Pod jednou střechou

Manželé se pokusí dát dohromady své dva přátele prostřednictvím rande naslepo. Propadák. Po třech letech oba (manželé) umírají při autonehodě a zůstane po nich jednoroční dcerka, která připadne do výchovy komu jinému než neslučitelné dvojici. Což bylo předem čitelné, ale komu na tom záleží - proto se na romantické komedie většina lidí dívá, že? Navíc jsem se u ní i (místy) zasmál a měla optimistický náboj. Jak já říkám - film na oddech a zabití času. 50% # Kdybych si ale chtěl vybrat jednu rom-kom. s Katherine, jdu jednoznačně do Chceš mě, chci tě. (21.01.2011)

A mně se to hrozně líbilo:)Co tu každému vadí?Že je to ze života a na nic si to nehraje?To mně právě imponuje... Vedeme svůj obyčejný život,se kterým jsme jakž takž spokojení,ale najednou přijde osudová rána,která přinese zároveń něco dobrého i špatného a my se musíme umět přizpůsobit.Naše plány do budoucna jdou do postraní,ale přesto všechno není tak ztracené,jak se na první dojem zdálo.Může to být fajn,i když jsme nic takového neplánovali a ani nechtěli? Nepřeslazená,realistická,sem tam vtipná podívaná o životních hodnotách,rodině a lásce.Přesně na něco takového jsem už dlouho měla náladu. (03.03.2011)

Thumbs up if You are getting sensitive with age! K tomu není co dodat: okouzlilo mě to, několikrát dojalo a celkově jsem možná trochu v rozpacích z toho, jak se mnou občas podobné "ptákoviny" dokážou zacvičit. Takže kdo má chuť na neškodné romantické drama se sympatickou ústřední dvojicí a několika vtipnými momenty, hurá do půjčoven (tak, a teď si jdu pustit nějaké tříhodinové syrové evropské drama, ve kterém se hlavní postava na konci zabije)! (28.05.2011)

Je to príliš emotívny príbeh. Aspoň sa teda snaží budiť ten dojem. Celý film nevie čím by mal byť. Či drámou, či komédiou alebo romantickým filmom. Ani jedna zo zložiek nefunguje úplne a ani jedna neobsahuje nejaký výraznejší moment. Najviac zamrzí fakt, že si vypožičiava len to najhoršie z rôznych filmov podobného razenia a pritom sa zaoberá omnoho citlivejšou témou ako len témou lásky. Medzi dvojicou to iskrí a to je vlastne jediné pozitívum, ktoré robí film pozerateľným. Greg Berlanti na poste režiséra sklamal. Do nemastného, neslaného scenára z dobrým nápadom, ale príšerným prevedením nevložil žiadny osobitý prvok a o duši ani nehovorím. Rutinne zaznamenal všetko čo scenár ponúkal bez toho aby boli zábery pospájané do atraktívnejšieho celku. Posledným výsmechom je pomalá ženská verzia sweet child of mine od GNR na konci. (20.12.2010)

Life As We Know It je jedním z těch filmů, na které se příjemně dívá a rychle zapomíná. Existuje mnoho variací na dané téma (nejvíc mi utkvěl BabyBoom) a tato ani-ne-komedie trpí několika scénáristickými nešvary. Vtipné scénky o dětských plínkách jsou v každém druhém filmu, kde se miminka objevují, takže úsměv na tváři loudí jen těžko (čestnou výjimkou je kšiltovka). Milostná linka je těžce předvídatelná - (Je pravda, že u takového filmu s předvídatelností nelze nepočítat, ovšem jednou bych na takový námět viděla pořádné drama.) - scéna na letišti je jedno z největších klišé. Proč si vždy hrdinové musí všechno uvědomit na poslední chvíli a pak rychle spěchat, než druhá osoba odjede/provdá se/ ožení se. Přesto s hodnocením mířím vysoko a to hlavně díky sympatickému Joshi Duhamelovi a Katherine Heigl, která protentokrát nepřehrávala. (08.02.2011)