Silent Night, Deadly Night 5: Smrtící hračky

Premárnená príležitosť. Film nijako nesúvisí s predošlými dielmi. Napriek tomu mohlo ísť o solídny film s vraždiacimi hračkami. Ale režisér vôbec nevie, čo je to efektné zabíjanie. Mordy pôsobia bez gore a krvi smiešne. Zvláštne je, že asi v dvoch prípadoch vyšpliecha hneď niekoľko kečupov a rozprskne pár očných búľv. Keby mali všetky scény s hračkami dosť brutálnosti, pôsobil by nápad filmu solídne. Bez nej je to skôr trápne... (11.11.2014)

Neřekl bych že serie Silent Night, Bloody night mě bude i popáté bavit, ale jo. Nečekal jsem samozřejmě nic extra ale dostal jsem kvalitní podívanou se strašně okatýma hercema, včetně hlavního záporáka kterej byl strašně k smíchu ale na druhou stranu byl celkově sympatický. Hlavním problémem bylo to děcko které vypadalo že se každou chvíli posere. Cameo Howarda potěšilo, a navíc nevypadal jako uchylák(výjmečně). Vraždící hračky maj něco do sebe a potěšilo mě i jak se hejbaly a nebály se pořádně brutálně zabít. Oni ty gore efekty byly celkem slušné, sice vypadaly trošku béčkověji ale to se mi líbilo. Nicméně škoda že film nemá atmosféru jako první dva díly. Ono už se to ani nějak nespojuje. Za mě palec nahoru jsem spokojen. (26.02.2012)

Neposlušný Derek, takový malý spratek, nejenže otevře přes zákaz dveře, když zazní zvonek, ještě navíc vezme domů krabici s pochybným dárkem a bez ohledu na cedulku s textem "Otevřít až o Vánocích" ji začne otevírat. Není divu, že záhy je svědkem scény, která ho po téměř zbytek celého filmu zbaví hlasu. A to je nakonec dobře, protože stačí, že má výraz debila, poslouchat jeho kňourání by už byl dozajista očistec. Bez ohledu na rok výroby zde máme osmdesátkovou záležitost, která může klidně stát mimo sérii. Vražedné hračky si začínají vybírat svoji daň pomalu, ale jistě. Mým favoritem je všudevlezlá stonožka! Zamrzí, že se do toho hračky více neopřely, jelikož scéna z ložnice si o to přímo říkala. Slibný rozjezd, útok hračkářské armády (asi inspirace povídkou S. Kinga Bojiště) a v nejlepším konec... Ale zase potěšil samotný závěr, nápad se synem byl dobrý. Dnes spíše pro skalní fanoušky žánru. (31.12.2019)

Mým nejzelenějším oblíbencem mi byl doporučen horor, prý abych viděla, že nejen panenky jsou děsivým poddruhem hraček. Ujasněme si to. Jak poddruhem? Po té, co jsem viděla to, co jsem viděla, vyhazuju svou XXXL kachničku ze sprchového kouta, roky schovávaný řetízek céček, pytlík hliněných kuliček i svoje tři vzácné skleněnky, bednu s plyšovými velbloudy zamykám do sklepa, mažu hry z mobilu, ve vafkách pálím kuchařku s názvem Hravá kuchyně a v dosahu nechávám pouze model gilotiny u šperkovnice. Lituji jen toho, že nemám žádné panenky, preventivně bych jim přibouchla hlavu mezi dveře. Takhle ten grif pro případ útoku od Mattela nezískám. Normální člověk se po zhlédnutí hororu bojí jít v noci na záchod. Já se po téhle hrůze bojím tu nebezpečnou pouť vykonat i ve dne a pro jistotu si tam s sebou beru zapálenou svíčku. Snad to ve zdech našeho ústavu nebude nápadné. (26.05.2015)

Yuzna v úlohe producenta, takže je to mierne úchylné, zo začiatku dejovo neodhadnuteľné béčko, v dobrom slova zmysle, ktoré sa občas trošku tiahne, ale vynahradí to bábkový sf záver a béčková krvavosť, ktorá síce naznačuje, že by jej tam mohlo byť aj viac, ale nevadí. Opäť, hviezdička za VHSkovú nostalgiu, ale aj samo o sebe fajnové béčko. (23.01.2023)