, beznadějný, atmosférický, přitažlivý, zneklidňující, hypnotický, (anti)depresivní, apatický, syrový, symbolický, ničivý, frustrující a především melancholický. Lars von Trier. (03.12.2011)

Nádherně promyšleně natočený film o polaritách vnitřního utrpení, melancholie (endogenní deprese) a paniky z vnější katastrofy, Melancholie, zániku světa. Přemýšlím-li nad filmem, napadá mě, do jaké míry může být porozumění vnitřnímu utrpení přístupnější skrze pohled na zápas člověka, který čelí vnější ničivé katastrofě, které nemůže uniknout, spojené se ztrátou naděje, víry v duši i neomylnost vědeckého poznání. (05.01.2012)

Jedním z problémů tohoto filmu je, že je příliš dlouhý :-) A také není nic nudnějšího, než sledovat cizí svatbu :-) A to jsou jenom dvě parafráze, které se hodí na tento film. Kirsten Dunst je naprostou většinu filmu na pěst, jestli to byl Trierův záměr, tak vyšel na jedničku. Výhradu bych měl i k úvodní pasáži, která mně svou strojeností a zároveň přehnaností (o délce nemluvě) jako diváka těžce urazila. Takovýhle výjevy ať si Trier pouští návštěvám, kterých se chce zbavit. Nicméně dávám dvě hvězdičky. Jedna za nápad a druhá za závěrečnou scénu, která je úchvatná. (16.01.2012)

Z mojej strany rozhodne nepochopená vec, ktorú ani netuším, ako hodnotiť a rozhodne mi o pár týždňov vyšumí z hlavy. Škandinávia (až na pár výnimiek) pre mňa alternatívou k Hollywoodu určite nie je, radšej sa budem naďalej utiekať do Japonska, či Kórei. (30.01.2012)