Začátky

Už po prvých minútach nadobudnete dojem, že film je veľmi autobiografický a tvorca si ho nakrútil predovšetkým pre seba. No a počas nakrúcania hľadá cestu, ako by svoje spomienky a pocity preniesol aj na diváka. Darí sa mu to šikovnou štylistikou, ako napríklad vsúvanie fotiek alebo kresieb do obrazu, či rapidmontáže, akoby sme sledovali Oliverove predstavy. Relatívne mladý muž je až príliš zaťažený minulosťou a dostáva šok, keď sa jeho otec na staré kolená a tesne pred smrťou rozhodne otvoriť svoju myseľ. Ako sa to odrazí na živote chlapíka, ktorý radšej každý vzťah ukončil, zrejme kvôli strachu a zároveň má možnosť nabrať odvahu na zmenu svojho až príliš bezpečného životného štýlu vďaka "novému" otcovi a novému vzťahu? To si musíme domyslieť a Oliver to ešte nevie a je dosť možné, že na to bude prichádzať ešte nejakú dobu. 70% (06.02.2021)

Problém s rádoby nezávislými filmy je v tom, že si vždy berou velké sousto - především politické korektnosti - a vyprávějí rádoby artistně. Jak nás učili v Zahrádkách, teda na FAMU, netalentovaní tvůrci mají tendenci si vypomáhat: hlasem mimo obraz, který dění na plátně komentuje (protože vyprávíte kurňa obrazem, ne?, rozhlasovou hru si můžete zkusit rozhlase), nebo třeba nabouráním narativního způsobu vyprávění tím, že přeházíme různé děje z různých časů vyprávěného příběhu (protože nejdřív musíte umět odvyprávět příběh chronologicky a zaujmout, než se rozhodnete bourat pravidla). Film Začátky trpí obojím - a nejen tím. Sledujeme mimo obraz komentované fotografie, chronologicky na přeskáčku vyprávěný příběh, často tak zmateně, že netušíte, ve kterém roce a století se právě nacházíme, a k tomu si připočtěme onu "uměleckou" kameru a dlouhé záběry nikam a na nic, které mají působit oduševněle. A aby divák nemohl nic namítat, tak se řeší Závažná Témata (ta velká písmena tam mám schválně): rakovina, otcův coming out, ochrana pejsků, a samozřejmě láska a nakolik jí člověk chce nebo má podlehnout. Věřím, že hodně dívek kecne na sedýnku z Ewana McGregora, ale protože nejsem gay, přišlo mi, že hraje prostě utrápeného týpka, který se filmem tak nějak potácí a vlastně se o něm dozvíme jen, že mu maminka umřela na rakovinu, tatínek po její smrti řekl, že je gay a za čtyři roky nato umřel, a že týpek má psa. Každému co jeho jest. Věřím, že artistně založení diváci budou blahem bez sebe. Kdo má však už něco nakoukáno, asi se bude artistně nudit. (29.12.2011)

Opravdu nechápu proč sem přiřadili slovo "komedie". Zasmála jsem se možná, ani nevim, možná jednou. Místo toho bych tam přiřadila spíš "psychologický". Homosexuály podporuji, v tom problém u tohoto filmu není, ale cca po půl hodině jsem se modlila, aby ten film buď skončil, vypadl v celém domě proud anebo by to někdo vypnul za mě :D Nuda, nuda, nuda....Ale někomu se to holt líbí..Mě se nejvíc líbil Arthur a Oliver ;) (29.01.2012)

Taká pomalá romantická dráma. On je osamelý suchár a ona tajuplná kráska, ktorá má tiež nejaký problém sa naplno partnerovi otvoriť. Pomaličky sa dávajú dokopy a popritom sledujeme spomienky hlavného hrdinu na jeho detstvo v ktorom ho vychovávala hlavne jeho matka a zároveň na posledné roky života jeho otca, ktorý sa po smrti manželky priznal, že je gay a rozhodol sa, že si to na staré kolená užije, lenže ho napokon postihla rakovina a tak sa o neho musel syn starať. Behom tých chvíľ sa konečne trochu viac spoznali. Je to taký strašne pomalý film. Tie spomienkové scény síce vysvetľujú povahu hlavného hrdinu, ale radšej by som bol, keby sa film naplno venoval romantickej línii v súčasnosti. Postava Mélanie Laurent mohla byť menej tajuplná. To že sú obidvaja z páru vlastne dosť uzavretý má za následok celkom časté nudné pasáže. Najviac ma nakoniec asi bavili McGregorove rozhovory s vlastným psom, ktorý mu v duchu odpovedá, čo je pre divákov otitulkované. Výsledkom je vlažný priemer na jedno pozretie. P.S: Oscar pre Christophera Plummera za postavu starého gaya bol fakt mimo. Zase vyhrala téma nad kvalitou. Rozhodne si ho viac zaslúžil Nick Nolte za Warriora. 5/10. (09.06.2019)

I o veskrze obyčejných věcech může vzniknout neobyčejný film. Život není černobílý, je plný emocí, pocitů a maličkostí, které poskládány na sebe tvoří onu těžko definovatelnou jedinečnost bytí a nebytí. A tak je to s hlavním hrdinou Oliverem, který po smrti otce hledá sám sebe, má za sebou čtyři ukončené vztahy a na obzoru se rýsuje nový...Civilní, lidské a moc hezké. (28.12.2011)