Pod jednou střechou

Tohle byla z mého pohledu tuctová americká romanticko- rádoby dramatická komedie. Vcelku nesourodým přátelům je závětí zesnulých přátel svěřeno do opatrovnictví jejich osiřelé dítě. Z přátel se stane pár a z důvodů různých závazků vůči zesnulým rozhodne opatrovnictví neodmítnout a roční Sophii adoptovat. Jelikož se jedná o jedince, kteří dítě nikdy neměli nabízí se celá škála vtipných scének s batoletem. Prakticky si projdou vším, čím čerství rodiče. Jen s tou výhodou, že dítě už není kojenec. Jenže - neutuchající pláč, bitva s krmením či pokakakná a smrdutá plínka byla ve filmech tolikrát, že scénky připomínají stokrát slyšený vtip. Lecos je tu ztvárněno tak moc rádoby legračně, až je to trapné. Tu romantiku má ve filmu zajistit vzájemné vzplanutí adoptivních rodičů kteří spolu žili jen na hromádce a ke kterému nakonec dojde. Nejsem tu za kecala, divák to čeká už od půlky filmu... Zkrátka na pohádky jsem už starej a půlku jsemt oho viděl dřív a jinde. * * (20.04.2013)

Dospělí i se svým vzájemným kočkováním jsou O.K. Zato chuděra Brynn Clagett coby malá Sophie funguje spíš jako rekvizita, přemisťovaná dle aktuálních potřeb scénáře a režie z místa na místo. Její pasivita sice ničemu neprospívá, ale je víc než omluvitelná. Hraje se o ni, tudíž se všechno točí kolem ní: ONA je příčinou všech komplikací i hádek - O NÍ se mluví ... ale nemluví se S NÍ - a už vůbec ne K NÍ. Tak co by asi tak měla dělat - jaké komunikační a jiné dovednosti by měla převádět ? Kdyby byl místo ní angažovaný plyšový medvídek, který by nebrečel, ale bručel ... vyšlo by to nastejno. Jediné, co by možná nezvládl, je chůze - ovšem pro těch pár prchavých okamžiků by se mohl nechat zastoupit kaskadérem. Téměř veškeré šaškování kolem Sophie se tak ocitá mimo mísu ... a nejednou je i trochu přes čáru. Prezentuje přesně ten typ násilného, okázale prezentovaného humoru, který bytostně nesnáším ... 2,5* (06.01.2015)

Co se stane, když dva lidé, kteří si tak úplně nepadli do noty, spojí osud a jsou nuceni spolu bydlet a vychovávat sirotka? Ano, přesně o tomto zdánlivě nudném tématu je natočeno mnoho filmů. Ale i takováto dějově jednoduchá komedie s předem jasným koncem může být zábavná, překvapující, napínavá a "Pod jednou střechou" je toho jasným důkazem. (14.06.2011)

Pod jednou střechou je nemálo podobný Životu s Helenou (Kate Hudson) v mnohých směrech. Namísto jedné ženy je zde navíc ještě muž. Oba musí po tragédii přehodnotit své životy a pomalu zjišťují, že to čemu se nejvíce vyhýbali, je to, co je dělá nejvíce šťastnými. Pokud vám to zní šablonovitě, tak rozhodně není chyba na vašem příjímači, protože zkrátka takhle se v Americe točí romantické komedie. Stejný mustr - a většinou i stejný výsledek. Zde byla sympatická hlavní dvojice a pár momentů pro zasmání od srdce, tudíž dávám pěkné 3*. Zkrátka typicky typický produkt zámořské velmoce, který je vhodný zejména na odreagování. (22.05.2011)

A mně se to hrozně líbilo:)Co tu každému vadí?Že je to ze života a na nic si to nehraje?To mně právě imponuje... Vedeme svůj obyčejný život,se kterým jsme jakž takž spokojení,ale najednou přijde osudová rána,která přinese zároveń něco dobrého i špatného a my se musíme umět přizpůsobit.Naše plány do budoucna jdou do postraní,ale přesto všechno není tak ztracené,jak se na první dojem zdálo.Může to být fajn,i když jsme nic takového neplánovali a ani nechtěli? Nepřeslazená,realistická,sem tam vtipná podívaná o životních hodnotách,rodině a lásce.Přesně na něco takového jsem už dlouho měla náladu. (03.03.2011)