Děcka jsou v pohodě

Film Děcka jsou v pohodě zcela bezpochyby dostál svému názvu. Je totiž také zcela naprosto "v pohodě.":) Snímek je maximálně příjemný, přirozený, lehký a vtipný. Stejně jako jeho herecké obsazení. Všichni do svých rolí skvěle pasovali a ztvárnili je přirozeně a přesvědčivě. Nenáročný příběh, který si mě získal svou opravdovostí a laskavostí. (04.09.2012)

Sledovat dvě staré lesby při intimnostech (i když film rozhodně není nijak explicitní) není teda můj šálek. Film se mi ale líbil. Ten vztahový hlavolam je natočen v rytmu pohodové hudby a i když jsem byl chvílema nervózní, jak to dopadne, nebylo to nervydrásající drama. Malinko mi tam drhlo sblížení syna s Markem Ruffalem. Přišlo mi takové instantní a scéna, kdy se synátor rozkmotří se svým kámošem byla vyloženě odfláknutá. Díky dobrým hercům je to ale příjemná podívaná. Mia Wasikowska je ztělesněním zranitelnosti a afratá černoška, kterou klátil Mark Ruffalo byla opravdu velice půvabné stvoření. (17.12.2013)

Všechno matky, děcka jsou v pohodě. Co mi ale bylo líto byl otec - dárce, tam by se to podle mě v reálném světě dořešilo nějakým způsobem, jelikož ho do toho zatáhli a on měl snahu problém řešit. Jinak mi film přišel hodně upřímný a svým způsobem i originální jak zápletkou, tak i příběhem dvou matek vychovávající své děti. A k tomu skvěle hrající herci, kterým jsem uvěřil téměř všecko. (11.01.2011)

Příjemný snímek, na který jistě nebudete vzpomínat do konce života, místo toho vám udělá radost na nezbytně nutnou dobu a předá nějaké to moudro. Co víc bychom si mohli přát? Vadí mi jen jistá předvídatelnost, kvůli které v osobním hodnocení dám o hvězdu míň. Ale je to těsně a třeba nakonec ty 4 dám i tady... (15.12.2010)

Nepřekvapuje mě to nadšené přijetí u amerických kritiků a převažující pozitivní odezva u nás, protože Lisa Cholodenková napsala a natočila svůj zatím nejdiváčtější film, ve kterém nemá potřebu diváka s čímkoliv konfrontovat (vytrhávat ho z jím dobře známého prostředí a seznamovat ho s uměleckou subkulturou, narušovat jeho představu o vlastní sexualitě tím, že poté, co se identifikuje s hlavní heterosexuální postavou, z ní udělá queer hrdinku). DĚCKA JSOU V POHODĚ jsou sice distribuovány (v Americe v létě proti velkým blockbusterům, u nás Aerofilms) a propagovány (prostřednictvím cen a pochvalných výroků recenzentů) jako indie film, ale přitom kromě ozvláštnění v podobě homo/bisexuality hlavních ženských postav se užívá strategie mainstreamového filmu. Divák nemá přemýšlet nad tématy, která jsou echt-aktuální (vychovávání dětí homosexuálním párem, umělé oplodnění), protože ta jsou buď nedostatečně rozvedena nebo odlehčena, a tak slouží pouze k zasmání. Homosexuální pár ztvárňují herečky, které jsou heterosexuální, a nepomůže ani sebereflexivnost v podobě dialogu mezi matkami a synem, kdy matky řeknou, že se dívají na gay porno, protože jim u toho lesbického vadí, že v něm hrají heteračky. Obsazení vůbec svádí k myšlence, že Lisa Cholodenková chtěla spolupracovat s Julianne Mooreovou, protože ta pochválila její debutový snímek VYSOKÉ UMĚNÍ, a Julianne Mooreové se podobná role hodila, protože si v poslední době vytváří mediální image jakožto herečka, která se angažuje v otázkách homosexuálních sňatků (a sama "provokuje" svou údajnou bisexualitou, a tak ve filmu vlastně hraje sama sebe). Nejspornější je ovšem rozpor mezi politickou nekorektností (film jako politikum, které hlásá, že homosexuálové mohou vychovat zdravé a "normální" děti a že sexualita není zas tak jednoduchá věc, protože touha může být v rozporu s tím, jak se identifikujeme) a politickou ultrakorektností (opravdu je nutné mít ve filmu někoho černé barvy pleti, aby se neřeklo?, opravdu je nutné podtrhovat stereotyp o butch lesbě v případě stylizace postavy Beningové?, opravdu je nutné nakonec zůstat u "neměnnosti sexuality", když je bisexualita vnímána jako nerozvážný úlet, způsobený nešťastností ve vztahu?). Jde tak o přesně ten typ "feel-good" filmu, u kterého mnozí vypínají kritické myšlení - ano, jednotlivé složky jsou v pohodě (režie, scénář, herecké výkony), ale celek je značně problematický a vnitřné rozporný. (23.12.2010)