Děcka jsou v pohodě

Nečekaně skvělý film - minimálně pro mě byl velmi příjemným překvapením. Maximálně mě bavil a pošetile jsem při jeho sledování toužil po tom, aby nikdy neskončil. Tahle inteligentní podívaná je natolik plná chytrých a zábavných dialogů, výtečných hereckých výkonů (famózní Julianne Moore) a nápaditých dějových zvratů, že nemohu nedat plné hodnocení. Tenhle film si ho zaslouží třeba už jen proto, že inspiruje k celé řadě zajímavých otázek. Co definuje otcovství, či obecně rodičovství? Je to jen genetický vklad v podobě předané DNA, nebo dlouhá léta výchovy? Jak se liší homosexuální a heterosexuální vztahy? Skutečně jsou natolik stejné, že řeší i podobné problémy? Jaká je psychologie dárců spermatu? Jak se změnil model rodiny od tradičních časů mamky s taťkou? Jak se liší ženská a mužská sexualita? Skutečně koukají lesbické páry na gay porno? Podobných otázek mi po zhlédnutí tohoto filmu víří hlavou tolik, že mám skoro až chuť si ho pustit znovu. Nejen děcka - i tenhle film je v pohodě. (29.08.2012)

Herecký koncert, obsažen v každé z oněch sto a šesti minut. Annette Bening, Mia Wasikowska, Julianne Moore a hlavně - Mark Ruffalo, který se pomalu, ale jistě probojovává v mé topce na nejvyšší příčky. Příjemně komický začátek se seznamovací částí je pohlazením po duši pro každého filmového milovníka. Zbytek už jen pokračuje v zavedeném tempu. Teď už chápu to Oskarové haló kolem jednoho malého konverzačního rodinného dramatu. Nechal jsem se dějem unášet, jen jsem si tentokrát přál trochu jiné zakončení, ale nevadí. Mírně mě překvapily erotické scény ve své přirozenosti a beze snahy něco skrývat, vztahy jsou vykresleny přesvědčivě a o hereckých výkonech jsem se zmínil už na začátku. Absolutní spokojenost. (06.01.2011)

Sledovat dvě staré lesby při intimnostech (i když film rozhodně není nijak explicitní) není teda můj šálek. Film se mi ale líbil. Ten vztahový hlavolam je natočen v rytmu pohodové hudby a i když jsem byl chvílema nervózní, jak to dopadne, nebylo to nervydrásající drama. Malinko mi tam drhlo sblížení syna s Markem Ruffalem. Přišlo mi takové instantní a scéna, kdy se synátor rozkmotří se svým kámošem byla vyloženě odfláknutá. Díky dobrým hercům je to ale příjemná podívaná. Mia Wasikowska je ztělesněním zranitelnosti a afratá černoška, kterou klátil Mark Ruffalo byla opravdu velice půvabné stvoření. (17.12.2013)

Děcka nejsou jenom v pohodě, jsou setsakramenstsky dobrá. Pár lidí se tady rozčiluje nad mainstreamovostí snímku, jako by jeho téma (snad i kvůli jménu režisérky) snad chtě nechtě muselo být zprostředkováno v černobílém formátu, pokud možno s pětiminutovými záběry bez střihu. Já, který jsem do filmu šel bez jakýchkoli očekávání, jsem byl na konci maximálně spokojený. Nejde o nic hlubokého, ani přehnaně bláznivého, je to zkrátka milé, zábavné, v jistých chvílích dojemné a především skvěle zahrané... Celý ústřední trojlístek (Bening, Moore, Ruffalo) je vynikající, ve stínu ale rozhodně nezůstává ani líbezná Mia Wasikowska a supertalentovaný Josh Hutcherson, tedy titulní "děcka". Mainstreamový je rozhodně záběr filmu - chcete zábavu? Příjemně stravitelnou dávku dramatu? Originalitu? Zajímavé téma? Herecké výkony a dialogy na úrovni? Nemůžete příliš minout. Možná proto, že jsem před tímhle filmkem viděl kompletně celou trilogii Twilight: 90% (15.01.2011)

Film o tom, jak je někdy možná lepší nepokoušet se kontaktovat svého biologického otce. Film, který není dokonalý a má svoje mouchy, ale je tak zvláštně lidský, že ho prostě nejde zařadit do spektra toho, co v Americe většinou vzniká. Film, při kterém jsem se několikrát zasmála, ačkoliv vlastně komediální vůbec není. Film s výbornou Julianne Moore a pro mě ještě lepší Annette Bening. Film na hranici tří a čtyř hvězd, který si ale z mého úhlu pohledu minimálně za lidsky obyčejný závěr zaslouží zaokrouhlit tentokrát hodnocení nahoru. (30.10.2010)