Opravdová kuráž

Znáte ten krásný pocit, kdy si jako malé dítě užíváte každou minutu s čirou a bezelstnou radostí? Mně se to doposud poštěstilo jen u malého počtu filmů ... True Grit patří mezi ně. Famózní ve všech ohledech, nejlepší western od Hodného, zlého a ošklivého a jeden z nejlepších filmů za posledních 20 let. Dokonalý kontrapunkt mezi naivistickou šestákovou předlohou (pistolníci se chovají k vyspělé slečně jako gentlemani) a modernistickým McCarthyho pojetím amerického národního žánru (rasismus, všudypřítomná špína a bizarní postavičky - zde zubař! - projíždějící krajinou). Je mi líto všech, kdo to považují za nudnou selanku, protože přicházejí o krásný zážitek. (A k hejtu na Damonovu osobu se nepřidávám, protože jeho jižanský hejsek s cingrlátkama na obleku je famózní vedlejší postava, takovou by "herecké dřevo" zahrát nedovedlo) (18.02.2011)

Coeni ani tak nevzdávají hold jedné předloze, jako celému žánru - největší předností filmu je tedy nefalšovaná atmosféra westernových filmů jako celé skupiny. Vyprávění jak vystřižené ze staré školy, pomalejší, ale stabilní tempo, ústřední charaktery dost charismatické a účelně vykreslné - je příjemné sledovat jen tak putující pistolníky nezkrocenou krajinou, stejně jako vnořit se do intenzivnějších, či temnějších momentů (těch je však méně). True Grit také vyčnívá dobovou autentičností lidského projevu - způsob mluvy, přízvuky i obsah samotných dialogů je nemálo propracovaný, speciálně Jeff Bridges odvádí prvotřídní výkon... Zamrzí snad jen menší měra Coenovic poznávacích znamení, obzvlášť v takto přímočarém snímku by nějaká ironická skulinka bodla. 7/10 (06.01.2011)

Originál Henryho Hathawaye jsem neviděl a po zhlédnutí Coenovic remaku už ani nepotřebuju. (Politicky) nekorektní film, jehož námětem si představuju nenapsaný román Cormaca McCarthyho (evidentně to nenapadlo jen mě), v čele s brilantním Jeffem Bridgesem a neskutečnou (pro mě oscarovou) Hailee Steinfeld. (20.02.2011)

Za sebe musím říci, že Opravdovou kuráž řadím z filmů roku 2010 hned za Počátek na druhé místo. Jestli jde o nejlepší western co jsem kdy viděl, ukáže až čas (nebo až se mi to rozleží v hlavě), určitě však patří mezi nejlepší. Coeni opět šlápli tou správnou nohou na to správné místo a odměnou jim jsou tentokrát i pohádkové výnosy ze zámořských kin. Určitě od nich byl odvážný tah, nechat film odtáhnout neznámou čtrnáctiletou tvářičkou, avšak ta se po boku es v podobě Jeffa Bridgese, Matta Damona a Joshe Brolina neztratila a dokonce se svým kolegům vyrovnala. Byla to od nich určitě opravdová kuráž, která se následně bohatě odvděčila. Díky bohu. (16.01.2011)

Coeni jsou známí svou maximální pečlivostí, s jakou přistupují ke každému ze zkoušených žánrů a připravovaných filmů. Na Opravdové kuráži je to poznat v každém ohledu, ať už jde o casting, výběr rekvizit, promakaný scénář a především tradičně kvalitní režii. Tenhle film představuje návrat k tradičnímu westernu, který prožíval své zlaté období před nějakými 60 lety a v posledních dekádách spíš živořil. Právě proto, že jde o návrat ke kořenům příslušného žánru, nekonají se žádná zásadní překvapení a nejde o nějakou moderní žánrovou variaci typu Mrtvého muže nebo Tance s vlky. Tohle je klasický souboj dobra a zla, tvrdých mužů a divočiny, kde právo a spravedlnost mají daleko k tomu, co si představujeme z dnešních soudních síní. Je to nicméně syrovější, méně romantické a poněkud střízlivější než slavné snímky zlaté éry. Navíc přítomnost sveřepé dívky, která si tvrdohlavě jde za svým cílem pomstít otcovu smrt a sekýruje přitom přítomné pistolníky, přináší do filmu důležité odlehčení. Bylo by asi zbytečné v případě Coenů vyzdvihovat ostatní filmové složky, jako je kamera nebo hudba, protože ty jako obvykle fungují na jedničku. Celkový dojem: 80 %. Kdybych byl fanda příslušného žánru, neváhal bych s 5* ani vteřinu. (06.06.2011)