Ztracen ve vesmíru

Osamělý kosmonaut na ISS a prý dokonalý vizuál mi znělo hodně slibně a lákavě. Ale co je platná dobrá výprava (orbitální stanice se povedla), příjemná hudba a několik hezkých obrazů a výjevů (Sever proti Jihu, záběry z oběžné dráhy), když děj je nezáživný, nudný, vpravdě nijaký, prošpikovaný jalovými banálními plky, navenek jakoby se závažným humanistickým (fujtajxl) poselstvím, ale ve skutečnosti povrchní a bezobsažný, prázdný jako pšouk. Úplně zbytečný film, i když distributor se ve zdejší anotaci nad ním nadšeně rozplývá. Jo, nechal jsem se napálit. Každé podřadné sci-fi béčko mi dá víc zábavy i materiálu k přemýšlení a asociacím, než takováhle senilní patetická břečka, páchnoucí tou nejnižší formou "člověčiny" kterou bezmezně pohrdám, tedy animální pudovou touhou po stádnosti. (09.02.2020)

Jak by něco tak prostého mohlo oživit oči, jenž už viděly tolik??? Jako kdybychom šli po nějaké osudem určené cestě do zkázy. Otisk pečlivé úvahy, vědomí upřímného záměru, tušení, naděje v něco lepšího. Zajímávé? Nudné? Či jen zajímavě nudné? Jako kdyby spolu prcaly Jonesuv MOON a Aronofskyho FONTÁNA a z jejich LOVE měli tohle. (06.09.2012)

Artově zaměřené scifi, které si bere to nejlepší z různých snímků (Sunshine, Moon, 2001: A Space Odyssey) a zajímavě to promíchává ve svůj prospěch. Atmosféra filmu člověka udrží ve střehu od prvních minut, ale absence byť jistého náznaku odpovědi mi u tohoto filmu více než kde jinde skutečně vadila (a to jsem většinou za nejisté konce rád). Jinak nemám co říci. Jinak jako solo vystoupení Gunnera Wrighta výtečné a podkreslující hudba uchvacující. (11.03.2012)

Tohle je přesně ten případ, kdy vizuální forma filmu vítězí nad obsahem samotným. Ten sám o sobě by měl jistě co říci a po vzoru Kubrickovy nesmrtelné Odyssey diváka nechat přemýšlet a vtáhnout ho do děje pomalým plynutím. Klaustrofobicky a beznadějně citově rozervaný Moon je připomenut jen náznakem a psychedelické hrátky s myslí ve stylu Solaris jsou slabé a herecky fádní. Love je zkrátka slaboduše podpořen jen prázdným scénářem hrající si na něco, co není. Eubank si vyhrál s kamerou, režií, hudba je také dobrá, ale je to zkrátka nuda k uzoufání a ani konec filmu, který považuji za nejzajímavější, to nespraví. (25.11.2012)

Málokdy narazím na film, který mi nenaservíruje vše bez přinucení, abych se nad ním alespoň trochu zamyslel. Love je film určitě rozporuplný a jednu stranu bez pochyb nadchne, zatímco druhou znechutí a unudí svou zmateností. Já sám si vlastně nedokážu ani pořádně ujasnit jaké mám z toho pocity. Na jednu stranu jsem se nudil a nebavilo mě, jak je to šíleně zamotané, ale na stranu druhou jsem byl ohromen jak geniálně to bylo zpracované a jakým způsoben to člověku vnukne myšlenku. Každopádně některé vsuvky zbytečné a složité. Zůstanu tedy u zlatého středu. A na konec bych ještě vypíchl soundtrack, ten byl vážně úžasný. (16.11.2012)